Ílias
Homér
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/465089/mid_ilias-vbn-465089.jpg
4
327
327
Homérovy eposy tvoří jeden ze základů evropské vzdělanosti, ocitly by se v seznamu pěti nejdůležitějších literárních děl evropské kultury, a to na místech předních. Opětovné vydání, tentokrát v kapesní a lacinější formě - díky velkorysé subvenci sponzora - poskytne dorůstajícím generacím studentů a badatelů praktické vydání k soustavnému studiu. Překlady, které nepocházejí od Otmara Vaňorného, většinou postrádají číslování veršů a pro badatelské a studijní použití jsou nepoužitelné. Naše vydání při dostupné ceně spojuje i zřetel použitelnosti v odborném kontextu. Překlad Otmara Vaňorného se svým nádechem archaičnosti je zatím nepřekonaným přetlumočením Homérových eposů. Překlad Homérovy Íliady Otmara Vaňorného vydávaný podle třetího vydání (Jan Laichter, Praha 1942) tentokrát v kapesní podobě. Slovem vydavatelů: "Vaňorného doprovodný texty jsme přiblížili současné jazykové normě, a to s přihlédnutím k jejich stylistickému svérázu. Překlad sám je básnický text jsme upravovali minimálně. Přijímáme kvalitu samohlásek archaických a neobvyklích tvarů, psaní spřežek i jejich kolísání a právě tak i psaní předložek "s" a "z" ve druhém pádě. Opravili tiskové chyby a zjevná přehlédnutí. Toto kapesní vydání nazahrnuje Slovníček, který je obsažen v jubilejním (desátém) vydání z roku 1996 ve svazku Dodatky a také ve studijním (jedenáctém) vydání z roku 1999 (strana 596 - 720). Též jsme nazahrnuli Bibliografii a Posloupnost překladů, které jsou součástí studijního vydání na straně 725 - 738."... celý text
Přidat komentář
O hněvu Péleovce, ó Achillea, bohyně zpívej...
milí komentátoři jděte se bodnout a sežeňte si někde Staré řecké báje a pověsti od Eduarda Petišky. Tam najdete trojskou válku zpracovanou na pěti stránkách, aby to nebylo tak dlouhé, a předžvejkanou v jazyce pro malé děti, abyste tomu rozuměli. Tohle je poezie, základ západní literatury a kultury vůbec - a kdo není zcela zbaven smyslu pro jazyk a jeho krásu, musí nevyhnutelně žasnout nad tím, jak k nám tahle prastará báseň promlouvá přes propast celých tisíciletí řečí a myšlenkou zcela srozumitelnou i pro současnost (s výjimkou "čtenářů", kterým vadí, když je to moc dlouhé a používají se tam archaické výrazy).
Pro mě to byla asi nejtěžší četba, ale mělo to děj ... nebylo to úplně k zahození ... proto dávám 4 hvězdičky
Byl jsem celkem v šoku jak moderně text působil. Místy mi bez nadsázky přišlo, že je Homér nick nějakého Hollywoodského scénáristy výpravných, akčních blockbusterů. Vážně. Přečtěte si a uvidíte sami.
Proti Homerovi (či Homérům) nemám vůbec nic. Iliada je sáhodlouhé vyprávění o Trojské Válce. Bylo ovšem nutné ji překládat staročeštinou? Staročeština není starořečtina! Opravdu se tato kniha nedala přeložit jazykem normálních lidí?
Hlavním negativním faktorem celé této velkolepé poezie je ta délka. Měl jsem opravdu problém to dočíst a prokousával jsem se tím 14 dnů. Obecně vzato ale velkolepé dílo, na kterém povstala Řecká poezie, které mne ale tak moc nenedachlo, jak jsem sám čekal.
Kdo jsem já, abych komentoval takového Titána. Nádherná poetika, svěží verš, květnaté popisy, jedním slovem krása. Jen se obávám, některé výrazy opisující půvaby tehdejších krasavic, by současné krasavice pohoršily, ne-li urazily. To na odlehčení.
Homér mě překvapuje neobyčejně svěží a originální poetikou. Půvabná přirovnání. Uprostřed vraždění, probodávání mozků a vyhřezávání střev působí obzvláště překvapivě náhlé výlevy něžnosti, spjaté většinou s dětmi - Hektór s úsměvem sundává přilbu, které se děsí jeho synáček, Foiníx vypráví, kolikrát ho malý Achileus poblinkal, přirovnání s děvčátkem, které chce vzít do náruče, nebo s chlapcem bořícím pískové hrady.
Zajímavá i psychologie hrdinů: Je Achileus váhavý mstitel, obávající se věštby? Když popírá, že by o nějaké věděl, zřejmě lže. Často zde postavy říkají něco jiného, než si myslí. Achileus vzteky nad urážkou pláče. Héra křivě přísahá při styžských proudech. To vše zaráží. A aby mozaika byla ještě pestřejší, je tu Aiás padající hubou do kravského trusu. To už docela zavání satirou...
O Íliadě, z knihy Alberta Manguela Knihovna v noci – Některé z nových podob knihoven se bez nových technologií obejdou (anebo si je nemůžou dovolit). V roce 1990 založil kolumbijský ministr kultury organizaci pojízdných knihoven, které by dopravovaly knihy do nejvzdálenějších koutů země. V oblastech kolem Bogoty byly knihovní autobusy v provozu už od roku 1982 a vláda považovala za důležité, aby se knihy dostaly i k obyvatelům vzdálenějších venkovských oblastí. Za tímto účelem byly vyrobeny velké zelené tašky s objemnými kapsami, které šlo snadno složit do praktických balíčků, a v nich se měly knihy přepravovat na oslech (http://fnrsknmer.rajce.idnes.cz/nastenka/#IMG__1.jpg) do džungle a horských oblastí. Tam knihy po několik týdnů zůstávají pod dohledem učitele nebo venkovského stařešiny, který se tím de facto stává pověřeným knihovníkem. Tašky se rozloží a pověsí na sloup či strom a místní obyvatelé si je můžou prohlížet a vybírat si z nich. Někdy knihovník předčítá nahlas těm, kdo sami číst neumějí; příležitostně čte ten člen rodiny, který chodil do školy, svým příbuzným. „Tímto způsobem," vysvětlil jeden z venkovanů v rozhovoru, „se můžeme dozvědět, co jsme nevěděli, a předat to dalším." Když uplyne stanovená doba, přijde do vesnice nová várka, aby nahradila předchozí. Většina knih jsou technické nebo zemědělské příručky nebo návody k filtrování vody, soubory střihů a vzorů na šití či veterinární rádci, jsou tam však přibaleny i nějaké romány a jiná literární díla. Podle jedné knihovnice se knihy vždy v pořádku vracejí. „Vím pouze o jednom případě, kdy někdo knihu nevrátil," řekla mi. „K obvyklým praktickým titulům jsme přidali španělský překlad Íliady. Když přišel čas na výměnu, venkované ji odmítli vrátit. Rozhodli jsme se, že jim knihu věnujeme, ale ptali jsme se jich, proč si chtějí nechat zrovna tento titul. Vysvětlili nám, že Homérův příběh přesně odráží jejich vlastní: vypráví o válkou rozdělené zemi, v níž blázniví bohové úmyslně rozhodují o osudu lidí, kteří nikdy přesně nevědí, proč vlastně bojují a kdy přijdou o život."
Jak tihle vzdálení kolumbijští čtenáři vědí, naše existence plyne, podobná neskutečné řece, ve dvou směrech: od nekonečné hromady jmen, míst, výtvorů, hvězd, knih, rituálů, vzpomínek, obrazů a kamenů, které nazýváme svět, k tváři, jež na nás každé ráno hledí ze zrcadla; a od této tváře, od tohoto těla, obklopujícího střed, který nemůžeme zahlédnout, od toho, co nás pojmenovává, když říkáme „já", ke všemu, co je Jiné, mimo nás, na druhé straně. Zakoušení toho, kým jsme jako jednotlivci, spojené s pocitem, že jsme všichni občany nepochopitelného vesmíru, dává našemu životu cosi jako smysl — smysl, který odívají do slov knihy v našich knihovnách. (Knihovna jako ostrov)
Štítky knihy
starověk Trojská válka antická literatura eposy Trója bohové hrdinské eposy starověké ŘeckoAutorovy další knížky
| 1980 |  Ílias |
| 1984 | Odysseia |
| 1968 |  Odysseova dobrodružství |
| 1959 | Homérské hymny / Válka žab a myší |
| 1923 | Achilleova pomsta |
@woodward - škoda, že se pod to nelze podepsat - jelikož souhlasím.
Pro mne kdo nečetl Illiadu, Odysseu, Médeu, Orestea a Oidipa, ten jako kdyby nebyl. Anebo je - trochu - kulturní buran. Vzato od podlahy.
Děkuji za skvělou akci, kam se hrabe holywoodský akčňák. Má to úžasný Mertlíkovský jazyk (vydání 1980), který z toho pro mne dělá umělecké dílo vyššího řádu. Nelze jinak než za pět. A litovat, že Homér byl jen jeden.