Hvozd
Adalbert Stifter
První díl třísvazkové edice povídek a povídkových souborů (Horní Planá, Hvozd, Popsaná jedlička, Ledovec) velkého šumavského německého spisovatele a malíře devatenáctého století, vydávaný ke stému výročí umělcova úmrtí. Autor v nich na pozadí přírody rodného šumavského kraje usiluje o zušlechťovaní života venkovských lidí a o vyrovnání společenských rozporů a protikladů, a to v souladu se svým přesvědčením pokojnou cestou evoluce.... celý text
Přidat komentář
Kouzelná baladická knížečka, připomínající tu básně, tu ještě něco víc než básně. Literatura své doby s úžasnými popisy krajiny, kdy vás obstoupí kopec, les, jezero. Krajina se nad vámi semkne, příběh sám možná není tak úchvatný ale v rámci romantické pohádky mi sedl. 4*
Nejtěžší bylo prokousat se první kapitolou, protože mě nebavily dlouhé popisy přírody. Pak ale příběh dostal spád a už jsem knihu nemohla odložit, dokud jsem nebyla na konci.
Nádherný popis šumavské krajiny, příběh je velice romantický, pohádkový. Pro chvilkové snivé čtení doporučuji.
Přes úvodní úchvatné popisy pošumavské krajiny, které se četly poměrně příjemně, jsem se už dál nemohl začíst do přihlouplého romantického příběhu dvou dívek od Vítkova kamene. Stifter tady totiž píše tak, jak to bylo zřejmě atraktivní pro čtenáře před 150 lety, ale dnes už se to číst nedá: vrší pateticko-poetická adjektiva k popisu situací, charakterů, prostředí i jednotlivých situací a dialogy i události jsou neobyčejně plytké, naivní a nudné.
Nikdy se neubráním věčnému srovnávání Stiftera s Klostermannem a když bych to měl vystihnout jedním slovem, tak Klostermann je pro mne spisovatelem Šumavy a Stifter jejím básníkem.
Ještě jsem nečetl román Vítek, ale zatím Hvozd hodnotím jako jeho nejlepší dílo. Veskrze básnicky pojatá balada o jednom zapomenutém příběhu z Třicetileté války. Šumava - pohraniční Hvozd je zde vykreslen tak nádherně imaginativně, že jen co jsem knížku dočetl, měl jsem chuť sebrat se a jet tam, vidět to všechno na vlastní oči a v duchu na těch místech ještě jednou děj románu prožít. Nevím jestli se Stifter nechal inspirovat nějakou místní pověstí, nebo jen svou fantazií, každopádně příběh je to nádherný, čistý jak voda z šumavských bystřin. A ačkoliv je tragický, stejně člověku po jeho přečtení zůstane v duši něco povznášejícího .
Ešte do polovice to vyzeralo na menej hviezdičiek, ale Stifter si ma vždy nakoniec získa láskyplnými opismi krajiny, ktorá je aj mne veľmi blízka. Po rozvláčnom začiatku, konečne prišiel príbeh - jednoduchý, romantický, rozprávkový. Sila tejto novely nespočíva v zápletke (to si myslím o väčšine Stifterových diel), ale v plastickom vykreslení krajiny, kde sa príbeh odohral. Hlboké šumavské hvozdy v premenách ročných období, tajomné Plešné jezero, Vítkův hrad v plnej nádhere i v rozvalinách...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1978 |  Horský křišťál (13 povídek) |
| 2004 |  Vítek |
| 2003 | Hvozd |
| 2004 | Lesní poutník |
| 1968 |  Pozdní léto |
Příběh mě vůbec neupoutal ovšem popisy krajiny, postav, oblečení... byl úžasný.