Ilúzie alebo Príbeh váhavého Mesiáša
Richard David Bach
Ďalšia kniha Richarda Bacha po bestselleri Čajka Jonathan Livingston je mysticko--dobrodružný príbeh dvoch „potulných“ letcov, ktorí sa stretnú v poli na americkom stredozápade, pretože každý z nich robí, čo robiť chce. Ak vám to pripomína pokračovanie a nadväznosť na okamih, keď Jonathan odletel, mohla by to byť pravda: Lebo Ilúzie sú odrazom autorových myšlienkových pochodov od fenomenálneho úspechu, ktorý zmenil jeho život. Pre Richarda Bacha bola Čajka Jonathan Livingston knihou faktu. Myšlienky za slovami sú vraj jednoduché, také, aké fungujú v každodennom živote: Zistime, čo chceme robiť najviac, robme to bez ohľadu na ostatné, a keď to robiť budeme, máme zaručený veľmi plný a veľmi šťastný život. Ilúzie sú príbehom dvoch priateľov, kumpánov. „Čo keby sa tu zjavil niekto, kto by ma naučil, ako funguje môj svet a ako ho môžem ovládať... Čo keby sa v dnešných časoch zjavil nejaký Siddhártha alebo Ježiš, ktorý má moc nad ilúziami tohto sveta, pretože pozná realitu za nimi? A čo keby som sa s ním osobne stretol, čo keby lietal s dvojplošníkom a pristál na tom istom poli ako ja? “ Z takýchto a podobných zamyslení — z obrovského množstva „čo keby... “ — vznikli ilúzie a zábava a stále provokujúci a napredujúci dialóg medzi Richardom a skutočným mesiášom, ktorý sa napokon rozhodol mesiášstva vzdať. Ilúzie čitatelia iste zhodnotia rôzne. Pre jedného môžu byť zábavným príbehom o zázrakoch... Pre druhého budú zas odhaľovaním zdania a skutočnosti... alebo zvedavým pohľadom na spôsob života, akým by mnohí mohli žiť a akým niektorí z nás aj žijú. Dostáva sa vám do rúk kniha, ktorá má spochybniť a hádam aj zmeniť váš život...... celý text
Duchovní literatura New Age
Vydáno: 1999 , Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov (VSSS)Originální název:
Illusions - The Adventures of a Reluctant Messiah, 1977
více info...
Přidat komentář
Krátký příběh o mesiáši, který se rozhodl svou činnost na zemi ukončit. Hlavní zpráva knihy je v tom, že vše kolem nás je iluze. Podobně jako to říkají duchovní nauky. Pro mě málo praktické, resp. sdělení úplně nerozumím, nemůžu ho přijmout, když jsem ho neprožil. Knížka se ale hezky čte i jako příběh. A některé věci mě přinutily k zamyšlení.
Rozumím tomu, že Iluze není pro každého. Ne, že by jí dokázal prokouknout jen někdo, ale to co zůstane za jejím rozkrytím nelze předpovědět.
Štěstí. Smutek. Bytí. Přitažlivost. Samota.
Iluze.
Realita?
Iluze.
Iluze?
Taky iluze?
...
To tedy byla nálož - mystické podnětné dialogy dvou mužů - Richarda a Mesiáše ....
Každý si tu může vybrat, co ho osloví - a já si vybrala :
"Tenhle svět ? A všechno v něm? ILUZE - každej kousíček z toho je iluze ...."
A náš život ? My jsme režiséry filmu svého života - a i film je jen iluze ....
A co svoboda ? "Máme. Všichni. Svobodu. Dělat. Cokoli. Co chceme. Dělat. "
A jak je to s pravdou ?
"Pravda, kterou říkáš, nemá žádnou minulost - ani budoucnost. JE, a to je vše, co má být. "
Žít pro druhé - "Kristus řekl, že máme žít pro své bližní... a my víme, jak to bylo s Mesiášem ....
A závěrem :
" Neměj strach z loučení. Rozloučení je nezbytné k tomu, abyste se mohli znovu setkat ...."
Spousta inspirace a doporučím.
Nelze hodnotit, neboť toto dílo si lze vysvětlit tolika možnými způsoby, že si netroufám říct, co se mi autor vlastně snažil sdělit. Stojí za přečtení už jen pro ten pokus, co si z toho vezmete zrovna vy.
Inspirativní, ačkoli pro mě je top Racek, kterého jsem i viděla jako nezapomenutelný a originální film. Přesto považuji Iluze za velkou výzvu k zamyšlení.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih, možná úplný top. Četla jsem ji několikrát, určitě ne naposledy a pořád mi má co dát. Skvělé a podnětné čtení pro každého, kdo jen kapku přemýšlí nad životem.
I přesto, že se všemi Bachovými pohledy na život nesouhlasím,tak se mi tato kniha z větší části líbila. Jsou v ní ukryté myšlenky každodenního života.
Úryvek:
"Žij tak, aby ses nikdy nemusel stydět, bude-li cokoli z toho, co uděláš nebo řekneš, rozhlášeno po celém světě - dokonce i když to, co je rozhlašováno není pravda."
Čiň druhým, jak chceš, aby oni činili tobě. - "Jak by se ti líbilo setkání s masochistou, který by ostatním činil tak, jak by chtěl, aby oni činili jemu?" - správné použití tohoto pravidla je: - Čin druhým, jak skutečně cítíš, že jim máš činit.
Moje srdcová záležitost. Umí pohladit na duši, dodat odvahu a pozitivní energii. Opravdu, takto na mne knížka působí. Protože vše v tomto světě je iluzí, je jen na nás, jak na něj nahlížíme.
Myslím, že kniha se nedá číst úplně jako beletrie. Nad každou kapitolou je dobré se zamyslet nebo si alespoň vypsat některé zajímavé myšlenky.
Pro mě je tato kniha jednou z nejlepších z hlediska poznání fungování světa. Asi je dobré mít již nějaké základy ze světa esoteriky, aby se v tom člověk našel. Ne každý je již připraven. Ale určitě to nevzdávejte a ke knize se za pár let znovu vraťte, stojí to za to.
"Rozhodujeme se sami, jestli nám něco ublíží nebo ne, ať už je to cokoli. My rozhodujeme. Nikdo jiný."
Pro mě kdysi obrovský objev, šok, srdcovka. Pořád je mi blízká. Víc než Racek, možná proto, že jsem ji četla dřív. Už jenom tohle, to prostě miluju:
"A když na něj davy začaly znovu naléhat se svými strastmi a dožadovat se, aby je léčil, aby se za ně učil a aby je neustále sytil svými znalostmi a bavil svými zázraky, usmál se na ně a s potěšením jim řekl: "Skončil jsem."
Zástup na chvíli oněměl úžasem.
I zeptal se jich: "Kdyby člověk řekl Bohu, že chce ze všeho nejvíc za každou cenu pomoci trpícímu světu, a Bůh mu odpověděl a řekl mu, co má udělat, měl by ho poslechnout?"
"Samozřejmě, Mistře!" křičela většina. "Mělo by mu být potěšením prožívat pekelná muka, kdyby to Bůh žádal!"
"Bez ohledu na to, jaká muka a jak obtížný je ten úkol?"
"Mělo by pro něj být ctí být pověšen, blažeností být přibit na strom a upálen, kdyby tomu chtěl Bůh," řekli.
"A co byste dělali," zeptal se Mistr zástupů, "kdyby k vám Bůh promluvil tváří v tvář a řekl: ‘PŘIKAZUJI VÁM, ABYSTE NA TOMTO SVĚTĚ BYLI ŠŤASTNÍ, DOKUD BUDETE NAŽIVU.’ Co byste dělali pak?"
A dav byl úplně zticha a na úbočích kopců v celém údolí, kde stáli, nebylo slyšet ani hlásku.
A Mistr promluvil do toho ticha: "Poznání, pro které jsme si vybrali tento život, najdeme na cestě našeho štěstí. Právě to jsem se dnes naučil a rozhodl jsem se vás opustit, aby každý z vás mohl jít po své vlastní cestě podle svých vlastních rozhodnutí."
Prošel davem, opustil jej a vrátil se do každodenního světa lidí a strojů."
Pěkná kniha. Našla jsem v ní malá podobenství s Malým princem. Kniha nese podobné myšlenky a zamyšlení na životem.
... A co jako? Nepochopit knihu mi nevadí, i tak si člověk může odnést estetický/citový zážitek. Zde ale absolutně nic. Zbytečná slova.
Přečteno za jedno odpoledne. To asi není žádné překvapení vzhledem k počtu stran a čtivé formě, ale pochopeno? To asi ne. Možná je potřeba číst knihu postupně, každý den jenom pár stránek a přemýšlet nad nimi. Osobně nemám příliš v lásce tento typ literatury (New Age), raději čtu román, kde pochopení přichází z interpretace děje, chování postav apd. Tady je na každé stránce moudro, je jich hodně a jsou víceméně vždy vyřčeny v dialogu či citátu, nedochází tady k pochopení pomocí narace jako takové. Možná však v budoucnu změním názor, do té doby se zdržím hodnocení.
Nádherná knížka. Zprvu jen zapůjčená, následně zakoupená, jelikož takový poklad je třeba cítit v knihovně :)
Knihu mi půjčil kamarád se slovy ,,je tam toho hodně o životě.." a vážně je. Skvělá knížka která rozhodně stojí za přečtení. Jen některé stránky jsem musela číst třeba 3x než jsem pochopila význam některých výroků :) .. Mně rozhodně ( i když jen trošku ) změnila pohled na svět a na život.
"Nikdy ti není dáno přání, aniž by ti současně nebyla dána síla jej splnit. Možná však pro to budeš muset těžce pracovat."
Milá knížka, která v sobě ukrývá spoustu zajímavých myšlenek.
Svět by byl hned hezčím místem k žití, kdyby měl každý svého Donalda Shimodu ;o)
Autorovy další knížky
1999 | Jonathan Livingston Racek |
1998 | Most přes navždy |
1996 | Iluze |
2010 | Jak zhypnotizovat Marii |
2005 | Příručka mesiáše - Rady pro vyspělou duši |
Kniha mě přinutila si zase dělat výpisky, poznámky, vracet se ke stále stejným pasážím. Inspirativní.