Imaginace jinakosti: Pražské přehlídky lidských kuriozit v 19. a 20. století
Filip Herza
Přehlídky tzv. monstrozit, lidských kuriozit či abnormit tvořily nedílnou součást moderní populární kultury 19. i 1. poloviny 20. století. Inscenovaná vystoupení „obrů“, „siamských dvojčat“ nebo „exotických divochů“ lákala návštěvníky ke konfrontaci s jinakostí a ke společnému ohledávání představ o tom, co bylo v dobových souvislostech považováno za normální či nenormální. F. Herza sleduje kulturu vystavování kuriozit v celé šíři jejích nejrůznějších projevů a podob od konce osmnáctého století až po období meziválečného Československa. V pozadí tohoto zkoumání přitom stojí naléhavá otázka po tom, jak představy o ab/normalitě a vtělených odlišnostech mezi lidmi limitují naše každodenní životy i možnosti solidarity a spolupráce napříč nejrůznějšími společenskými rozdíly a pozicemi. Kniha vyjde v polovině dubna.... celý text
Přidat komentář
Tak tohle bylo opravdu složité čtení... zastávám názor, že i odborná publikace může být čtivá a plynout v podstatě jako příběh. Tato kniha je naprostým opakem. Autor skáče z jednoho exkurzu (nebo jak to nazvat) na druhý, rozvíjí několik myšlenek současně, až se zdá, že sleduje více různých cílů. Několikrát jsem si musela kontrolovat, jak že vlastně zní podtitul knihy, jestli ještě vidím souvislost s tím, o čem čtu... Ač to podle názvu a obálky nevypadá, text je hodně o teorii a konkrétní osoby jsou zmiňovány pro ilustraci. Všechny ty pasáže o "národním těle" a podobných abstrakcích byly velmi komplikovaně napsané a někdy přidané k odstavcům bez zjevné souvislosti. Dojem umocňuje použité výrazivo, nadužívání úvozovek a lomítek. Škoda...
jako dizertace budiž, ale předkládat čtenářům takový chaos? autor zjevně nepodcenil heuristiku, ale pak splácal páté přes deváté (o čem vlastně chtěl psát?); případové studie mohou zaujmout v popularizujícím časopise, a to ještě zachraňují obrázky, ale úvodní studie trpí všemi hrůzami "odborného" psaní - zobecňování na úkor smyslu, informační a názorová prázdnota, neustálé opakování téhož, přeskakování v čase i místě (na začátku věty jsme v předválečné Praze, pak skok do Rakouska-Uherska, pak obecně svět v 18. století a na konci Amerika před krizí) a nulová kritika pramenů a zdrojů (když se v jednom odstavci objeví vedle sebe Foucault, Dagmar Mocná a Ignát Herrmann... škoda mluvit...)
stačí přečíst poslední 3 strany (závěr) a čtenář se dozví víc než z celé knihy
Ohromně zajímavá kniha ze světa lidských kuriozit v ČR. Škoda té odbornosti a že nebyla upravena více do populárně naučné formy. Bylo by to nejen zajímavé, ale i stravitelnější čtení.
Štítky knihy
Praha 19.-20. století kuriozity lidské tělo siamská dvojčata tělesné postižení anomálieAutorovy další knížky
2020 | Imaginace jinakosti: Pražské přehlídky lidských kuriozit v 19. a 20. století |
2022 | Navždy spolu: Osudy siamských dvojčat sester Blažkových |
Nevím, kolik času autor dílu věnoval, ale přijde mi dost odbyté. Hledání symbolů a vědeckého zdůvodnění návštěv panoptikálních podniků není příliš nosné téma. Z hlediska exotických cizinců či lidí neobvyklé tělesné konstituce se v prvé řadě jednalo o uměleckou činnost, pro kterou bylo třeba mít vlohy. Ne každý postižený by v tomto oboru obstál. Subjektivním pocitům vystupujících se však autor nevěnuje. Podnikatelský záměr počítal hlavně s obyčejnou lidskou zvědavostí, kterou schopný impresário v reklamě povýšil na ušlechtilou záležitost osvěty a vzdělávání. Stejně úspěšně na podobném principu funguje v současnosti třeba výstava lidských těl, která na svém světovém turné neminula ani naši republiku.