Hviezdna pechota
Robert A. Heinlein
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/523430/bmid_hviezdna-pechota-6515a0e50d900.jpg
4
697
697
Branec z ďalekej budúcnosti prechádza na prahu dospelosti najťažším vojenským výcvikom v známom vesmíre a púšťa sa do boja s najnebezpečnejšími nepriateľmi ľudstva. Johnnie Rico vlastne nikdy nechcel narukovať, a už vôbec nie do mobilnej pechoty. Teraz sa však snaží zvládnuť nepredstaviteľne tvrdý bojový výcvik s vedomím, že vo vojne medzi Terranskou federáciou a krvilačnými pavúkovcami nielen jeho, ale aj celú jednotku delí od smrti jediný chybný krok. Keď sa Robert A. Heinlein rozhodol napísať knihu o budúcej ľudskej spoločnosti, ktorá čelí útoku z vesmíru, ešte netušil, že vytvorí kontroverzný bestseller, ktorý bude aj po desaťročiach vyvolávať vášne, získavať prestížne ceny, fascinovať priaznivcov aj odporcov a položí základy nového žánru – vojenského sci-fi. Hviezdna pechota sa navyše stala inšpiráciou pre množstvo ďalších autorov a filmárov. Bez nej by dnešné sci-fi vyzeralo úplne inak.... celý text
Literatura světová Válečné Sci-fi
Vydáno: 2023 , mamašOriginální název:
Starship Troopers, 1959
více info...
Přidat komentář
Ke knížce jsem se dlouho přemlouval, protože jsme se bál, že bude stejná, jako její filmová adaptace, která se mi mimochodem líbila, ale pouze jako film.
Nakonec jsem se ke knížce přemluvil a udělal jsem dobře. Rozhodně není jako film. Pan Heinlein chtěl čtenářům představit svůj model společnosti, včetně odůvodnění, proč by zrovna tenhle systém fungoval. A pro ty, kteří nemají v lásce knížky, nad kterýma je třeba uvažovat, vytvořil autor velice autentický pohled na válku s brouky a hubeňoury z první ruky.
Nebudu tady obhajovat svých 100%.
Prostě takové hodnocení je potřeba občas dát. I dnes po 50 letech je kniha kontroverzní a rozděluje čtenáře, kteří pak hodnotí podle toho, zda souhlasí a nebo nesouhlasí s tím, co je psáno v knize o morálce, odvaze, lidství a občanství.
Málokdo má a měl tolik odvahy prošpikovat svou knihu tolika tezemi a poselstvími. Stále je to beletrie.
+1* za odvahu vyslovit některé myšlenky, které "visí ve vzduchu" a čas od času si na ně někdo vzpomene (s tím, že románová utopie je ještě relativně neškodná forma)
-5* za podání ruky peklu
Military sci-fi nečtu, armádu rád nemám a s kuličkovkou po lese neběhám. Možná právě proto mě oslovila Heinleinova kniha, která se jako military sci-fi tváří, ale ve skutečnosti je utopistickým pojednáním o funkční společnosti jako takové. Vrtá mi hlavou, proč někteří mluví o fašistickém obsahu. Pro nedostatečnou schopnost povznést se nad prostředí, do něhož je kniha zasazena? Nevím.
Heinleinova vize však stojí na principu výchovy k dobrovolné oběti za druhé, a to ne coby výplachu mozku pro ideologii, ale coby služby člověka člověku. Oproti ideologiím - v románu zastoupených brouky - bere Heinleinova společnost zřetel jak na celek, tak na jedince. Společnost je funkční, jsou-li lidé schopni vidět druhého a pracovat v jeho zájmu navzdory vlastnímu nepohodlí. Smysl pro službu a oběť se z naší společnosti pomalu vytrácí, snad proto nenalézají mnozí pro tuto knihu slova chvály, ale spíše hany. Tím neříkám, že je vše v knize bezproblémové. Heinlein je tvrdý a neústupný jako skála. Ale... možná, že to lidé opravdu potřebují.
Velmi podnětné čtení!
Najprv som videl film a potom čítal knihu. Stalo sa mi prvýkrát, že sa mi páčil viac film ako jeho knižná predloha.
podľa filmu som očakával hektolitre krvi , ale filozofický bonus v podobe profesora Dubois-a ma prekvapil. Obávam sa, že skutočne v tejto našej "pseudo humánnej" spoločnosti, kde každý kriminálnik má rovnaké práva ako ostatní, nie je niečo v poriadku...
Hvězdná rachota, zamačkávám slzu když slyším "Shines the name, shines the name of Roger Young".
Spíš pojednání, než román, ALE stojí za to!! S filmem stejného názvu to nemá prakticky nic společného, takže pokud chcete něco jako ten film, tahle kniha není dobrou volbou.
Tak tahle kniha mě dostala! Ve filmu mě hodně zaujala myšlenka společensko-politického systému a byl jsem zvědav na knižní předlohu. PARÁDA - nemohl jsem se od knihy odtrhnout a zhltnul jsem jí naposezení.
Je pro mě neuvěřitelné, jak autor v roce 1952 dokázal popsat hlavní vady naší současné (po padesáti letech) společnosti a zároveň definovat "ideální " formu společenského řízení a uspřádání. Nejedná se o pouhou kritiku současné společnosti, depak. Naše současnost je srovnávána s "jejich" současností - přesně definované společenské vady s jejich dopady do vývoje naší společnosti vedoucího ke zhroucení systému. Když jsem tyto pasáže četl, úplně jsem viděl dnešní svět kolem nás. Pohrdání volebním právem, demokracie jako nástroj politických loutek v rukou miliardářů, uprchlická krize a překrucování morálních zásad. Už jenom odvaha vyslovit (napsat), že člověk jako takový se morální nerodí, ale musí se morálce naučit, si zaslouží uznání.
Ano, když člověk nebude nad vyslovenými myšlenkami přemýšlet, povrchně může knihu označit jako propagaci totalitního režimu – ale to by bylo stejné, jako srovnávat Egypt se Třetí říší.
Já jsem autorovo poselství pochopil tak: Naše arogantní myšlení, že jsme nyní na vrcholu společenské evoluce a už není kam se posouvat, nás může přijít zatraceně draho. Násilně bránit vývoji, nebo ho brzdit eliminováním jednotlivých projevů nedostatků současného společenského systému nevyvolá nic jiného, než kolaps. Autor neříká, že k tomu neodvratně směřujeme, to ne. Varuje před tím, abychom si mysleli, že se to nikdy nestane.
Máte-li rádi témata „co kdyby“ a rádi přemýšlíte tam, kde ostatní ne, Hvězdnou Pěchotu doporučuji. Jestli hledáte pořádnou vesmírnou řežbu, pusťte si .... nevím, třeba Starship Troopers. HAHAHA
Knihu jsem si chtěl přečíst nejen kvůli žánrově-legendárnímu spisovateli, ale i díky filmovému zpracování, které jsem viděl xkrát a v určitém smyslu patří mezí mé nejoblíbenější kousky. Co mě překvapilo je, jak moc se kniha od filmu liší. Film je defakto o boji na konkrétním místě, kdežto kniha v podstatě popisuje život vojáka v mobilní (hvězdné) pěchotě a organizaci mobilní pěchoty jako takové. Kdo čeká román v právem slova smyslu, ten se moc nedočká. Skutečně se spíš jedné o popis fiktivního útvaru (včetně zajímavého filosofování o tom, co je pro svět/vesmír a člověka nejlepší, tedy jakým způsobem by v něm jeho civilizace měla fungovat) než o zpracování příběhu obyčejně-neobyčejného vojáka - ten je tu jen tak okrajově, alespoň mi to tak přijde. Kniha je napsaná velice čtivě a dost lidovým jazykem, což se mi moc líbilo a v tomto konkrétním universu mi to přišlo dost netradiční. Nicméně hlavní hrdina je mi tím bližší.
Po přečtení většiny dosavadních komentářů mi nedá, abych se ještě dále nevyjádřil. Proč by měl být RH fascinován fašismem, popřípadě diktaturou? Není jeho styl náhodou jakýmsi varovným prstem, jakým způsobem se může vyvinout společenský systém? Vždyť podobně byste mohli Orwellovi vytýkat 1984 - a byla by to stejná blbost.
Pokud by někdo chtěl diskutovat o nejlepším způsobu vládnutí (respektive jakým způsobem nejefektivněji vést civilizaci) – je to vše o tom, co po systému chcete, o vybalancování požadavku bezpečnosti (regulace) a svobody (deregulace). Osobně jsem si velice oblíbil (bohužel utopickou) teorii tzv. ANCAPu. Pro zájemce o pár informací ohledně této záležitosti si dovoluji připojit odkaz:
http://ankap.urza.cz/
Rozhodně zajímavé počtení.
První zkušenost s military sci-fi a pravděpodobně i poslední. Jak už zmíněno v některých ostatních komentářích - po příběhové stránce chabé a bez konkluze. Po teoretické a názorové stránce výživné. Až jsem byl překvapený jak moc jsem se s danými názory ztotožnit i přes to, že jsem vlastně "hipík".
Srovnávat filmové zpracování je nemožné, protože jde myšlenkově o úplně jiná (možná až opačná) díla. Film je velmi volnou adaptací využívající pouze příběh a společenské uspořádání světa jakožto kulisu.
Občanskou povinností každého válečného románu je, se proti válce vymezit. Válka je totiž špatná a my všichni, jak tu sedíme, bychom si jistě rádi přečetli násilíprostý, antiválečný román o hospodyni v domácnosti, kterak lamentuje nad její nesmyslností.
Zlý Heinlein ale místo hospodyně s paci-poselstvím na plnou hubu reinkarnoval starověký, imperialistický Řím, navlík ho do power armoru s jetpackama, automatickejma granátometama, opasek osadil hroznama chemo/toxi/bio/nukleo hraček, do pracek mu vrazil nepostradatelnou pulzní karabinu (..ne, fňuk, nevrazil, fňuk; puls rifle zcela chybí!) a bez nějakého omlouvání se, nebo vytáčení, z něj udělal pro věc nadšenej, uvědomělej a rozvážnej buldozer ideologický expanze, co ještě s posledním výdechem šťastně hodí zakrvácenej lístek do volební urny.
A vám tu najednou něco nevoní?
5 zarputile přízemních, krajně pragmatických a vojácky drsně železných***** s dubovou ratolestí
PS: Má, doufám, poslední bitva se udála ve školce; na pískovišti jsem, už nevím proč, strčil do Jirky Hanuše (dnes je respektovaným geologem), ten upad na zadek a začal bulet, načež jsem začal bulet taky a při tom tvrdil, že mě před tím bouchnul do ramene...načež mě Paní Vychovatelka izolovala v tmavém kumbálu...a tak se omluvám, ale tuhle dětinskost si neodpustím: https://www.youtube.com/watch?v=VSGmPpidDvo
Heinlen ve svých knihách rád provokuje, rád vytahuje kontrovezní témata a jde mu to.
Hvězdnou pěchotu jsem četl poprvé jako náctiletý a možná mě i ovlivnila, myslím že jsem díky ní nebyl proti mé povinné službě v armádě. Nejsem rozhodně pacifista, myslím že určitá míra násilí a být schopen je použít krajních případech je bohužel v našem světě nutná.
Někoho nejpíše Hvězdná pěchota bude iritovat a označí vykreslenou společnost jako fašistickou nebo tak něco.
Já si třeba myslím že na myšlenkách obsažených v knize něco je. Volební právo jen lidem co si odsloužili určité roky v armádě, prostě až potom co se naučí disciplíně, pracovat v kolektivu, zodpovědnosti.... Ta naše, kde volební právo má automaticky každý: feťáci, lidé co nikdy úmyslně nepracovali a zneužívající jen sociální dávky, co nebyli nikdy přínosem pro společnost...hmm to mi nezní moc dobře. Možná i politika by byla jiná kdyby všichni museli mít odslouženo, možná by jim potom více záleželo na ostatních a nehrabali jen pro sebe...možná.... :)
Heinlenova vize armády je taky zajímavá kdy je voják/specialista na všechno v těžkém a rychlém bitevním obleku ověšeném zbraněmi bojuje a ovládá sám s přehledem celé kilometry bojiště. Výsadkové lodě dokáží vysadit vojáky kamkoliv a do bitvy jdou všichni, včetně kuchařů a písařů.
Kniha sleduje osud mladého Juana Rica z bohaté rodiny, jeho tvrdý výcvik v základním táboře, jeho nasazení v boji či později výuku ve škole pro důstojníky. Děj vás vtáhne a nepřestanete číst dokud knihu nepřečtete celou. Nebude to pro každého, ale za mě rozhodně doporučuji, určitě to ve vás něco zanechá ať už budete s autorem souhlasit nebo ne.
Proč mám pocit, že kniha byla psaná ze začátku s nadšením, motivací k napsání delšího díla a někde za půlkou jde všechno k šípku?
Po dlouhém shánění a čtení oslavných komentářů jsem jí konečně přečetl a cítím mírné zklamání. Kniha je to dobrá, je to jeden ze základních pilířů military scifi a v některých detailech je až překvapivě nadčasová. Ale je to taky kniha dost nevyrovnaná. První polovina je super. Není tam skoro žádná akce a víceménně jen sledujeme cestu výcvikem nováčka u mobilní pěchoty. To celé obohacují občas velmi zajímavé filozofické rozhovory, kdy nám Henlein předkládá svojí vizi militantní a přesto velice fuknční, byť poněkud utopické budoucnosti.
Lidé co nečtou mezi řádky vám poví, že je to jen fašounská propaganda zeleného mozku. ALE!
Myšlenka, že plné volební právo a výsady by měli mít jen občané kteří pro svou zemi(Zemi?) něco udělali má něco do sebe. I když je tím něčím služba v armádě. Né kvůli hraní si na tvrďáky, né kvůli lacinému vlastenčení(Heinlein tu silně propaguje multikulturalismus a neohání se Amerikou ani jiným národem) ale prostě proto, aby prošli něčím kde se naučí obětovat pro druhé a fungovat jako tým. Přijmout kolektivní zodpovědnost. Druhým důvodem proč ve světě Hvězdné pěchoty je glorifikována služba v armádě je zkrátka to, že vesmír je nebezpečné místo. Když zjistíte, že vaše zemička je obehnána často většími a ne zrovna přátelsky naladěnými sousedy, je militarizace společnosti logickým způsobem jak se udržet. Ostatně starověká Sparta či současný Izrael fungovali či fungují na podobném principu(politickou omáčku kolem teď prosím neřešit)
Je tam spousta dalších zajímavých myšlenek o ne-fungování společnosti.To negativní na knize je ukecanost. Když se tam řeší hodnosti, složení armády a hrdina prožívá svoje starosti s povýšením/nepovýšením, tak je to na zabití. Popis co mě bavil se týkal brnění které vojáci používají. Odtud ho totiž vykradl jak Warhammer, tak Starcraft a snad skoro uplně každá militarismem šmrncnutá scifi. Nemluvě o tom, že koncept "nabušení vojáci versus hmyzovití nepřátelé útočící v houfech" je taktéž oblíbené klišé jak ve scifi tak i v počítačových hrách. A to se dostáváme k tomu nejvtipnějšímu - řada lidí zná film Hvězdná pěchota, ale věřte, že ten má s knihou společný jen název a to, že tam jsou vojáci a broukovití mimozemšťané. A ti se v knize vyskytnou teprve až někdy za polovinou a při závěru.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Hvězdná pěchota |
| 1984 | Dveře do léta |
| 1994 | Měsíc je drsná milenka |
| 2011 | Vládci loutek |
| 2020 |  Cizinec v cizí zemi |
Kniha si zaslouží delší komentář, na který teď emám bohužel ani chuť, ani čas.
Dávám o hvězdičku méně kvůli pasážím, v nichž se tvrdí, že morální filozofie je přírodní věda, beze zbytku matematicky dokazatelná - to prostě není pravda. Pokud by tomu tak bylo, pak to není filozofie... Filozofie je (alespoň pro mne) o neustálém tázání a hledání, nikoli o konstatování "takto to je, protože jsem to vypočítal". Filozofické tázání podle mého nikdy nekončí a tím spíše ne v takové problematické oblasti, jakou je morálka a tázání po tom, co je dobré a co je špatné.
P.S. Autorovy názory na morálku a lidskou přirozenost jsou přinejmenším sporné, viz například de Waalova kniha Dobráci od přírody.