Ilustrovaná máma
Jacqueline Wilson
Gemma dřív milovala Amaryllis, milovala mě, milovala náš společný život. My tři jsme byly na tom šedém světě jako pestrobarevně vybarvené květiny, jako zářící obrázky, kterými byla Amaryllis potetovaná… Amaryllis, potetovaná od hlavy až k patě nádhernými kérkami, je nejskvělejší a nejkrásnější máma na světě. Alespoň ji tak vidí Keiko (jenom si občas přeje, aby její krásná máma celé noci neflámovala a aby občas nemívala ty divné úlety). Její starší sestra Gemma už ale Amaryllis tolik neobdivuje jako dřív. Má ji sice taky ráda, ale někdy zatouží po tom, aby byla trochu normálnější… 2.vydání... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež
Vydáno: 2011 , BB artOriginální název:
The illustrated mum, 2009
více info...
Přidat komentář
Nejprve jsem od této knihy nic moc nečekala ale.....
jedno velké ALE.....
byla to docela bomba!!
Doporučuji
Moje nejoblíbenější autorka z dětství. Tuto knihu jsem si nicméně pořídila až v dospělosti, zkrátka protože jsem ji nikdy nečetla... A vůbec to nevadilo. Naopak je to jistě příběh pro trošku starší publikum. (15+) Příběh je místy smutný (možná protože mi sem tam něco připomněl), místy veselý, ale hlavně je to podmanivé čtění.
I dospělí jsou uvnitř děti. S obavami, strachy že selžou a nevyřešenými problémy. Ale to nemusí znamenat, že své děti nemilují.
(SPOILER)
Zajímavé. Příběh hezky plynul, moc fajn knížka. Dobrý děj, všechno hezky promyšlené. Nejvíc se mi líbil závěr a jedna taková vtipná scéna (stará teta Jane s malými dětmi doprovází Keiko do školy, jedna dívka se jí ptá: "Ty děti jsou všechny její?" a Keiko jí řekne: "Ano, ona je zázrak moderní vědy!").
Doporučuji!
Já opravdu nevím.... Ty nejlépe hodnocené knížky od Jacqueline (např. série o Tracy Beakerové) se mi většinou zas až tak nelíbí. Tahle ta Amaryllis byla dost divná i když musím uznat že zajímavá ale, asi za to mohlo i její dětství. Popravdě nechápu co na ní Keiko viděla. Moje oblíbená postava byla Gemma. Já vím že, je to asi divný ale tak to prostě je. To ona vždycky všechno zařizovala a tak.
V podstatě dost smutná knížka o nezodpovědné, psychicky nemocné matce - alkoholičce, která nezvládá péči sama o sebe, natož o svoje dvě děti. Je to ale psané s lehkostí, z dětského pohledu její mladší dcery, která svou mámu i tak zbožňuje. Na to, jak depresivní téma to je, se to čte celkem pěkně. Za mě by mohla být knížka i delší, zajímalo by mě, jak se osudy postav vyvíjely dál.
Byla jsem z knihy rozčarovaná. Na jednu stranu: z formální stránky, je to velmi dobrá kniha se zajímavými postavami, naprosto dobře čitelná, žádná velká infantilnost. Na druhou stranu.....mě naprosto odrovnávaly některé postavy. Jednak jsem moc nechápala Gemmu (i když bych asi měla) a ty dvě nány ze školy kam chodí Keiko, to by zaloužilo satisfakci, která mi tam zoufale chyběla. Ale za to jak na mě kniha zapůsobila a za to jaká je, si zaslouží 4*
Jak já jsem knížky od Jacqueline Wilsonové milovala - ne, oprava, stále je miluju. Bylo to asi to nejlepší čtení (spolu se Správnou pětkou od Enid Blytonové), co měli v naší obecní knihovně.
Ačkoliv se nejedná o moji nejoblíbenější knížku od téhle autorky, líbila se mi moc. Amaryllis byla hodně zajímavá postava, a jelikož umí autorka skvěle popisovat pocity a já se tak mohla vcítit do hlavní hrdinky Keiko, měla jsem na ni podobný názor jako ona.
Trochu něco jiného než jsem od této autorky zvyklá. To, že má člověk bipolární poruchy a dvě děti, o které se nestará ve mně vyvolávalo celý čas, co jsem knihu četla takové neblaho na duši.
Jedna z nejhezčích knih které jsem četla, Amarlis se mi dostala k srdci je to moc dojemné. Pochopíte po přečtení. Opravdu skvělá kniha.
Tato kniha je někdy smutná a někdy vtipná. Jsou tam moc dobře popsány pocity, takže jsem se vždycky vcítila do role Keiko. Je to jedna z nejlepších knížek Jacqueline. Amaryllis se rozhodně snaží, ale někdy jí to prostě nejde.
Tuhle knihu jsem nedočetla. Byla jsem tak v půlce a bylo to pořád dokola. Amaryllis si dávala a vymýšlela tetování a Gemma na ní byla naštvaná.
Moje nejoblíbenější. Mám ji přečtenou dvakrát a doporučuju dalším. Jen si děti važte toho, co pro vás matky dělají.
Já Gemmu chápu,ale stejně by mohla být trošku milejší...Ale rozhodně doporučuji!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Autorovy další knížky
2010 | Vzdušné zámky |
2005 | Holka z popelnice |
2005 | Nejlepší kamarádky |
2004 | Půlnoc |
2002 | První láska |
Možná spíš 3,5*. Wilson jsem četla jako malá a tohle byl příjemný návrat do autorčina stylu - literatura pro děti, vážná témata, nesnaží se to barvit růžově a ne všechno dopadne dobře, ale taky ne všechno dopadne špatně. A pořád miluju její držkatý hlavní hrdinky.