Ideální manžel
Oscar Wilde
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/3183/bmid_idealni-manzel-nlk-3183.jpeg
4
389
389
Slavná „salonní komedie“ mistra břitkého anglického humoru. Vyhrají intriky a korupce nad čestnými postoji? I takové otázky si klade konverzační komedie, která s neodolatelným kritickým humorem líčí londýnské vyšší kruhy z doby, kdy se zde pohyboval i slavný a provokativní autor Oscar Wilde.
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2007 , ArturOriginální název:
An Ideal Husband, 1895
více info...
Přidat komentář
Ideální manžel je jedním z těch kousků, které vás rozesmějí a zároveň donutí zapřemýšlet. Wilde tady v podstatě rozebírá, co všechno vlastně znamená být „dobrým“ člověkem, nebo dokonce „ideálním manželem“. Příběh je zasazený do vysoké britské společnosti, kde se za elegantními gesty a uhlazenými slovy často skrývají dost pochybné věci.
Co mě na hře opravdu bavilo, jsou Wildeovy vtipy a ironické poznámky. Dokáže si totiž elegantně a s úsměvem utahovat ze všech těch ideálů, které si někdy nastavujeme. Není to jen o manželství, ale i o přátelství, morálce a naší tendenci ukazovat jen tu „hezkou“ stránku sebe.
Doporučuji každému, kdo má rád inteligentní humor, skvělé dialogy a příběhy, které vám ukážou, že nikdo není dokonalý.
Oscar Wilde prostě umí! Jsem ráda, že nežiju v 19.století, ty společenské konverzace by mě zabily. Doporučuji i rozhlasové zpracování, nyní zdarma na Českém rozhlase. Nenechte si ujít!
Mám ráda Oscara Wilda. Jeho bonmoty, které tnou do živého. S touto hrou jsem se v průběhu let setkala několikrát, přesto na mě měla vždy podobný účinek. Znechucení. Nemám ráda intriky, podvádění a milosrdné lži. Lež je lež a vždy se pravda vyjeví. Tohle by mělo být motto této knihy. Už jen to, že manžel od počátku své manželce lhal a v jejích očích se snažil být mnohem lepším než byl, bylo odsouzeno k nevyhnutelnému konci. Manželka nemilovala jeho, ale jeho obraz, který ji vymaloval v příznivých barvách. Celá hra je poměrně nevyvážená. Velmi zdařilé části střídají velmi nezáživné pasáže. Jeden bonmot střídá druhý a chvílemi je to na škodu. Středobodem hry je láska. Ale jaká? Ta ideální? Co je to ideální láska?
"Láska je trpělivá, je laskavá, láska nezávidí, láska se nevychloubá ani nepovyšuje; není hrubá, nehledá svůj prospěch, není vznětlivá, nepočítá křivdy, není škodolibá, ale raduje se z pravdy; všechno snáší, všemu věří, vždycky doufá, všechno vydrží." 1. Korintským 13:4-8.
Wilde nám v tomto díle pokládá otázku, zda zvítězí intriky a špinavost nad morálkou a čestnými postoji jedince? I přes vážnější téma je to vtipné, ironické, velmi britské a zároveň i nadčasové. A jako bonus inteligentní humor a brilantní dialogy - prostě Wilde ve své vrcholné formě.
A na závěr shrnutí pro dámy: žádný manžel není ideální.
„Pravda je velice komplikovaný pojem...“
Citát z knihy
Na to, že se pohybujeme v 19. století, jsou některé výroky v knize dosti nadčasové. Například prohlášení o parlamentu, že se jedná o nemorální shromáždění. Dialogy Roberta a Gertrudy vyvolávají pousmání, stejně jako afektované a vtíravě podbízivé salonní dialogy. Dravá až odporná tvrdost lady Cheveleyové bude jistě pár čtenářů silně iritovat. Povedené dílko se sladkým koncem. Nebo ne?
Tato satirická konverzační komedie s jasnými znaky vlastními anglickému humoru je posměšnou kritikou vyšší anglické společnosti 19. století, která poukazuje zejména na korupci a celkový morální úpadek. Hlavně na postavě lady Cheveleyové se autor doslova vyřádil - její vypočítavost, cynismus, zlomyslnost a odhodlání dosáhnout svého za jakoukoliv cenu, nemá hranic.
Dokonalá práce se slovy. Oskar Wild je opravdový mistr slova i pera. Sarkazmus, ironie vrchovatě dávkované a střelba do všech stran se lide od začátku až dokonce. Některé bonmoty jsou krásně šroubované s mnohanásobným záporem, že kopnou až po chvíli (alespoň mě co má dlouhé vedení). Nenechá zde niť suchou ani na mužích ani na ženách ani politicích ani na šlechtě. Humor podle mého gusta a pro ty co chtějí i mnoho námětů k zamyšlení.
Aplaus! Oscar Wilde mě nikdy nezklame. I tato parádní jednohubka mi vykouzlila uličnický úsměv na tváři, trefné bonmoty a postřehy střídají přidrzlé poznámky a tak nějak jsem si přál, abych seděl s celou touto společností v odpoledním salónu, nejlépe vedle lorda Goringa.
“Pravá osobnost se nepotřebuje každému zalíbit.”
„Nepravdy jsou pravdy těch ostatních.“
Zpočátku jsem byla v postavách naprosto ztracená. Navíc jejich komunikace, sestávající téměř jen z bonmotů (povedených i méně povedených), jako celek nikam nevedla. A tak jsem se v polovině prvního dějství začala obávat, že tohohle Wilda odložím. [Což by mě mrzelo, poněvadž jsem o něm v maturitním ročníku měla referát a brala jsem ho jako dluh.] Pak ale kolem toho, co vypadalo jen jako sbírka aforismů, začal krystalizovat příběh.
Autor vypráví o vydírání politika, jenž se v mládí dopustil mravního klopýtnutí, cynickou spekulantkou; ale především o ideálu, který v tomto státníkovi spatřuje jeho žena. Časem pak příběh nenásilně přerůstá v mravní lekci — o mužské a ženské povaze, o partnerských vztazích i o lásce jako takové. A já myslím, že je to lekce velmi cenná. Jedna z mnoha ve výchově ohleduplného a milujícího člověka, o nějž Wilde usiloval celým svým dílem.
„Láska má promíjet všechny hříchy, všechny, až na hříchy proti lásce samé. Láska má být shovívavá ke všem životům, až na ty, co jsou prožívány bez lásky.“
Étos díla – milujeme-li namísto nedokonalých partnerů ideály, které jsme si o nich vytvořili, ubližujeme tím jim i sobě – je ovšem docela dobře možné ignorovat. Pro čtenáře nebo diváka, který nemá moralizující tendenci v literatuře rád, bude určitě snadné brát drama jen jako hravou konverzační komedii z anglických salónů. V tomhle ohledu se „Ideální manžel“ podobá „Filipovi“ (ač mu k jeho bravuře něco schází). To znamená: filosofující elegán + mladý zamilovaný pár + hromada škádlivých šlehů proti šlechtě, Angličanům, ženám (atd.) + neskutečně zamotaná situace, kterou autor rozváže s lehkostí a půvabem, jimž se nelze nepodivovat.
Jsem ráda, že jsem ho nakonec dočetla. I když, probůh, býval mohl být kratší o všechny scény s těmi lordy a dámami, jejichž JEDINÝM úkolem bylo ukázat, že Wilde tvoří bonmoty stejně snadno, jako dýchá.
„Měla na sobě včera v noci silnou vrstvu líčidla a slabou vrstvu šatů. To je u ženy vždycky známka beznaděje.“
Velmi krátká konverzační komedie Oscara Wilde, která je plná sarkastických a uštěpačných komentářů, kam autor zřejmě promítá svůj názor na tehdejší Anglickou společnost. Hra, která je plná zvratů jistě stojí za přečtení/shlédnutí, i když se jedná opravdu o nenáročný kousek. Dílo bylo napsáno v témže roce, ve kterém byl Wilde poslán do tuhého vězení za přečiny proti mravnosti.
Taková malá jednohubka. Občas sem tedy měla pocit, že se to snad ani už nerozmotá, a ono nakonec vše dobře dopadlo :)
Příjemné překvapení. Vtipná dialogová komba jak mají být. Situační humor. Inteligentní drama, které si na jevišti dokážu představit. Pouštím se do dalšího autorova dramatu. - O smutném autorově osudu jsem neměla tucha, rozesmutnělo mě to -
Salonní komedie o intrikách ve viktoriánské Anglii. Skvělá oddechovka. Co stránka to perla :). Výsměch tehdejší společnosti se nakonec Wildovi nevyplatil stejně jako intriky jedné z hlavních postav hry. Moc jsem si čtení užila.
"Kéž by ženy přestaly dělat z mužů ideály !"
Klasika, dialogy mají stále své kouzlo, autor to napsal dobře, v něčem i nadčasově. Jenže já už se jaksi nedovedu přenést do té dávné doby, nevidím její kouzlo a nepůsobí na mě.
Morálka versus bohatství a moc - to je dilema, kterému čelí protagonisté dramatu Ideální manžel. Přestože se zde řeší závažné etické problémy, autor vše oděl do hávu duchaplné konverzační komedie se spoustou myšlenek hodných k zamyšlení.
Vyborna zapletka, ze zacatku me nejdrive matlo mnozstvi postav, ale na to si brzy clovek zvykne. Slyseno jako audiokniha. I kdyz se mi z te povrchnosti a intrik teto spolecnosti zveda zaludek, je to zabavne dilo a vsechno se krasne rozmota do posledni nitky.
Příjemná konverzační komedie se zápletkou, která ovšem není uměle nastavovaná :-)
Autorovy další knížky
| 1999 |  Obraz Doriana Graye |
| 2005 | Jak je důležité míti Filipa |
| 1999 |  Lady Fuckingham |
| 2004 | Strašidlo cantervillské |
| 1919 | Slavík a růže |
Krásně ironické. Výsměch všemu pokrytectví. Wilde se v tomhle díle moc hezky předvedl! Milé a příjemné čtení.