Ikona – Okno do věčnosti
Nikolaj Sacharov , Leonid Alexandrovič Uspenskij
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/397600/bmid_ikona-okno-do-vecnosti-fgv-397600.jpg
3
2
2
Kniha Ikona – Okno do věčnosti obsahuje dvě vrcholná díla pravoslavné ikonologie poslední čtvrtiny 20. století: Teologie ikony pravoslavné Církve L. A. Uspenského a stať jerodiákona Nikolaje (Sacharova) O příčinách ikonoboreckých sporů podle traktátů ctihodného Jana Damašského. Jejich společným znakem je hluboký vhled do tématu ikony a jejího historického a teologického pozadí založený na důkladném studiu děl svatých církevních Otců a dalších dobových literárních pramenů. Kniha je při vší hloubce své erudovanosti čtivá a českému čtenáři přináší poznání o světě pravoslavných ikon, jenž je zatím u nás téměř neprozkoumanou oblastí lidské kultury a zbožnosti. Její ilustrace představují nejlepší díla pravoslavné ikonografie a seznamují čtenáře i s českou pravoslavnou ikonou. Nahlédnutí do obsahu obou částí této obsáhlé ikonologické knihy: – L. A. Uspenskij: Teologie ikony pravoslavné Církve Českému čtenáři se poprvé v dějinách dostává do rukou text, který takto fundovaně a uceleně uvádí do chápání významu, řeči a smyslu pravoslavných ikon. Umožňuje porozumět, proč byly ikony od nejstarších křesťanských dob zhotovovány a začleňovány do zbožnosti, a odkrýt skutečné hlubiny jejich krásy. Kniha patří k tomu nejlepšímu, co bylo o problematice ikonografie a ikonologie za posledních sto let napsáno. Autor je díky své erudici z nejpovolanějších. Své životní dílo psal jako obranu ikon před útoky z nejrůznějších stran – teologických či umělecko-kulturních. Kniha je vysoce ceněna pro svou preciznost a zároveň srozumitelnost, s nimiž čtenáři otevírá podivuhodný svět ikon i pravoslavné víry. – jerodiákon Nikolaj (Sacharov): O příčinách ikonoboreckých sporů podle traktátů ctihodného Jana Damašského Jerodiákon Nikolaj je mnichem v pravoslavném monastýru sv. Jana Křtitele v Essexu. Ve své stati rozebírá traktáty sv. Jana Damašského Řeči na obranu obrazů, v nichž nachází dosud nepovšimnuté významy a akcenty teologicky odůvodňující zázračnost mnohých pravoslavných ikon.... celý text
Přidat komentář
Rovnou předesílám, že píšu z pozice věřícího, velmi sympatizujícího s pravoslavím.
Na knihu jsem byl natěšený. Ikony mám rád a teologie kolem nich není o nic méně zajímavá.
Následující zklamání jsem ale mohl čekat. Čekal jsem knihu o ikonách, která bude naplněna popisy druhů ikon a jejich interpretace a symbolika. Dostala se mi ale bohužel do rukou kniha, která je podobně jako většina (hlavně ruských) pravoslavných teologických publikací napěchována ideologicky laděnou antizápadní rétorikou a pohnutou interpretací dějin, která má blízko k jiným ruským sebereflexím v průběhu 20. století. Ve zkratce je to přístup: “všechno co je špatně pochází ze Západu. My Rusové bychom všechno mohli vlastně dělat dobře, nebýt ____ (doplňte kolonku o jezuity, katolíky, protestanty, imperialisty, agenty)”. Tato ublíženost a z ní plynoucí agresivní rétorika je knihou prošpikovaná a významu a obsahu ikony je tu oproti historickému vývoji pravoslavného obrazu věnována pouze jedna jediná kapitola asi z osmnácti.
Bohužel na polemickém základě je vystavěna velká část soudobé pravoslavné teologické literatury (Meyndorff, Sragorodskij, L. A. Uspenskij, Seraphim Rose, většina kléru), a proto si stále častěji kladu otázku, není-li tato útočnost pravoslavných spisů způsobena spíše tím, že mimo hesychasmus, palamismus, ikonu a “smells & bells” nemá už východní církev vlastně moc co nabídnout. Z tohoto Uspenského spisu jsem cítil, že samotná ikona a její význam je velký a krásný, ale myšlenkový prostor, světonázor a “bohonázor”, který je čtenáři a věřícímu nabízen je tak úzký, že kniha působí spíš jako “tak je to správně a nejinak” fanatickým dojmem.
Tři hvězdy dávám za množství informací, za zpracování a něco tam o těch ikonách přecejen také je :)
Štítky knihy
teologie ruská literatura pravoslaví, pravoslavná církev ikony obrazoborectví, ikonoklasmus
Z valné části souhlasím s komentářem uživatele Bloney. Těšil jsem se rovněž na jakýsi rozbor jednotlivých fází vzniku (psaní) ikony, něco o modlitbě do ní vepsané, o jednotlivých prvcích takové ikony, o historii ikon včetně Byzance a Rubleva, o červených koutcích, ale často i přes neuvěřitelné množství informací jsem nakonec zjistil, že zas vím hodně málo nebo stejně jako předtím.