Hvězdy nám nepřály

22.10.2014

Tato kniha je vynikající a nutí i k přemýšlení a zamyšlení,že nejdůležitější v životě je zdraví.

22.10.2014

Řekla jsem si, když jsem si přečetla o tédle knize recenze a ohlasy, a následně jsem viděla ukázku filmu, že si prvně přečtu knihu a až pak se podívám na ten film. Když bych měla zhodnotit knihu jsou to 4*. Kniha byla čtivá, a nešlo se od ní odtrhnou. Byly vní krásné myšlenky, poznatky a celkově se nad tím čověk musel zamyslet. Vztah mezi Gusem a Hazel byl taky krásně popsán, avšak co mi tam chybělo je to, že se mi zdály něktré věci nedotažené dokonce. Mohlo se to víc rozvést. Prostě mi tam něco chybělo Jště bych chtěla pochválit autora, že dokázal (aspon mě) v jedné větě tak rozesmát a hned v další už jsem skoro brečela. Podle mě skvělá knížka a DOPORUCUJI vám ji přečíst. Jinak film byl taky dobře zpracován, některé části byly aji lepší jak v knize, ale přesto celkově mi připadá kniha lepší.

Podle této knihy je vytvořen film. Četl jste někdo stejnojmennou knihu která je ale napsaná podle toho filmu? Zajímalo by mě která je emotivnější.

20.10.2014

Tak ta 4* je jen úlitba rakovině.
Tahle kniha má několik plusů a několik minusů. Za klad považuji, že přitáhne ke čtení i nečtoucí. Ti se pak můžou chlubit, že přečetli "tak tlustou knížku". Co na tom, že je ta "tloušťka" dána papírem a velikými písmenky. Jako zápor musím označit nevyužité šance. Ať se jedná o příliš povrchní zpracování příběhu i postav nebo o nedotažení vtipu s v půli věty přerušeného příběhu.
Snažím se nesrovnávat filmy, které jsou natočené podle knih. V tomto případě se ale neubrání. Jde snad o první případ, kdy mám pocit, že film (scénář filmu) je propracovanější, než literární předloha. Skoro to vypadá, jako by cesta byla opačná - že podle filmu vznikla kniha. Ale tak to není.
Je však skoro povinnost tuto knihu přečíst pro rodiče, jehož dítě ji mělo (má) na poličce s knihami.

20.10.2014

Pár lidí mi říkalo, že tato knížka byla strašná, ale podle mého názoru, je tato kniha jedna z nejlepších, co jsem četla. Byla vtipná, dojemná a jedna z mála u který jsem brečela jako malé dítě, kterému praskne balónek. Knihu bych s ochotou doporučila všem, jelikož se stala mou srdcovou záležitostí a těším se, až si ji budu moct zase přečíst!

19.10.2014

Naprosto neuveritelna knizka, napsana uzasnym stylem. Kdykoliv si na ni vzpomenu, okamzite mam slzy v ocich, jednoduse nezapomenutelnej pribeh, o tom jakej zivot proste je ) srdcovka :))

18.10.2014

Kdo začne tuhle knížku číst tak ví že si pobrečí a že to prostě není kniha z dobrým koncem ale....
Pro mě moc pěkně napsaná knížka o lásce a bolesti"bez bolesti by člověk nepoznal radost"

17.10.2014

Zopár zaujímavých myšlienok, čítalo sa to dobre, nič viac.

16.10.2014

Není pochyb o tom, že John Green je skvělý spisovatel. A Hvězdy nám nepřály jsou fenomenální dílo. Plné skvělých citátů, humoru i hlubokých myšlenek. Kniha na mě určitě zapůsobila, četla se mi dobře, smála jsem se i truchlila s Hazel a s Gusem... Ale... prostě... Rozhodně jsem si nepobrečela, možná to bylo smutné, ale neukápla ani slza, vůbec se mě konec nedotkl. Kromě toho jsem ho tak nějak očekávala. A kolik bylo těm lidem? Nepředpokládám, že já v jejich věku budu takhle sršet moudrostmi a filozofickými citáty. Ale nechci knihu strhat, byla vážně fajn. Zase trochu něco jiného.

Kniha byla krásná, musím doporučit:-)

15.10.2014

Mě tato kniha nijak nenadchla. Čte se dobře, ale jinak mi to připadá jako čtení pro náctileté. Podívám se na film, třeba to tentokrát bude obráceně a film bude lepší než kniha.

15.10.2014

Bohužel se mi kniha nelíbí, nemohla jsem ji dočíst, spíš bych ji doporučila náctiletým.

14.10.2014

No, nemám slov - musim takto začínať.Kniha je o rakovine to už vieme všetci, no čo už som len mohla asi čakať?Nemám rada knihy s tematikou, kde je smrť, ale kedže je to taká "ospevovaná kniha! išla som do knižnice a požičala ju.Prečítala som ju za cca 5-6 hodín chcela som vedieť ako sa to skončí,ale čo ja blbá som už len mohla čakať happy end?To zrovna nie, ale nečakala som , že odíde jedna postava skôr ako tá druhá, viem , že to píšem nechápavo,ale tí čo čítali knihu vedia o kom je reč.V konečnom dôsledku kniha nie je zlá čierny humor ešte lepší takže každý kto sa ešte neunúval prečítať túto knihu hor sa do nej ja po tejto si musím dať sladkú romancu.Mám proste rada happy end aspoň v knihe , kde sa vždy ukrývam od súčastného sveta so všetkými starosťami atď.Jo a ešte musím pozrieť film aby som bola uplná.

12.10.2014

Kniha byla zvláštní.

12.10.2014

Nooo...Tak u téhle knihy, nevím jak je to možné, se mi podařilo být neskutečný cynik. Jakkoliv jsem se u slzopudných pasáží snažil o jednu jedinou kapku stékající po tváři, ne, prostě mě to emočně minulo jako vejce Moničino auto. Přitom příběh je to dojemný a láskyplný a mě se mnohdy povede brečet i u spáleného jídla v pořadu o vaření (protože normálně jsem cíťa a emotivní chudáček), ale tady mě od téhle vzácné reakce něco odradilo...
Upřímně, ve skutečnosti mi na knize vadila jedna prostá věc - celková stylizace textu a vyjadřování postav je tak trochu "za hranou". Aby se v 16, resp. v 17 někdo dokázal ohánět tak vyspělými frázemi, musel by mít román přidělen štítek sci-fi. Mně je 20 a za celou existenci jsem pronesl jen minimum takových filosofických obratů. Radši bych bral neučesanou mladistvou řeč plnou sprostých slov a slangových výrazů, než zcela uvědomělé cítění každé situace a konverzace.
Ale abych jen nehanil, miloval jsem pasáže z Amsterdamu. Vzpomínky na to, když jsem stejnými uličkami procházel já, mě dojímali nejvíc!
Hvězdy nám nepřály není vůbec špatná kniha - je to krásná pohádka s trošku jiným koncem. Svoji žádanost si získala díky filmovému zpracování, které dívácí milují kvůli sympatické ústřední dvojici mladých herců.
Kniha se četla skvěle, je svižná, vtipná, dojemná, jen je dle mého až nereálně chytrá!
Dobře?
Dobře.

12.10.2014

Od knihy jsem toho zase tolik neočekávala, četla jsem ji jen ze zvědavosti, co na tom všichni vidí. Nebyla pro mě proto zrovna zklamáním, ale že bych z ní byla nějak uchvácená, to se taky říct nedá. Sympatický mi byl černý humor postav, a i některé scény byly celkem silné, ale za nějaký zázrak to nepovažuju. Nakonec to, co ostatní tolik bavilo, mi přišlo nudné - jedná se o to filozofování šestnáctiletých dětí. Rakovina a jiné smrtelné nemoci možná děti nutí dřív dospívat, ale že by až takhle, tomu se mi věřit vážně nechce. Pro mě je to zkrátka kniha průměrná, ničím výjimečná. Za chvíli už si zřejmě pomalu nevzpomenu, o čem byla, špatně se mi ale nečetla.

11.10.2014

Přiznám se, že podobně jako nedávno Zlodějka knih i tahle kniha prvních několik desítek stran bojovala s mým cynickým já, které za vším hledá motiv, nedůvěřuje a které si celou dobu říkalo: "Opravdu čtu dívčí román, kde i kluk s rakovinou je v první řadě svalnatý, okouzlující a SEXY, a jen je v tom románu navíc nevyléčitelná choroba, aby to hrálo čtenářům na city a lépe se prodávalo?" Jenže pak tyhle prvky zmizely (nebo jsem je přestal vnímat) a tohle mé já prohrálo, protože ta kniha prostě začala být strašně zajímavá, plná hrozně hezkých momentů a myšlenek. A taková byla až do úplného konce. Mimochodem, pasáž v Holandsku jsem si doopravdy užil, nejen tím popisem Amsterdamu, který si přesně tak pamatuju i já sám, ale hlavně rozhovorem se spisovatelem, který jsem přesně takový očekával a v takový i doufal.

09.10.2014

Všichni tuhle knihu vychvalují do nebes, tak jsem chtěla vědět, co to je. Bohužel, prvně jsem viděla film a teprve teď jsem se dostala ke knize. Ačkoliv preferuji prvně knihu, pak film, nelituji toho že kniha přišla na řadu až druhá. Příběh byl napsaný poutavě, téma bylo smutné, takže jsem ke konci brečela stejně jako u filmu ani romantika nechyběla. Nicméně tohle téma nebylo můj šálek kávy.
Některé pasáže jsem nechápala - přišli mi zbytečně až moc komplikované, na šestnáctileté děti prakticky nemožné. Nevím, přišlo mi to jako kdyby dospělí uvízli v dětských tělech.
Nicméně mělo to spád, trochu předvídatelné, ale jinak žádný zázrak.

08.10.2014

Delší dobu mi HNN ležela v hlavě, protože ji hltal každý (každá) v mém okolí. Dojemný romantický příběh plný smutku, který ale citově nevydírá - nějak tak by se daly shrnout reflexe ostatních. To by bylo, aby mě to nezaujalo taky! Jenže ouha - asi jsem čekala příliš, vyklubalo se z toho docela hezké káčátko (nebo housátko: goose - Gus? :-)), ovšem k labuti mu přece jen něco scházelo. Snad že mě závěr nepřekvapil, snad že některé scény byly až nechutně přeslazené (ano, zejména výlet po Amsterodamu), snad že jsem nevěřila, že by kdy nějaký Gus mohl existovat... Já vážně nevím, jen vím, že ve výsledku mi to připadalo jako slušná romance s příjemnými ozvláštňujícími prvky (čtenářská vášeň s Císařským neduhem), na kterou si ale za nějakých 10 let nikdo nevzpomene. Asi.