Ilustrované dějiny českého národa
Alena Křivánková
Přepracované a doplněné vydání oblíbené a ceněné knihy autorů Jaroslava Kosiny, Antonína Rezka a Jana Dolenského. Původní kniha byla poprvé vydána v nakladatelství J. R. Vilímka v roce 1890. Od té doby vyšla několikrát, ale pouze v období do druhé světové války, po roce 1948 již vycházet nesměla. Mnohé rodiny ji uchovávají jako vzácnou relikvii, nejen kvůli textu, ale i nádherným rytinám, kterými je bohatě ilustrovaná.... celý text
Přidat komentář
Tahle kniha je prostě poklad, který musí potěšit snad každého. Obsahuje chronologicky přínosné a důležité informace o našich dějinách, které doprovází opravdu pěkné ilustrace. Poslouží nejen jako pramen informací pro studenty, ale potěší také nadšence do historie, to z knihy dělá opravdu hodnotnou knihu, s edukativním charakterem.
Skvělá suma českých dějin, doporučuji jak laikům, jimž stručnost a přímočarost knihy zlehčí chápání našich dějin, tak i pokročilejším. Mně osobně místy vlastenecky zabarvené části vůbec nevadí, ba jsem rád, že se na náš národ v této knize nezapomnělo, jak se občas stává v dnešních učebnicích a knihách o naší historii.
Z prvních kapitol knihy byla patrná závislost na kronikách dané doby, ale postupně se to zlepšovalo. Kniha je psaná krásnou češtinou, ilustrace jsou perfektním doplňkem a byť je mnohdy přítomen silný národní akcent (jak je patrné i ze samotného názvu), je kniha výbornou kombinací odborného a populárního.
Tato kniha je vynikající zdroj informací pro každého člověka zajímajícího se o českou historii. S ohledem na dobu v niž je text napsán se čtenář musí pouze oprostit od lehce nacionálního zabarvení některých výroků v textu a protiněmeckému pohledu na vývoj českých dějin. Jinak je text přínosný v tom, že v některých pasážích efektivně propojuje faktografii s pověstmi a hledá v nich alespoň malá zrnka pravdy. Ve vydání z roku 2011 vydaného pod dohledem Aleny Křivánkové se člověk setká s občasnými nepřesnostmi, například zájmena jmen, ale pokud čte knihu bystře, tak ho text navede opět do správné linie historického poznání.
Štítky knihy
české dějinyAutorovy další knížky
2013 | Sisi - 21 kapitol ze života rakouské císařovny |
2001 | Encyklopedie historie světa |
2011 | Ilustrované dějiny českého národa |
2012 | Velcí mužové českých dějin |
1995 | Pohádkový skřítek |
Kniha je orientována na přehlednost, podání hlavních/důležitých informací, nezachází do detailů, autorka jakoby si nekladla dotazy, přesto je znát, že se jimi zabývala, protože používá informace, o kterých jste neslyšeli/nečetli, nebo které nemusí být pro vás známé.
Nakolik jsou ověřené, nakolik pracuje s pravdivými informacemi, nevím, protože autorka nepoužívá poznámkový aparát pod textem, čímž ve mně umocňuje dojem, že chtěla, aby kniha byla určena co nejširšímu okruhu čtenářů a aby byla příjemným, nikoliv rušivým, rozptýlením.
Přesto mi tam chybí dokumentace podporující historické události a zároveň podporující vývoj autorčiných názorů a hledisek, které přichází v úvahu vlivem rozmanité literatury použité na sepis této knihy, ačkoliv na druhou stranu si velmi silně uvědomuji, že ji z let cca 620 - 1000 těžko lze dohledat.
Přesto si myslím, že se o to měla alespoň pokusit, aby čtenář nebyl na pochybách, že se o to pokusila. Začala bych s dokumentováním v místě a čase, jakmile by byla dokumentace zjistitelná, byť útržkovitě (o to je to důležitější pro vytváření vědeckých názorů), dohledatelná a použitelná, tedy v knize by můj text podporovala (třeba analogicky, mojí metodikou s jakou jsem dospěla k závěrům, výňatky z různých textů).
Co na knize obdivuji, je zachycení četného množství sporů, výbojů, nájezdů, vršících se bitev, válek, mord, bratrovražd, vražd mezi dalšími příbuznými, sebevražd, krutých a nelítostných úkladů, paktů, politikaření.
V historických knihách s vladaři a jejich (kolikrát protivládnoucími) příbuznými jsem si vždy přála mít zasunutou mapku pro orientaci a obraznost, abych viděla jednotlivé rodové větve, jejich příbuzenské linie (přímé, nepřímé, "adopce") a kam až sahaly.
Dále mapky jednotlivých zemí jak se utvářely v časové ose, která se kterou sousedily, kde přesně na jakém území a jak situovaném území (např. hornaté pásmo?) se bitvy odehrály a proč (proč zrovna na tomto území a ne na jiném geograficky a geopoliticky podobném území) a hlavně, jak tzn. za jakých paktů, politických ujednání (pokud možno sepsaných) se náš stát za jakých existujících vladařů a mocností utvářel.
Zastavila jsem se u výčtu ilustrovaných husitských zbraní. Škoda, že zbraně a jejich popisky nebyly očíslovány, aby si je čtenář správně přiřadil.
Přes kritiku mohu říci, že při prohlížení a letmé četbě ve mně vyvstaly příjemné vzpomínky.