Iluze

Tak toto je nejlepší, co jsem od Báry četla .... monolog a zpověď jedné zralé ženy ....

Upřímné, otevřené a naléhavé sdělení se spoustou otazníků .... a úvah ....

" Skutečná láska přece nic neočekává .... nic nechce.... jen dává ....

A co říká autorka o iluzích ?

" Ráda sním. Někdy možná žiji více ve své fantazii než v realitě ....

A o autobiografii :

" Mé knihy nejsou deníky. Naštěstí !

Mne její myšlenky zaujaly a ženám doporučím.

Knihu jsem si přečetla venku a v klidu, nebyla úplně špatná .....


Možná by příště nebylo od věci tu knihu víc rozepsat....... přece jen tam každá postava neměla zrovna extra prostor.....

Myslim si, ze jde o knihu, kterou by jsi mel kazdy precist. Styl, jakym je kniha napsana, je uzasny, cte se dobre.

Nemyslím si, že je ta kniha odpad, přestože jí tak hodně lidí hodnotí. V rámci žánru splňuje vše, líbí se mi práce s jazykem autorky i ta obyčejnost příběhu, který se týká každé znás - svým způsobem. Nicméně se mi nelíbila některá jména, která byla moc fádní a obyčejná. Jako třeba "Martin", dávají knize takový nesympatický, český nádech buranství, ale to nemění nic na tom,že kniha prostě nebyla špatná.

Typická Nesvadbová...pro mne příjemné odpočinkové čtení, od kterého nic víc neočekávám.

Moc mě bavila. Přečteno na jedno "začtení se". Plná citů, pocitů. Prožitek iluze na 148 stránkách. Bavil mě styl i niterno knihy.

Jak přímočaré, ostré a zřejmě pravdivé...
Nesvadbová používá rychlý způsob vyprávění. Do dějových sekcí dokáže vměstnat i úvahy a filozofické otázky. Její tempo je závratné a pohlcuje...
Nakolik je příběh uvěřitelný? Nepodstatné...
Je možná taková láska? Nepodstatné...
Hlavní roli hrají osoby, které nás vedou celým vyprávěním.
A Ty jsou skutečné. V ně se dá věřit... A pokud takoví lidé jsou, je možné si ve vztazích neubližovat... I když člověka potká závratná láska, popsaná v této knize...
Je snad celý popis vztahu M. a Karly návodem na polygamický vztah, který je soužitím neohrožujícím rodinu?
V jistém modelu zúčastněných stran?
Kniha je krásná. Humánní. Líbila se mi.
Paní Nesvadbovou si určitě znovu přečtu...

Dvouhodinové ponoření se...
Do víru citů.

Nevěděla jsem, co bych měla čekat. Jen jsem se do té knihy zamilovala. Čistě jen proto, jak vypadá. Obálka mě přitahuje, listování je příjemné, fotografie smyslné, vůně omamná... Ta kniha je zkrátka nádherná.
Ale její obsah? Exploze emocí... Dilema, o kterém jsme již tolikrát četli, tolikrát ho sledovali v oblíbených seriálech. Tolikrát prožito, tolikrát zpracováno.
Tady jen soucítíte. Vnímáte. Nehodnotíte. Vezete se na vlně vášně spolu s hrdinkou a nic neřešíte. Jste pohlceni, uchváceni, napjati, potěšeni...

Nesvadbová píše dobře. Krátké věty; ta osekanost - ale přitom jedno úderné slovo vydá za deset dalších. Je přímá. Své hrdiny svléká a zlidšťuje. Baví každou kapitolou.
Nešlo se odtrhnout.

Vážně se mi to líbilo. A to natolik, že si knihu v blízké době otevřu znovu. Líbí se mi poselství, které v ní spatřuji.
Líbí se mi na ní všechno. Líbí se mi její troufalost.
Zkrátka ji miluji. Tak snadné to je. Ať si ji budete kritizovat, jak chcete, já jí rozumím, já ji vnímám, já ji chci.

Báře Nesvadbové za půlnoc s touto překrásnou knihou děkuji.

Pro mě nepochopitelný příběh. Oddechovka na jedno odpoledne. Rozhodně bych to nenazvala románem.

Obálka je opravdu krásná!

No, Barbara Nesvadbová. Tolikrát jsem si říkala - už ani řádeček - a přesto jsem na každou její další knížku zvědavá. :-) A už jsem zvyklá na její zvláštní věty končící slovesem typu: "Jednoduché to vlastně tenkrát bylo." nebo "Velice zvláštní trojici tvoříme." Takže proč ne, tento niterný příběh ze života mě docela bavil. Ale nevím, proč je na obálce uveden jako román. Sama autorka o něm kdesi řekla, že jde o novelu. Držme se toho. Román to skutečně není.

Iluze vypráví o vztahu Karly s ženatým Martinem, jehož služby coby právníka potřebuje. Do Martina se zamiluje a vyžaduje čím dál tím víc jeho společnost. Vztah je to oboustranný, i když si oba uvědomují, že je zakázaný. Současně řeší Karla problémy se synem Tomášem, který jede v drogách a později trpí depresemi a sebepoškozováním. Na Tomášovi i Martinovi je Karla závislá a je schopná a ochotná pro ně udělat kdykoliv cokoliv a to opakovaně.
Iluze je útlá kniha, kterou přečtete za jeden večer. Zpočátku jsem si musela zvyknout na styl psaní, resp. na velmi krátké věty. Nějak extra mě nezaujala, takže bych jí hodnotila jako průměrnou knihu.

Oddechovka

Tak mě toto nezaujalo.Kdyby měla kniha více stránek ,tak snad ani nedočtu.

Já mám Nesvadbovou ráda. Její knížky beru jako oddechovky, líbí se mi styl jakým píše, krátké věty mi nevadí. Často se v jejích knihách v některých větách/pasážích vidím. Iluze se mi líbila a určitě se k ní ještě vrátím.

Oddechové čtení, přečteno za hodinku a půl...nic náročného...
Kniha hezky zpracována. Určitě se k ní vracet nebudu....posouvám dál.

Jedna hvězda za grafické zpracování knihy, jinak to nebudu komentovat...

Toto bylo mé druhé setkání s autorkou.
Z knihy Laskonky jsem byla nadšená. Uchvátilo mě grafické zpracování.
Nová kniha I L U Z E si také zaslouží pochvalu za grafiku! :)
Je to taková oddechovka na dvě hodinky. Velmi krásně napsaná. Krátké věty miluji! Kniha se moc dobře četla. V některých větách jsem našla sebe samu. Na čtyři hvězdičky to u mě ale není. I když vím, že si knihu zase někdy ráda otevřu. 3/5

Není to román. Je to kvazipsychologická slátanina. Autorka zřejmě (jako v jiných dílech) píše o sobě. Snaží se čtenáře přesvědčit, že je hodná, hezká a nikdy nikomu neublížila....Já jí to věřím, ale na dobrou knihu je to sakra málo.