Ike: Můj italský corso pes aneb Psí život v Itálii
Lucie Hušková
Pravdivá pohádka o psím životě a o psancích v Itálii. Také o tom, jak vás italský corso pes může zruinovat, připravit vás o přítele a úplně změnit váš život... Jak jinak než k lepšímu! Lucie Hušková, původem česká spisovatelka žijící mnoho let v severní Itálii, napsala půvabné a velmi vtipné vyprávění o této krásné zemi a jejich místy rozporuplných obyvatelích téměř očima corsího štěňátka. Příběh o tom, jak se českým maminkám může nedařit v Bel Paese, pokud si vezmou za manžela italské zvíře, sice místy srší i černým humorem, ale ti z vás, kteří milovali Jamese Herriota nebo Betty MacDonaldovou, ho jistě náležitě ocení. Podle autorky život v Itálii nejsou jenom přírodní a historické krásy, romantické písně, špagety, pizza a výborná zmrzlina, jak by se mnohým turistům mohlo zdát. Obzvlášť, pokud jste slovanského původu, žijete v Itálii více než dvacet let, máte za muže italského inženýra, který nežije, ale funguje a snaží se ničit život vám stejně jako jeho matka a místní byrokratický a sociální systém. V takovém případě se svoboda může přeměnit v režim tvrdého vězení a sňatek s krásným cizincem v opravdové peklo. Ale pokud milujete děti a psy, není ještě všechno ztraceno. Utratit poslední peníze za rozkošné štěňátko corso psa, které se sice téměř přes noc promění v létající černé telátko a zdemoluje celý byt, může být navzdory všemu jedinou šancí na přežití a poklidného soužití s bývalým karabiníkem. Kniha je určena milovníkům humoru, psů a domácích mazlíčků, ženám každého věku, kterým po přečtení knihy bude jasné, že život v Itálii nemusí být vždy úplná výhra v loterii.... celý text
Přidat komentář
Co na to říct: stárnoucí odvržená fňukna.
Nezajímavé.
A hlavně trapná její víra v to, že je v očích druhých neskutečně žádoucí MILFkou.(str.8)
Přebal taky děs.
"Autorka má obrovský dar - schopnost nezaujatého pohledu "z ptačí perspektivy", a to nejen na druhé a na citlivé situace obecně, ale především na sebe samu. A to je nesmírně vzácné." Anna Novotná (redaktorka nakladatelství Práh"
Tak to jí jediný nakladatelství, který jí ten brak vzalo, dobře vlezlo do ři.ti, i když totálně lživě :))))
Kniha srší jemným i černým humorem, přestože místy probleskuje neobvykle těžký příběh. Je to vše podáváno jakoby z ptačí perspektivy navzdory tomu, že první část knihy vypráví autorka a poté, když Ike povyroste se s ní natolik ztotožní, že knihu vlastně vypráví on. Tím, i kritikou italského sociálního systému a spravedlnosti, je kniha trochu náročnější pro průměrného čtenáře, který třeba i dost čte, ale musí mít k názoru a pochopení knih přečtený i návod od někoho chytřejšího. V každém případě skvěle vyprávěná kniha, kde se toho člověk dost dozví nejen o rase corso psa (hlavně na začátku, kde je vypravěčkou autorka), ale i o tom, jak to chodí v Itálii a žádná paráda to teda není. Názory na čarování a ženské, co se tím zabývají nekomentuju, ale ty, které se esoterikou samy zabývají se asi dost naštvou :-D Jinak je kniha rozdělena do ucelených, samostatných kapitol, které mají logickou i časovou posloupnost (nejedná se o žádný blog). Na ukázku jich pár opíšu.
Radši si kup corso psa
Létající Telátko 1
I like Ike
Niko,Miko,Lola,ufo a Zeleníčko
Předseda vlády a svatý Antoníček
(Corso) pes nad zlato
Neslintej!
Růže a trny
Ike a černá pedagogika
Souboj Ika s globálním oteplením
Italský Ike,italská sociální služba,
italští soudní znalci, štěňátka
a pravda
Inteligentní humor, zajímavá kniha, bohužel se mi zdá, že ji tu pár lidí nedokáže pochopit. Nejedná se jenom o rasu corso psa, ale o spravedlnost a postoj vůči českým matkám v cizině. Zamrzí, že ošklivě komentují právě ženy. Je to zvláštní, člověk by čekal empatii a solidárnost. Všem nám by se to mohlo stát. Jinak chápu, že když kolem knihy neexistují žádné velké reklamy a většina čtenářů je zvyklá papouškovat to, co jim předloží kritika, moc se toho od necitlivých lidí čekat nedá. Betty MacDonald byla na začátku taky kritizována a Herriot se dlouho nemohl prosadit :-D Já jsem našla toto:
https://www.ctemeceskeautory.cz/2018/05/recenze-ike-muj-italsky-corso-pes-aneb.html
Mám ráda příběhy o zvířatech, asi nejvíce o psech. Musí však mít hlavu a patu a šikovně držet čtenářovu pozornost tak, aby nesklouzávaly do ubíjející rutiny. Zdá se to jednoduché, zaznamenat peripetie osudu zvířete, jehož důvěrně znám...Tak snadné to však není. Tato kniha mne bohužel zklamala na celé čáře, možná jsem od ní čekala příliš moc - představovala jsem si ji jako ucelený příběh jednoho psa. Zdá se mi, že jako postava je zde poněkud upozaděn a zůstává na vedlejší koleji, třebaže ve druhé části se mu již dostává víc prostoru a komentuje dění.
Autorka se vlastně jen babrá v pocitech a dojmech, "léčí se" ze svého rozčarování z Itálie v době, kdy jí již spadly růžové brýle... a vyrovnává se s minulostí. Možná i kvůli tomu si do rodiny pořídí psa, marně doufajíc, že se jí investice do čistokrevného exempláře časem vrátí.
Celá kniha působí značně neuspořádaným dojmem, je plná jisté zahořklosti a trpkosti. Textu chybí řád, kapitoly jsou psané dost zmateně v poněkud nemotorném stylu. Autorka neustále přebíhá z tématu na téma, také vypravěč se často mění, takže čtenář jen tápe a unikají mu podstatné souvislosti, navíc humor či vtip aby pohledal.
Knihu som prečítala pred pandemiou a možem povedať, že už vtedy to v Italii nebol žiadny med. Kniha je dosť realistická, je v nej veľa čierneho humoru takou milou formou. Určite nie je vhodná pre podmriemerneho čitateľa alebo niekoho, kto chce vidieť Italii len ružovými okuliarmi. Bývala manzelka plukovníka je naozaj exot, tam som sa veľmi zasmiala. Bohužiaľ ludia veria viac čiernej mágii ako v dobro. Jediný kto ma vo všetkom jasno je Ike. Za mna 5 hviezdičiek
Tak nevím, ale nezasmála jsem se ničemu. Hodně jsem se ztrácela v dlouhých souvětích (ke všemu doplněných větami v závorkách). Spisovatelka se asi potřebovala vypsat ze své nevraživosti vůči manželce svého milence a tak napsala tuhle knihu. Častokrát jsem byla v pokušení knihu odložit, ale to nemívám ve zvyku a taky jsem pořád čekala, že se začtu a hlavně zasměju. Škoda času. Hvězdička.
Velmi mile mě překvapilo zmínění jednotlivých balad Kytice a knihy veterináře Jamese Herriota, který tady i sám vystupoval.
Knihu som práve dočítala a veľmi sa mi páčila. Je to vtipne porozprávaný príbeh o novom neľahkom ale slobodnom začiatku.
Kniha vas provede zivotem Cesky v Itlii, jejim nelehkym bytim, vazne, i vtipne. Ale take vas seznami s uzasnym psim plemenem Cane Corso.
Knihu jsem precetla jednim dechem, je uchvatna.
Tento samy nazor sdili i ma rodina a mi pratele, kterym jsem knihu zakoupila.
Upozornuji na Fb, na stranky "Moloss club cz", kde ma kniha obrovsky ohlas, ctenarky ji velice kladne hidnoti a kdo ji nema, shani ji.
Jednim shrnutim.
Kniha je primo skvela, uzasny relax, proto autorce moc za knihu dekuji a davam to nejvyssi ohodnoceni a preji jinoho uspechu v dalsi tvorbe.
Vsichni se tesime na dalsi knihy!!!!
JLTKm
Zajímavé pojetí - vidět život pohledem psa. Ike je sympaťák. :) A není to žádná procházka růžovou zahradou, žít v Itálii asi nebude žádný med.
Moc zaujimava a pravdiva knižka ... socialka pred ktorou maju v Taliansku rodičia velky respekt, komplimety autorke, ktorá vdaka svojej positivite vyrieši každu situaciu.
Tesim sa na druhy diel.
Kniha sa mi veľmi páčila, a už sa teším na jej pokračovanie... Autorka v nej opisuje "Bel Paese" - aké v skutočnosti je, právny a sociálny systém - po zložení si tzv. "ružových okuliarov". Nevidím tam žiadnu zaujatosť. A oceňujem, že sa na všetky situácie, v ktorých sa ocitla, snaží pozerať s humorom.
„ Role Bosorky? Jej milenca?“ Musím se smát a dát za pravdu Sannymu. Tady je někdo opravdu natvrdlý, nebo je ten útok nějaký osobní a zaujatý? Jde jasně o alegorii spravedlnosti a esoteriky, píše se tam, že je to pohádka. Je tam také trochu z Big brothera, Ike kontroluje fb, který o vás prozradí vše a tak dále... Kniha je podle mě nadprůměrné čtení, rozhodně ne odpad, na který jsme často zvyklí. Jen mi tam chybí fotky štěňátka, nebo ilustrace, pokud je to jen fantazie. Na obálce jsou nějaké divné fotografie. Trochu nechápu. Jinak super, tleskám a doufám, že vyjde ten v knížce slibovaný další díl.
Knížky si vybírám i podle komentářů a když baba kritizuje babu, upoutají mě ještě víc, protože je v tom většinou závist. Jen k úvodu, není pravda, že autorka tvrdí, že se všichni její přátelé smáli. Píše naopak, že její matka při četbě plakala. Čtenářka, která toto píše, kupodivu komentuje jen Ike - knihu od téměř neznámé autorky. V knize je dost informací o italském právním a sociálním systému, proto mě zaujala. Žádnou zatrpklost nebo nenávist jsem tam nepostřehl, jen mimořádně těžký osud o kterém je psáno téměř s humorem. Spousta zajímavých věcí v první části o rase corso psa, druhou část už vypráví Ike a tak je to trochu nadpřirozené. Myslím, že plukovník opravdu neexistuje. Je také jen symbolem spravedlnosti. Dobrý nápad. Snad to autorka nepokazí pokračováním. Zatím jsem nadšený a to čtu ženské autorky opravdu málo a většinou nekomentuji, když nemůžu chválit…
Knihu jsem četla, protože žiji v Itálii a podobné knihy mě zajímají. Odebírání dětí v Itálii je opravdu velký problém a ze čtení jde místy tak trochu hrůza, přestože knihu od určitého bodu začíná vyprávět Ike (když trochu povyroste) a je to tedy vyprávěno s nadsázkou. Souhlasím, že kniha není pro povrchního a konzumního čtenáře, který se v ní nemůže orientovat, protože nemá ani dostatečný smysl pro humor, ani empatii a nemůže ji tudíž pochopit. Jen nechápu, že věci, o kterých vlastně kniha je, nechávají lhostejnou (podle posledních tří komentářů) strunu ženské solidarity a čtenářky knihu hloupě banalizují. Zřejmě nemají děti. Jediné, co bych zkritizovala je fakt, že kniha nevyšla společně s druhým dílem (nebo 3a 4???) není zase tak dlouhá a člověk by se rád dozvěděl, co bude dál a také se nerad s knihou loučí, přestože se dá přiřadit ke knihám, které si bez problémů přečtete víckrát
Normálně knihy nehodnotím, ale po přečtení komentářů se nemohu nezastat Ike, který mě naprosto okouzlil.
Bude asi pravda, že kniha je hlavně pro hodné a chytré lidi… tím spíš, že hodnocení ze Slovenska jsou bez diakritiky (takže asi ze Slovenska nejsou: v Itálii klávesnice nemá žádné slovanské diakritické znaménko).
Za mě má vyprávění 5 hvězdiček.
Naprosto skvělý humor, suchý a ironický. Přitom půvabné povídaní o životě v Itálii, přestože ty životní nesnáze nezávidím.
Miluju Itálii a miluju psy a pořád říkám "není nad české chlapy"'-) Super kniha, inteligentní humor s nadsázkou pro ty, kteří jej dokáží ocenit a už si v životě něco prožili...
Autorovy další knížky
2017 | Ike: Můj italský corso pes aneb Psí život v Itálii |
2015 | Parlando s´impara - Intenzivní kurz italské konverzace |
Vypujceno od znamych... chaoticke, ocenuji jen italske realie a zjevnou lasku psum. Lepe psat cely roman v ICH osobe, v tomto pripade ano...