I města mají duši
Milena Holcová
Autorka projevuje schopnost města nejen vidět, ona je umí procítit. Poznáme s ní Amsterodam, Benátky, San Francisco, Vancouver , ale i Šanghaj, Lakosilly, Caracas, Nairobi aj. Přesvědčí nás, že láska není cit vyhrazený živým bytostem, že i města mohou vzbuzovat něhu, nechuť, respekt, nebo shovívavost.... celý text
Přidat komentář
Líbilo se mi to, i když zrovna s charakteristikou měst mně známých z hrstky zde vybraných tak docela nesouzním. Kniha vyvolá vzpomínky na místa navštívená a chuť podívat se na místa neznámá (nebo naopak nechuť, případ od případu). Je to pěkný vzorový průřez výraznými světovými městy, pěkně abecedně.
Knížka se mi moc líbila. Několik z popisovaných míst jsem také již navštívila. Zaujalo mne často něco jiného, ale to je vpořádku.
Moje první kniha od Mileny Holcové - a - dostala mne! Inteligentní humor, výstižné popisy míst, cit pro atmosféru, ale také pro vše podstatné a zajímavé. Skvělá práce s textem. Dokonce i ojediněle použité vulgarismy (kupodivu) neurazí, jsou výstižné a vhodně doplňují již tak skvělou atmosféru knihy. Popis míst, která jsem prošla osobně, působil jak balzám na duši - jako když někdo vysloví nahlas něco, co si vy jen myslíte.
Porovnat atmosféru města s lidskou povahou je zajímavý nápad, právě cestopisy jsou silná stránka této spisovatelky. Doporučuji především těm, kteří rádi cestují a navštívili popisovaná místa.
Sama jsem vybrané kapitoly četla před a po návštěvě daného města a je to nesrovnatelné - číst o místě, které člověk neviděl, je sice zajímavé, ale ten "vychytaný" popis a přirovnání Holcové člověk ocení opravdu až po návštěvě.
Moc pěkná kniha, stejně jako další díl I města mají vši.
Kniha formou cestovního deníku mě nijak zvlášť neoslovila. Kdybych ji nedostala jako dárek, nejspíš bych ji odložila v první třetině. Asi proto že spíš než číst o subjektivním vnímání různých měst preferuji vlastní zážitky anebo nějakou přidanou hodnotu, ať už infromační nebo emoční, která by mě například nadchla pro další plánování. Ale toto většina kapitol nesplnila. Přesto Milena Holcová je pro mě váženou cestovatelkou a ráda se zase začtu do nějaké jiné knihy.
Zajímavý nápad - napsat knihu o svých pocitech ve světových městech a čtenáře poučit, pobavit a přitom nenudit. Po Přezrálých broskvích mě autorka rozhodně nezklamala, i když jde o naprosto jiný žánr.
Krásně a poeticky napsaná kniha. Z každého příběhu na mě úplně dýchala atmosféra a duše toho jednotlivého města. Připadala jsem si, jako bych s autorkou všechna ta místa navštívila. U něčeho jsem se zasmála a naopak u některých měst jsem si řekla, že tam určitě nepojedu.
Inspirativní pro ty, kdo chtějí někam vyrazit na dovolenou. :-)
Tak jsem si připadala,že cestuji s paní Holcovou a všechna ta města jsem s ní navštívila.Tak je to živé !
Zboznujem cestopisy Mileny Holcovej, pise velmi zaujimavo, a aj vtipne. Tieto knihy sa daju citat stale dokola.
Autorovy další knížky
2011 | Babky na divoko |
1995 | Nech tu děti a zmiz |
2010 | Romance na tři doby |
2014 | Láska v moll |
1999 | Orinokem k přechodu |
Velmi zajímavé popisy i méně známých měst, vtipné historky z cestování. Moc se mi to líbilo.