I ve smrti sami
Hans Fallada (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/251815/bmid_i-ve-smrti-sami-JlJ-251815.jpg
5
145
145
Poslední román Hanse Fallady „I ve smrti sami" je jedním z nejvýznamnějších děl poválečné německé literatury. Fallada se dočkal pádu Hitlera a mohl ještě před smrtí (r. 1947) dát německému národu dílo, které je hrdinnou historii boje prostého německého člověka proti fašismu a jehož přesvědčivá síla pomáhá i ve výstavbě demokratického Německa, Řadí se k umělecky nejpůsobivějším antifašistickým románům a je také jedním z nemnoha svědectví o Německu let čtyřicátých, o hitlerovském Německu v době války. Hrdiny románu jsou prostí pracující lidé, manželé Quangelovi z Berlína, které zpráva o smrti jediného syna, padlého na frontě, probudí z trpného odporu k nacistickému režimu. Sami dva chtějí bojovat proti hitlerismu, tím, že odkládají na schodištích berlínských domů letáčky, v nichž obžalovávají Hitlera a vyzývají k odboji. Bojují sami, tak jako sami uzavřeně žili; nedůvěřují druhým lidem, je jim cizí myšlenka organisovaného odporu. Teprve před odsouzením k smrti, jíž končí jejich neochvějný, víc než dvě léta trvající boj, uvědomuje si Oto Quangel tuto chybu. Quangelovi umírají pak statečně, jako přesvědčení antifašističtí bojovníci. Vědomím, že zůstali do konce slušnými lidmi, kteří splnili svou povinnost, neotřesou ani gestapácké mučírny, ani zpráva o malém účinku jejich odbojové práce. Ve svém díle, věnovaném pravdivému příběhu hrdinného boje dvou prostých lidí, podává autor široký realistický obraz válečného Berlína, ovládaného nelidským systémem fašismu. Prokresluje jej do nejmenšich detailů a s osvědčeným mistrovstvím oživuje jej četnými životnými postavami berlínského lidu, hrůznými typy ss-manů, opatrnickými postavami buržoasie i figurkami z galerie zkaženého lumpenproletariátu. Evokuje pochmurnou atmosféru krutosti a ponižující otrocké poslušnosti, prosvětlenou statečnými činy lidské cti a odpovědnosti.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1954 , Československý spisovatelOriginální název:
Jeder stirbt für sich allein, 1954
více info...
Přidat komentář
Velmi silný příběh, na podkladě skutečných událostí, z období druhé světové války, v závěru doplněný dobovými fotografiemi osob hlavních postav, důkazů, dokumentů i berlínských ulic vztahujících se k popisovanému případu.
Kniha o životě a strachu "obyčejných" Němců, o Hitlerově režimu napříč tehdejší společností, praktikách Gestapa, SS, SA i Hitlerjugend, kniha o nadějích i zmaru mezi obyvatelstvem ale i ve strukturách Gestapa, SS a pod.
Pokud měl někdo po druhé světové válce tendence "házet" všechny Němce do jednoho pytle, jistě by svůj názor po přečtení této knihy změnil.
Vývoj a popis příběhu je psán velmi lidským jazykem, který od první stránky vtáhne čtenáře do děje a není třeba velké obrazotvornosti, aby se člověk vcítil do atmosféry té doby.
Faktická stránka událostí, tedy snahy boje Otty a Anny za správnou věc, odkrývá nebezpečí nepromyšlených akcí, kdy dobře zamýšlený účel svým způsobem provedení může napáchat výrazně více škod, než užitku, přivodit zcela jiný efekt a ohrozit mnoho lidských osudů a životů.
Hlavní i vedlejší postavy a jejich pocity velmi dobře popsané, perfektní dialogy.
Kniha "Každý umírá sám" míří na mojí VIP poličku.
... chvíli mi trvalo, než jsem se začetla. Pak mě ale osudy Anny a Otty začaly zajímat. Věděla jsem, že to neskončí dobře, o to víc jsem se chtěla dozvědět, jak. Film prostě musím shlédnout
Po otevření knihy a začtení se, na mě čekalo několik překvapení. Když jsem si knihu objednávala, netušila jsem, že byla napsána tak krátce po válce. Myslela jsem, že jde o knihu mnohem mladší. Další překvapení bylo, že je založena na reálném základu, to já ráda. A poslední věc. V dokumentech o Hitlerovi a druhé světové válce vídáme propagandou a touhou po blahobytu zmanipulované lidi. Pochopitelně, že člověk ví, že v Německem zabranými státy, probíhal odboj. Ale nikdy mě nenapadlo, že i v samotném Německu byl odboj tak silný. Možná proto, že jsem se o to nikdy víc nezajímala, že jsem spíš vnímala tu zfanatizovanou vrstvu obyvatel.
Příběh samotný byl depresivní a smutný od začátku do konce. Doslova mě bolelo to číst. Autor výborně vystihl vše. Strach promluvit se sousedy, strach pozvat si někoho domů, protože nikdy nevíte, kdo vás zrovna pozoruje za dveřmi kukátkem.... Ale zajímalo mě, co bude dál, jak to celé dopadne. Ale je pravda, že někdy jsem před spaním knihu neotevřela. Neměla jsem na ten příběh zkrátka sílu.
Za mě zase jiný obraz druhé světové války. Jsem ráda, že se kniha ke mně dostala.
(SPOILER)
Jedna z nejlepších knih, co jsem za dlouhou dobu četla. Příběh jako takový vlastně není nijak moc spletitý, a přesto je kniha vcelku dlouhá. Za celou dobu se ale není možné začít nudit. Tak dobře je to napsané. Opravdu velmi obdivuji způsob, jakým pan autor příběh podal.
Po celou dobu si v sobě čtenář nese jakousi pochmurnou atmosféru, protože tuší a očekává, že to špatně skončí, nicméně zároveň příběh vyvolává pýchu a naději, které vycházejí od protagonistů.
Kniha nabízí detailní vhled do života Berlíňanů za éry nacistického Německa. Představuje dva obyčejné lidi, kteří se rozhodli zůstat slušnými a kteří se rozhodli vyjádřit odpor vůči režimu. Nečekejte od knihy, že Vás bude po celou dobu udržovat v napětí. Spíše se do příběhu ponoříte malými krůčky, které vám ovšem umožní všímat si detailů a hrůz tehdejší doby. V tom je autor skutečně mistrovský a je na knize znát, že dobu zažil. Je skvělé, že jako čtenáři máme možnost číst jeho originální rukopis, a nikoliv ten, který prošel úpravou jeho kolegy…
Četl jsem několik večerů. Velmi silný příběh o tom, jak neskutečně těžké je v totalitním režimu vyvíjet jakoukoli "protistátní" činnost. A jak neskutečně těžké je zůstat slušným a morálním v době, kdy okolo kvete jen zlo, faleš, udávání, prospěchářství a nenávist. I přesto se to však některým daří. Zůstat slušným a nejít s davem, ať je to dav sebevíc hlasitý a ať je to sebevíc nebezpečné. To je podle mne poselství této knížky.
Nesmírně dobře napsaná kniha o obyčejných lidech. Knih odehrávajících se v tomto období je spousta ale tahle je jedna z nejlepších co jsem četla. Zajímavé mi přijde také to, že byla napsána hned v roce 1947, autor měl válku a atmosféru tehdejšího Berlína potažmo celého Německa ještě v sobě a to dělá knihu tak emočně silnou a důvěryhodnou.
Možná proto, že podobných knih jsem přečetla už mnoho, příběh samotný mě až tak neuchvátil. Ovšem styl jakým je vyprávěný mě absolutně dostal !!! Mám pocit, že od pana Fallady bych mohla číst cokoliv nehledě na téma a bavilo by mě to právě díky jeho interpretaci.
Tato kniha se zařadila mezi mých TOP 10 knížek! Je zcela hmatatelná autorova osobní zkušenost s obdobím, něco takto detailně propracovaného mohlo vzniknout jenom velmi krátce po konci nacismu, kdy v lidech pořád přetrvávaly všechny nashromážděné pocity.
Dějová linie není vůbec ničím dramatická, což ještě přidává na uvěřitelnosti (oproti "zázračným" a podezřele náhodným událostem, ke kterým se uchylují moderní autoři). Je to obyčejný příběh zcela obyčejné rodiny, ovšem pouze na první pohled. Autorovi se povedlo neskutečně propracovat psychologii všech postav, jak dobrých tak zlých. Ta autentická doba, myšlenky, tempo života, mluva a všechno na Vás tak dýchá a zcela vtahuje na tolik, že jsem si připadala skoro jako malý špeh, který se klíčovou dírkou dívá do intimního světa myšlenek postav.
Nicméně i tak budu opět konstatovat, že tento teror a autoritářský režim skutečně vzbuzoval strach, a to dokonce i z nejmenších detailů, slov a pohledů. Každý sprostý loupežníček se mohl vydávat za špeha. Závěrem bych chtěla dodat, že nejsilnější pro mě bylo nakonec zjištění, že každý lístek akorát vzbuzoval obavy a strach, takže scéna z továrny, kde se našel lístek pro mě byla opravdu velice silná.
Parádní kniha,kterou si každý čtenář musí užívat,i přes to,že jde o téma dosti neveselé.Knihu řadím do svého TOP 5 a Hans Fallada je Pan Spisovatel.100%.
Příběh starších manželů z nacistického Německa, kteří se rozhodli pro "malý" odboj proti Třetí říši. Předlohou románu je skutečný příběh. Neuvěřitelná odvaha, vnitřní síla, ale i lidský strach. To vše jsem nalezla v této knize.
Kniha je svědectvím života běžných lidí ve válečném Německu a nejvíce zaujme především neuvěřitelnou psychologickou propracovaností všech postav (není jich málo), prezentuje mnoho různých typů osobností a chování a ukazuje, že lidé nejsou černobílí. S postavami budete doslova žít, mít je rádi, nesnášet je, odpouštět jim, zatracovat je i o ně mít strach. A ač je je rozsáhlá a mnohdy (z principu svého obsahu logicky) depresivní, čte se velmi dobře.
Velmi důležitá připomínka děsivých událostí let ne až tak dávných a jasné plné hodnocení. Inspirace hlavních hrdinů ve skutečných lidech je jen třešničkou na dortu tohoto mnohovrstevnatého románu.
Po knize Dva proti říši od Jiřího Šulce je pro mne tato kniha dalším výjimečným obrazem národa. V tomto případě německého, který si člověk z Němci okupované země jako nepřátel vlastně nebyl/není schopen/nechce představit.
Vzbuzuje otázku kde je život horší – jste napadenou zemí a oni jsou nepřátelé, nebo jste tím národem kdo napadá jiné a přitom jako jedinec se k tomu sebevětšímu davu nechcete dát? Chování lidí je za všech dob a především války extremní, znásobuje charaktery, a to od zbabělosti po odvahu, od lhostejnosti po zájem, od strachu o sebe, blízké po strach o budoucí generace a svou zemi.
CITACE
„Celé nitro se jí bouřilo proti tak bezpečné válce z ústraní. Přála si činy, musí se udělat něco, co bude vidět! Váhavě se zeptala: Není to trochu málo, co chceš udělat? Prohlásil: Ať moc, nebo málo, jestli na nás přijdou, bude nás to stát krk…. Možná má pravdu, ať moc nebo málo, nikdo nemůže dát v sázku víc než život. Každý podle svých sil a povahy, hlavní věc je projevit odpor.“
„Pochopila, že touto první větou dnes a navěky vypověděl válku … Válka dvou chudých bezvýznamných obyčejných lidí, které lze za jediné slovo vymazat z povrchu země, protože jsou proti vůdci, straně, celému obrovskému aparátu s jeho mocí a slávou, za nímž stojí 3/4 nebo spíše 4/5 německého národa.“
„Proti vůdci, který už zvítězil nad půlkou světa … musel jste přece od začátku vědět, že vám to nevyjde. Odpověděl: Ne, vy to nepochopíte. Nezáleží na tom, jestli bojuje jeden člověk nebo jich bojuje deset tisíc. Když si člověk uvědomí, že musí bojovat, tak bojuje.“
Velmi dobrá kniha. Poutavý příběh, i když velmi děsivý. Představa, že ve válce člověk neměl vůbec v rukou svůj osud, je velmi drastická a dramatická. Hlavní hrdina s manželkou však hlavy nesklopili. Ale šťastný konec se nekoná.
Tuto knihu jsem náhodou objevila v knihovně. A měla jsem štěstí, protože ne vždy se mi daří dobře začíst do jakékoliv knihy. Hans Fallada je vynikající vypravěč. Děj románu se odehrává za války v Německu, v Berlíně. Spisovatel knihu napsal v roce 1946 a ve své knize nám odhaluje myšlenkové ovzduší v těch letech války v Německu. Strach jeden z druhého, kdy převahu měl vždy ten zlý člověk, v podstatě zločinec. Postavy v románu jsou nadčasové. Jedince z děje románu můžeme potkávat i dnes. Kladné ale hlavně záporné. Kdy je člověk v situaci kdy je zcela závislý na institucích a lidech, kteří mají určitou moc. Tenkrát měli tito strašnou moc, zabít člověka. A o strachu o život a svobodu je tato kniha. Ale někteří lidé strach dokáží přemoci a proti zlu podle svých možností bojují. Myslím, že Hans Fallada v knize popsal hodně ze skutečnosti, není to jen fantazie spisovatelova. Hlavní postavy, manželský pár Hamplovi, jsou reální lidé a v knize jsou jejich fotografie.
Knihu doporučuji, je vynikající!
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) zfilmováno protifašistický odboj Třetí říše (Nacistické Německo), 1933-1945 německé romány na pozadí skutečných událostíAutorovy další knížky
| 2012 |  Každý umírá sám |
| 2011 | Pijan |
| 1934 | Ubohý pan Kufalt |
| 1958 | Vlk mezi vlky I. |
| 1973 |  Občánku, a co teď? |
Vždycky jsem si říkala, že největšími hrdiny, kteří bojovali proti Hitlerovi byli protifašisticky smýšlející Němci. Není to lehké čtení, ale autor píše brilantně. Šestisestránkový román napsal za 4 týdny. Výborně vykreslené postavy. Doporučuju.