Hvězdy nám nepřály
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533195/bmid_hvezdy-nam-nepraly-65e0230057bc5.png
4
7944
7944
Hazel diagnostikovali ve třinácti letech rakovinu. Teď je jí šestnáct a rakovina je v posledním stadiu. Nikdo neví, jak dlouho bude žít, ale vědí, že smrt je nevyhnutelná. Hazel tráví dny sledováním nekonečného pořadu Amerika hledá topmodelku a čtením oblíbené knížky od holandského spisovatele Petera Van Houtena. Začne z donucení rodičů chodit do podpůrné skupiny, kde se schází lidé s rakovinou. Tam se seznámí s okouzlujícím Augustem Watersem, jenž vyšel z boje s rakovinou s amputovanou nohou. Začnou spolu trávit čas a Gus probudí v Hazel chuť znovu žít. Hazel si ale uvědomuje, že může každým dnem zemřít, proto se do Guse bojí zamilovat – nechce mu svým odchodem zlomit srdce. Gus ji ale přesvědčí, že by si krásu zamilovanosti měli užít právě proto, jak málo času jim oběma zbývá...... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno:
2024
,
Témbr
Originální název:
The Fault in Our Stars, 2012
Interpreti: Veronika Khek Kubařová , Matouš Ruml
více info...
Přidat komentář
Popravdě řečeno, já jsem se na tuhle knížku těšila, že si ji přečtu, protože jsem viděla film a byl to vůbec první film u kterého jsem brečela. A vkládala jsem do knížky naději, že bych mohla poprvé brečet i u knížky, ale to si asi nějakou dobu ještě počkám. Slzy nepřišly a to byla škoda. Knížka se dobře četla, ale nebyly tam emoce, jaké jsem měla u filmu. Neprožívala jsem to tak, a proto dávám této knížce docela slabé Hodnocení. Tato knížka mě zklamala, ale někomu se mohla líbit. Je dobré to porovnat. Můžete zkusit. Ale já už po druhé bych to nečetla.
Knihu jsem dočetla a nemám slov, kniha me rozbrecela ale i rozesmála.
Knihu miluju ale znova si ji přečíst nechci už asi nikdy, nesnesla bych tu bolest znovu.
Této knize jsem se vyhýbala dlouho. Po přečtení musím říct, že je to jedna z YA knížek, které za to opravdu stojí a mladému člověku mohou něco dát. Navíc je to hezky napsané (četla jsem v aj).
Vztah Hazel a Guse se mi moc líbil. Oceňuji, že to celé auto nenatahoval a začali spolu flirtovat téměř okamžitě. (Hazel Grace rozhodně není typická YA stydlivka.)
Za 4*, protože kniha je prostě "americká". Všichni všechny pořád obímají a vylévají si srdíčka...
Toto byla opravdu síla! Bylo to něco tak nádherného. Smutný příběh, do kterého byl krásně vepsaný humor, upřímnost, přátelství, láska, bolest, chytrost... Tak dojemnou knihu jsem dlouho nečetla.
Každý by si ji měl přečíst! Doporučuji!!!
Hvězdy nám nepřály je kniha smutná, vtipná, drsná, nespravedlivá a má předem jasný konec v podobě smrti. Je tedy přesně jako skutečný život, a přestože spadá do kategorie Young Adult, dotknout se musí každého. Ať už se čtenář zaměří na Hazel a Augusta, kterým osud nepřihrál přívětivé karty, nezáviděníhodnou situaci rodičů nebo různé reakce okolí na nemocné dítě, nahraje mu kniha řadu témat na přemýšlení. Není přitom důležité, že příběh obou postav končí smrtí, ale to, že nenechali rakovinu vyhrát předčasně.
Přiznávám, že jsem jako první viděla film a knihu jsem si přečetla asi až po dvou letech. A teď jsem zjistila, že jsem udělala chybu a byla bych mnohem raději, kdybych si první přečetla knihu. Protože ani tady není výjimka, že kniha je mnohem lepší než film. Film také nebyl špatný a fakt hodně jsem u něho brečela, ale kniha mi dala prostě mnohem více.
Guse jsem si hodně oblíbila a i když jsem viděla film, stejně jsem si tu postavu představovala jinak. Prostě jako kdybych žádný film neviděla, což mě fakt potěšilo. Každopádně Gus je prostě skvělý. Je sympatický, nedočkavý, hlubokomyslný a sarkastický. Milovala jsem jeho metafory a to, jak přemýšlel. Jak věci či nějaké situace vnímal. Sice je dost nepravděpodobné, že takhle někdo přemýšlí v 17ti letech, ale je to kniha, ne?
Grace mi také přirostla k srdci. Ta její síla a vůbec to, jak celou svou situaci brala... prostě mě tím ohromila. Nicméně... občas mi vadilo, že mluví až tak vzdělaně a že skoro všechno věděla. To mi prostě na 16ti letou holku přišlo až moc přehnané, ale já si zakázala myslet na to, že jí je 16 a “myslela” si, že jí je mnohem více. Pak se mi fakt lépe četlo.
Shrnula bych to tak, že kniha je prostě lepší. Mnohem více jsem u ní brečela a hodně jsem soucítila s postavami. Pochybuji, že je tu někdo, kdo tenhle příběh nezná. Ale kdyby náhodou... fakt je skvělý a já ho jen doporučuji. Sice Vám zlomí srdce, ale zároveň to ve vás zanechá “něco”.
Ač je kniha spíše pro dospívající, oslovila mě. Vážné téma, osud dvou mladých - nevyléčitelně nemocných. Možná i tím, že kniha vyvolala spoustu osobních vzpomínek, bylo úžasné ji číst.
Knihu jsem četla až po shlédnutí filmu, proto jsem ji probrečela od začátku do konce, když jsem věděla co bude následovat. Je to skvělá kniha pokud si člověk chce uvědomit co má a jak se i s neskutečnou bolestí dá žít a prožívat radostné chvíle a přitom nesobecky myslet na všechny okolo.
Tato úžasná kniha mě velmi zasáhla. Vyvolala bolestné vzpomínky. Tesce se mi píše tento komentář. Prostě si knihu přečtěte a uvidíte.
Příběh lásky dvou dospívajících smrtelně nemocných je hezký, ale to kolem mně trochu zklamalo. Některé myšlenkové pochody mi vůbec nedávaly smysl, poblázněný Holanďan taky ne... škoda. Možná více ocení dospívající.
Knihu jsem přečetla dvakrát a musím říct, že čím jsem starší, tím na mě působí jinak. A to způsobem, kdy jsem poslední čtvrtinu knihy proplakala a i když by se dalo říct, že je to příběh lásky jako z pohádky, tak není přeslazený, jelikož zde „bolest vyžaduje procítění" a autor píše tak skvěle, že se to člověka dotkne a bolest procítí s hlavními hrdiny. Nádherná a čistá kniha.
Na obálce jsou dvě srdce, bála jsem se, že to bude něco jako červená knihovna. Byla jsem mile překvapená, jakým lehkým stylem je příběh napsán. Dokonce mi i slzička ukápla... Hezký příběh.
Ještě než jsem knihu přečetla, viděla jsem film, ale to nijak nezmenšilo můj zážitek. Kniha je prostě krásná, dostala mě. A to ani tak spíš dějem , který je plný různých klišé, trochu vyumělkovaných situací, několika pro mě důležitých nejasností a určité předvídatelnosti, ale spíš tou nádherou jazyka. Autor si zajímavě hraje se slovy a dokonce se mu povedlo i pár krásných, ač někdy trochu přeslazených citátů a zajímavých myšlenek. Není to nic světoborného, ale ve výsledku vlastně moc pěkná, příjemná a čtivá kniha.
(SPOILER) Moc krásně napsaný příběh mladé dívky s rakovinou. Svou diagnózu bere velmi smířeně. Nechce ublížit lidem okolo seve - své mámě a tátovi. Na podpůrné skupině potká chlapce, který se do ní zamiluje, ale ona se zdráhá, protože mu nechce ublížit tím, že umře. Nakonec je osud spojí a prožijí navzájem pár moc krásných dnů dokud opět nezasáhne krutý osud.
Působivá kniha. Nepotkala jsem mnoho knih takovýmto způsobem pojednávajících o nemoci, o smrti, o umírání a vlastně hlavně i o životě. Autorův styl mi vyhovoval a oceňuji ústřední motiv nedokončené knihy a jejího poselství. Možná je to jen můj pocit, naštěstí nemám zkušenost osobní, ale postavy mi připadají až neskutečně moudré, smířené a silné. Možná s vědomím vlastní konečnosti opravdu člověk zmoudří, ale nepřipadalo mi to v některých chvílích uvěřitelné. Nebrání mi to ale v tom, abych ten příběh prožívala se zatajeným dechem, soucítila, doufala v zázrak nebo abych v dojemných chvílích setřela slzu.
Knihu jsem na jedné návštěvě jen tak vytáhla z kamarádčiny knihovničky aniž bych předem tušila co čekat,a druhý den jsem si ji ospalá z "pročtené" noci vezla domů :-) Jednoduché téma, příběh postaveny na milostem vztahu dvou lidi s rakovinou, je však dobře propracovaný a charakter obou hlavních postav se mi velmi libil, stejně jako hluboký vztah, který mezi sebou dokázali navzdory nemoci vytvořit. Na konci samozřejmě ukápla i slza a ať si každý říká co chce i takové knihy je občas třeba číst.
Štítky knihy
láska zfilmováno rakovina, nádory Anne Frank, 1929-1945 první láska smrtelné choroby smutek pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Jak moc velká ostuda jsem, že jsem se k této knize dostala až nyní? :-) Film jsem samozřejmě viděla před přečtením knihy a pamatuji si, že mě rozbil na kousíčky a to samo jsem čekala od knihy. Dobře jsem udělala, že jsem měla po ruce kapesníčky a nečetla ji na veřejnosti :-D
Samozřejmě jde při čtení cítit, že je cílena na mladší čtenáře, ale příběh je krásný a tak moc smutný.. Myslím, že drtivá většina lidí už má ve svém okolí někoho, kdo se potýkal nebo potýká s rakovinou. Kdybych si mohla vybrat, jakou nemoc bych úplně nechala nějakým zázrakem vymizet ze světa, byla by to právě ona.
Dojemný příběh vypráví o dvou až příliš mladých lidech - Hazel a Augustovi. Hazel trpí nevyléčitelnou formou rakoviny a Gus je relativně čerstvě vyléčený a po amputaci nohy. Společně se seznámí v podpůrné skupině pro lidi s rakovinou, zamilovávají se do sebe a snaží se žít přítomným okamžikem, protože Hazel ví, že brzy odejde..
Gus je prostě skvělý, naprosto mi učaroval jeho pohled na svět, jeho šarm a vtip. A stávalo se dosti často, že jsem se u knihy i (kromě slzavého údolí) smála. :-D
Takže pokud máte chuť na čtivou romantiku, která vám zaručeně zlomí srdce, směle do ní.