Hýta a Batul (Helenina drůbež – Děti jiných rodičů)
John Habberton
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/438141/bmid_hyta-a-batul-helenina-drubez-deti-j-om3-438141.jpg
5
40
40
Příhody dvou malých chlapců, kteří jsou po narození sestřičky poslání k tetě, jež má o výchově své představy.
Literatura světová Pro děti a mládež Příběhy
Vydáno: 1928 , Šolc a ŠimáčekOriginální název:
Helen's Babies, 1876
více info...
Přidat komentář
Tuto knihu mi předčítali jako malému klukovi a fakt byla skvělá. Jeník a Karlík mě bavili :))).
Četla jsem ji před mnoha lety a dodnes si některé příhody vybavuji a vzpomínám na ni velice často. Bohužel nevím který ze sourozenců (měla jsem čtyři) ji nakonec někomu půjčil a už se nám nevrátila. Knihy jsme dostávali všichni na vánoce, (jiné dary minimálně) a mimo nejmladšího bratra všichni čtenáři, měli jsme je společné.
O tuto knihu jsem přišel někdy v mládí a najednou jsem ji našel ležet na ulici. První vydání u nás, chyběly první dva listy, ale počtení je to velice příjemné
Četla jsem ve vydání z roku 1991, které je upravené, ale i tak bylo pro mě zajímavé. Mám ráda příběhy o dětech a o jejich světě v současnosti i v minulosti, ať už jsou vyprávěny z jejich pohledu, nebo (jako v tomhle případě), z pohledu dospělých. Hodně to vypovídá o době, o způsobu výchovy, o tom, čeho si děti všímaly a jak to na ně působilo. Pokud jde o Hýtu a Batula, knížka je ale hlavně o tom, jak se cítil v jejich přítomnosti strýček, když se řízením osudu stal jejich dočasným vychovatelem. Při čtení jsem si často vzpomněla na odrbanou, leč odevzdanou foxteriérku Iris, maminku Čapkovy Dášeňky...
Tuto knihu jsem si vybrala záměrně jako protiklad ke všem těm psychothrillerům a jinému náročnějšímu čtení ;-). A nebyla jsem zklamaná. Právě naopak! Už dlouho jsem se tak nenasmála a nepobavila. Jeník a Karlík jsou roztomilí a samozřejmě i hodně zlobiví chlapci a jejich kousky nemají chybu! Pokud se tedy chcete odpoutat od všedních starostí a přijít na jiné myšlenky, zvolte tuto knihu a nechte ji na sebe zapůsobit :-).
Tahle knížka je u nás v rodině "dědičná", máme úplně první vydání z roku 1905 a intenzita čtení je na něm už naneštěstí pořádně znát (ale stále se drží - kvalitní vazba to byla s vytlačeným obrázkem).
Už hodně let, když přijde splín a nechce se do ničeho, mám na to léčbu jednou z tří knih: Vejce a já, Hýta a Batul anebo Pan Kaplan, a zatím tyhle léky zabíraly bez problémů i vedlejších účinků.
A těch citátů, co zdomácnělo :-)
(Do zmodernizované verze od Frýbové, kterou mám sice celkem ráda z její rané produkce, se ale pouštět nechci.)
Pamatuji se na prázdniny asi před padesáti lety u babičky. Venku pršelo, já měla příušnice a nudila se. Babička vytáhla z knihovny tuto knížku a bylo po nudě. Nejdřív mi knížka přišla tlustá, já neměla tlusté knížky ráda. Ale já četla a četla a řechtala se jako blázen.
Četla jsem ji jako malá holka o prázdninách u babičky...dodnes si vzpomínám, jak moc jsem se u ní nasmála, a na tu krásnou atmosféru dětských prázdnin...pro mě idylické vyprávění ze starých časů.
Bliaf byl samá kef.
Sláva překladatelce a jejímu potomstvu, které jí tyhle geniální repliky našeptalo.
Četla jsem už před léty, ale když tuto knížku vezmu do ruky dnes, směji se stejně nahlas.
První díl (Helenina drůbež) mi učaroval, ale druhý (Děti jiných rodičů) už se trochu omrzel. Ty klukovské lumpárny byly stále stejně roztomilé, ale trošku mi v tom chyběl ten podtext "a sbalíme sousedku".
Kdybych ty díly četla každé zvlášť, asi bych s hodnocením šla výš. Rozhodně ale stojí za přečtení.
Na důkaz toho, jak tahle báječná knížka u nás zdomácněla (podruhé): Historie ZOO Praha, 1934 – Herec Vlasta Burian daroval zoo lachtany Hýtu a Batula. Obrázek zde: http://www.zoopraha.cz/cs/o-zoo/historie/strucna-historie-prazske-zoo
Na důkaz toho, jak tahle báječná knížka u nás zdomácněla:
Ivan Wernisch, TŘI SOUSEDÉ
Tři sousedé, Hýta, Batul a lord Fountleroy, si vyšli do polí. Jdou, tu se Hýta shýbne a zvedne kámen.
„Pohleďte," praví. „Takový kámen jsem ještě neviděl."
Batul a lord Fountleroy si kámen prohlédnou a přesvědčí se, že je opravdu zvláštní.
Pak Hýta kámen odhodí, ten exploduje — výbuch je tak silný, že všichni tři sousedé upadnou.
Vstanou, opráší se navzájem a jdou dále.
Tu se shýbne Batul a zvedne kámen. „Pohleďte," praví. „Ten je taky zvláštní."
A Hýta s lordem Fountleroyem si kámen prohlédnou a přesvědčí se, že je opravdu zvláštní.
Pak Batul kámen odhodí, Hýta s lordem Fountleroyem se přikrčí a chytnou se (nikoli navzájem) za uši, kámen však vzlétne a stoupá.
„Hleďme," praví Batul a všichni tři se dívají za kamenem, jenž zmizí v oblacích.
Opravdu zvláštní — je však třeba říci, že oblaka jsou toho dne neobyčejně nízko. Ale i tak — je to zvláštní najít takový kámen.
Jdou dál, tu se shýbne lord Fountleroy a zdvihne nějaké dítě.
„Pohleďte," praví. „Dítě. To jsem ještě neviděl. Takové malé, pravděpodobně kojenec, a leží tu jen tak u cesty."
A Hýta s Batulem si dítě prohlédnou a přesvědčují se, že je hodno pozoru.
Pak lord Fountleroy dítě odhodí a to se rozkřičí.
„Co to?" diví se sousedé. „Najednou se rozkřičí a křičí a křičí. Nu, půjdeme dále."
(Doupě latinářů, strana 31 – http://www.databazeknih.cz/knihy/doupe-latinaru-134329 . Citováno s Ivanovým laskavým souhlasem.)
Autorovy další knížky
| 1941 |  Hýta a Batul (Helenina drůbež – Děti jiných rodičů) |
| 1921 | Tygr a Brouček |
| 1918 | Heleniny dětičky |
| 1937 |  Helenina poupata |
| 1932 | Helenina drůbež a děti jiných rodičů |
Srdeční záležitost. V překladu Antonie Malé jsem knihu zakoupila v antikvariátu v Jeruzalémské ulici, kde také byla 96 let zpět vydána nakladatelstvím Šolc&Šimáček. Vztah k ní je i vztahem k babičce, která nám ji v dětství předčítala.