Hvězdy nám nepřály
John Green
Hazel diagnostikovali ve třinácti letech rakovinu. Teď je jí šestnáct a rakovina je v posledním stadiu. Nikdo neví, jak dlouho bude žít, ale vědí, že smrt je nevyhnutelná. Hazel tráví dny sledováním nekonečného pořadu Amerika hledá topmodelku a čtením oblíbené knížky od holandského spisovatele Petera Van Houtena. Začne z donucení rodičů chodit do podpůrné skupiny, kde se schází lidé s rakovinou. Tam se seznámí s okouzlujícím Augustem Watersem, jenž vyšel z boje s rakovinou s amputovanou nohou. Začnou spolu trávit čas a Gus probudí v Hazel chuť znovu žít. Hazel si ale uvědomuje, že může každým dnem zemřít, proto se do Guse bojí zamilovat – nechce mu svým odchodem zlomit srdce. Gus ji ale přesvědčí, že by si krásu zamilovanosti měli užít právě proto, jak málo času jim oběma zbývá...... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2024 , TémbrOriginální název:
The Fault in Our Stars, 2012
Interpreti: Veronika Khek Kubařová , Matouš Ruml
více info...
Přidat komentář
Nezbývá mi než dát 5 hvězdiček. Kniha byla boží a ani vlastně nevím co k tomu dodat protože nemám slov :-/ Od začátku do konce byla skvělá. Možná k tomu jen řeknu že nejlepší byla ta poslední kapitola s dopisem to se mi i atajil dech a podle recenzí co tu píšete asi nejsem jediná komu ukápla slza :-( Téším se na dalśí knihu od tohoto autora a pořád ještě nechápu a asi nikdy nepochopím jak chlap může napsat pŕíběh který vyprávý jako žena a dokáže se do ženy i vcítit. No rozhodně to nebyla moje první ani poslední kniha od tohoto autora a samozřejmě ji dávám do doporučených :-)
Ano, kniha je zajímavá. Toto téma je smutné, ale čekala jsem od knihy víc. Chvílemi jsem přeskakovala odstavce a to by se mi asi u knihy, která mne opravdu zaujala nestalo.
Úžasná kniha s výborným dějem. Přečetla jsem ji jedním dechem. Četla jsem a četla a nevnímala realitu. Nádherný příběh, který je výborně vyprávěný.
Je spousta knih se smutným, srdce drásajícím příběhem, které nás nutí plakat, místy až řvát. Tato kniha nás nutí přemýšlet, smát se a milovat život. Je to prostě knížka o opravdových myšlenkách opravdu umírajících, ale jinak opravdu normálních teenagerech.
Dobrý :-)
Plno různých emocí na 236 stránkách knihy, která vžene slzy do očí, ale zároveň donutí se pousmát. Příběh mladé lásky, která našla svoje nekonečno. Doporučuji!
Nutno podotknout, že jsem knihu četla anglicky a má angličtina není na profi úrovni, takže mi nejspíše sem tam něco uniklo. I přesto mě kniha velmi nadchla. Jak svým přístupem k věci tak svým dějem a i zvratem, který se zpětně zdá očekávaný, ale velmi mě překvapil. Dokonce mi i pár slz ukáplo a to je v mém případě co říct. Takže vlastně velmi doporučuji a nejspíš si ji přečtu ještě jednou česky nebo znovu až zase zlepším svou angličtinu :) A na konec snad jen ... mohl by mi teď autor této knihy odpovědět na stejné otázky, na které se chtěla Hazel Grace zeptat Van Houtena? Prosíííím :)
Přečetla jsem ji za necelých 24h, nemohla jsem se odtrhnout. Dvakrát jsem si trochu pobrečela, bylo to prostě úžasně napsané.
Nechci opakovat to co už bylo zmíněno...tak jen ve zkratce. Je to kniha která si vás získá, zamilujete si ji i ji nenávidíte...a určitě ve vás něco zanechá!
Když jsem poprvé narazila na tuhle knihu, velmi mě zaujala. Čekala jsem od ní hodně a rozhodně jsem nebyla zklamaná protože byla ještě lepší.
Příběh byl velmi emotivní, chvílemi vtipný a nakonec skončil jinak než se na začátku zdálo, takže kniha byla obohacena i o nečekaný zvrat. Hlavní hrdiny jsem si v průběhu čtení zamilovala. Kniha byla také velmi čtivá.
Je to prostě skvělá kniha, jen se bojím, že ta, co budu číst po Hvězdách, mě zklame ať bude sebelepší.
Hvězdy jsem četla v anglickém originále, což byla snad ta nejlepší volba. Green je mistr vyprávění, nejde ani tak o příběh, který byl úžasný, smutný a veselý zároveň, ale o to, jak to podal. Už dlouhou dobu jsem se u knihy tak neculila jako tady, na posledních stránkách jsem zas zaháněla slzy. Měla jsem určitá očekávání, která se naplnila. Všechny postavy více než sympatické. Nemám co víc dodat.
knihu jsem četla nedávno a velmi jsem u ní byla smutná. Tak romantický a smutný příběh jsem dlouho nečetla. Ale rozhodně to bylo krásné. A proč tedy? Protože když to čtete, máte pocit, že ta nemoc ani není. Nevnímáte ji, vnímáte jen dva milé lidi. Film jsem ještě neviděla, ale velmi se na něj těším. Slyšela jsem, že je lepší, než kniha. Tak uvidíme, doslova :D
I když by si to určitě zasloužilo obsáhlejší a metaforičtější komentář tak já jen připíšu:
"dobrý"
Za mě určitě plný počet hvězd, první knížka, u které jsem se smála a zároveň plakala. Doopravdy plakala.
Ústřední dvojice je sympatická a snadno si ji zamilujete. Já jsem se cítila, jako bych tam byla s nima. Doporučuji!
Štítky knihy
láska zfilmováno rakovina, nádory Anne Frank, 1929-1945 první láska smrtelné choroby smutek pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
2013 | Hledání Aljašky |
2014 | Papírová města |
2015 | Sněží, sněží... |
2015 | Příliš mnoho Kateřin |
2018 | Jedna želva za druhou |
Když jsem v kinech viděla upoutávku na film Hvězdy nám nepřály název mi byl hrozně povědomí. Pak jsem si uvědomila, že je to vlastně ta knížka co si chci přečíst, co je v první desítce prodávaných bestselleru.
První co mě na knížce hrozně naštvalo je to, jak už jsem viděla, že je moc krátká. Stránku jsem hltala jednu za druhou a nešlo se absolutně odpoutat. Ne jen, že vás ten příběh donutí se zamyslet nad smyslem žití a začnete si vážit vlastního zdraví, ale hlavně vás chytí a nepustí. Tenhle příběh vám nechá na srdci stopu.
Je neuvěřitelné, jak se lidé dokážou bavit o rakovině jako o chřipce, která se bohužel nikdy nevyléčí. Baví se o tom, že kdykoliv můžou zemřít, ale nebojí se smrti. Nevyčítají nikomu, proč oni zrovna mají rakovinu, nelitují se, ale užívají si život, jak můžou.
Ze začátku to člověku ani nepřijde jako příběh o lidech s rakovinou. Je úžasné, jak využijí každé chvilky, která jim zbývá. Jak se berou jako "normální" lidi co bohužel jsou anomálií na tomhle světě.
Prvně jsem si myslela, že umře Hazel. Když vše začalo nabírat jiné obrátky začla jsem natahovat. Projelo mnou tak moc emocí, že posledních padesát stránek jsem jen probrečela. Říkala si jak je nefér, že mají tak málo času, ale usmívala se tomu, jak dobře sním dokázali naložit.
Někdo by chtěl možná nějaké pokračování o Hazel, já bych chtěla jen vědět jaké vlastně mají s Gusem to nebe, jestli je s velkým N nebo jestli tam jsou mraky, harfy a andělé nebo je to jen jiné nekonečno.
Možná je tento příběh jen fikce, ale myslím si, že někde na téhle planetě jsou dva lidé jako Hazel a Augustus. Nejeli možná spolu na výlet do Holandska a nečetli císařský neduh, ale možná jen dobře naložili s časem, který jim zbývá. Nechali lásce volný průchod, nikam nespěchali a ani neztráceli čas.
Je to ten nejvtipnější smutný příběh, který jsem kdy četla. Musela jsem se nahlas smát a nahlas brečet. Myslela jsem na ten příběh pořád ikdyž jsem nechtěla, ale je to prostě DOBRÝ(ale né tak jako by to bylo za tři) :).