I na kovbojky občas padne smutek
Tom Robbins
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/1520/i-na-kovbojky-obcas-padne-smutek-1520.jpg
4
94
94
Další z potrhlých próz oblíbeného autora.Sissy Hankshawová je krásná dívka, kterou příroda obdařila nadměrně velkými palci a vášní pro autostop. Bonanza Jelybeanová si za životní cíl vytkla, aby se každé děvčátko, které po tom touží, mohlo navzdory všem stát kovbojkou. Číňák je výstření poustevník se slabostí pro exotické hlízy, který své potenciální žáky provokuje nepřístupností a poněkud přehnaným individualismem. Dr. Robbins je psychiatr, který s potěšením zjišťuje, že to, co se ukrývá za zdmi blázince, někdy nemusí ani v nejmenším být šílené. Hlavní postavy románu Toma Robbinse mají jedno společné - zbytek světa je vnímá jako ujeté, vyšinuté, handikepované jedince. Jako by se do normální společnosti nehodili, a snad i proto je osud u jednoho jezera v severní Dakotě svede dohromady.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2003 , ArgoOriginální název:
Even Cowgirls Get the Blues, 1976
více info...
Přidat komentář
Slušná porce zábavy o vztazích, láskách a vlastním lehce vyšinutém světě uprostřed toho zdánlivě normálního. Trocha feminismu, trocha ozvěn hippie a hledání místa v realitě. A hlavně spousta postřehů ze života. Kniha pro každého, kdo má slabost pro díla, která se dokáží dívat na život z velkého nadhledu a přitom s laskavě ironickým humorem.
Třeba:
"Když už nic víc, mozek se dá používat jako výchovná hračka. Ačkoli to může být nástroj k vzteku, jehož vyšší skóre zmizí zrovna ve chvíli, když už si myslíte, že ho zvládáte, je to nicméně trvale úchvatná, často překvapivá, občas odměňující věc a hlavně je dodáván v kompaktním stavu; nemusíte jej sestavovat jako stavebnici ráno po Štědrém večeru.
Problém s vlastněním takovéto zajímavé hračky je ten, že si s ní chtějí pohrát také ostatní. Mnohdy si radši hrají s tou vaší než se svou vlastní. Anebo se jim nelíbí, že vy si hrajete s tou svojí jiným způsobem, než si hrají oni s tou jejich. Výsledkem je, že několik her z hračkářského oddělení možností je obecně a nekonečně opakováno. Když odmítnete hrát něčí hru, tak vám většinou dotyčný řekne, že nemáte všech pět pohromadě, a je mu jedno, že právě držíte v ruce dvě devítky a tři kluky. A je mu jedno i to, že člověk nemusí hrát se svým mozkem zrovna poker, nýbrž třeba dámu, domino, šachy, vadí nevadí, vrchcáby nebo ruskou ruletu.
Jedna společenská hra je poměrně oblíbená, přestože ji většinou lidé hrají špatně, a té se říká ,,racionální myšlení.“"
Jelikož je Tom Robbins mého srdce šampión, tak i tahle knížka se mi samozřejmě líbila, přestože z mého pohledu patří mezi ty slabší. Snad že mě tolik nebere lesbická láska. Ale i přes tuto zdánlivou nelibost mi opět ve společnosti jeho osobitého stylu psaní a názorů, které jsou mi naopak blízké, bylo moc příjemně.
„Život není jednoduchej. Je nesmírně složitej. Obdivování jednoduchosti je drogou těch, který chtěj utýct před skutečností. Jako alkohol. Je to protiživotní postoj. Tyhle ‚jednoduchý‘ lidi, který jednotvárně oblečený posedávaj při svíčce v potemnělejch místnostech a usrkávaj mátovej čaj, tyhle lidi nežijou. Jsou už zpoloviny mrtvý a nemaj o tom sebemenší potuchu. Smrt je jednoduchá, ale život je bohatej.“
„Nejsou snad myšlenky všech velkejch bulíků vždycky překrucovaný?“
„Překroucený, nepochopený, zředěný a zbožňovaný. Přesně v tomhle pořádku. Od svých zbožňovatelů utrpěl Ježíš mnohem víc než při ukřižování. Máš nádhernou prdel.“
„Ty nejseš moc jak Ježíš.“
„Jak to víš?“
„Když takhle mluvíš o mý prdeli.“
„Ty si myslíš, že Ježíšovi by se tvoje prdel nelíbila?“
„Ne tomu Ježíšovi, o kterým jsem četla.“
„To je přesně ono. Překroucenej, nepochopenej a zředěnej.“
kdysi jsem četl od autora parfém bláznivého tance, který mě dostal a pobavil. Takže sem po dlouhé době chtěl zkusit přečíst ještě něco od autora, ale tahle kniha byla pro mě opravdu dlouhá a vlastně o ničem.Jediné co jsem ocenil je květnatost slov a formulace, které z nich skládá :)
Bláznivější než Parfém bláznivého tance.
"Doktore, promiňte mi to, ale mám takovej dojem, že jste taky tak trošičku případ pro psychiatra."
"Chce to blázna, aby rozuměl druhému bláznovi," odvětil dr. Robbins.
Autorův originální a zábavný jazyk někdy bohužel přechází ve zbytečnou slovní exhibici, někdy je tu taky až moc těch " anticivilizačních mouder" a trochu nudí, jenže pak na vás vytáhne zapáchající vertikální úsměvy kovbojek, zfetované jeřáby, gigantické palce, náruživého Číňáka a zpíjejícího se psychiatra a už jste zase jeho! :-)
Mně se to líbilo, ačkoli některé pasáže byly dost rozvláčné. Zábavná one man show. A znám film, který jsem si během čtení s radostí zopákla.
Tento Robbinsonův tak trochu šílený příběh, plný anomálií a úchylek, se mi moc líbí. Postavy jako Hraběnka nebo Jellybean jsou úchvatné. Nikdo a nic v příběhu není úplně normální. Spisovatel Robbinson evidentně nezná žádná tabu, a tak se můžeme například dočíst, že hlavní hrdinka Sissy prožila svůj první orgasmus při klystýru, který ji v jejích 15 letech podala její teta. Myslím, že "I na kovbojky občas padne smutek" je Robbinsnův nejlepší román.
U Robbinse miluju, kterak dokáže psát román a do toho zamotat nějaké to závěžné téma...tu vznik Camelek, tu vatikánské tajemství, tu život jeřábů. Vědeckou práci zahrne do knížky plné obřích prstů, lezeb, nemytých vagín, stařičkého Hraběnky a Hodinových lidí! Scénu, kterak kovbojky se spuštěnýma kalhotama napadnou Hraběnku, asi nikdy z hlavy nevymažu :)
Trochu slabší, než Zátiší s Datlem, počet stran však slibuje delší výdrž. Kniha byla zfilmována, kdo nečetl, film neocení.
Vim, že Robbinsovy knížky jsou dost ulítlé, ale tohle už bylo tak nějak moc...
Nekonvenční text plný originálních jazykových her, slovních hříček a zcizovacích prvků (časté oslovování čtenáře, reflexe vlastního textu a samotné postavy spisovatele), hledání zajímavých spojení v kontextu formy (konotace číslic u kapitol 88 a 100 ) atd. Přes všechny ty jurodivé lúdické hry, kterými autor na čtenáře neustále pomrkává, jsem se nemohl zbavit převažujícího dojmu povrchnosti a lacinosti jazyka a jeho metafor. Autor na nás neustále vytahuje z rukávu levné literární triky, kterými strhává pozornost především sám na sebe, ovšem pod ostrými světly varietních reflektorů se neukazuje jako hlubokomyslný a zároveň vtipný filozofující nekonformní mistr intelektuálních kozelců, do jakého se s velkou chutí stylizuje, ale spíše jako řemeslně zručný eskamotér, schopný automaticky bezchybně provádět naučená literární kouzla v libovolných kombinacích, a který se přežvykováním známých myšlenek (a navíc jejich příliš explicitnímu vysvětlování) snaží vzbudit především u mladšího publika nadšený obdiv hodný vypočítavého profesionála. Kdo si chce užít formálních literárních hrátek na trochu jiné úrovni, než jakou předkládá populární Tom Robbins, nemusí chodit příliš daleko do světa: doporučil bych např. tvorbu Václava Jamka (alias Eberhardta Hauptbahnhofa) nebo Petra Rákose.
Autorovy další knížky
| 1996 |  Parfém bláznivého tance |
| 2004 | Když se z teplých krajů vrátí rozpálení invalidé |
| 2009 |  P jako pivo |
| 2000 | Zátiší s Datlem |
| 2003 | I na kovbojky občas padne smutek |
Po Rozpálených invalideh a Zátiší s datlem už jsem sice věděla co mám čekat ale tohle bylo už moc.Moc všechno, moc ulítlý, moc rozvláčný,moc promiskuitní,moc ukecaný. Váhám mezi dvěma až třemi hvězdičkami a rozhodně si od Robbinse dám delší pauzu.