Řeka bohů
Ian McDonald
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/41792/bmid_reka-bohu-yNt-41792.jpg
4
45
45
Indie 2047 série
1. díl
15. srpna 2047 – všechno nejlepší ke stým narozeninám, Matko Indie! V polovině jednadvacátého století je Indie stále stejná – starobylá a plná života, nesmírně chudá, a zároveň pohádkově bohatá. Rozmanitá, divoká, nádherná a strašná, vzrušující a nepochopitelná. Národ překypující lidmi a kulturami, rozpolcený propastnými rozdíly. Bezmála dvě miliardy lidí se tísní na indickém subkontinentu a v tamějších kolotajících městech – cyberabádech, kde se snoubí prastará, věčná kultura se supermoderními technologiemi. Vzejde z jejich sňatku nový inteligentní život? V den stých narozenin Matky Indie sledujeme každodenní peripetie devíti hlavních protagonistů – gangstera, policisty, jeho ženy, politika, sólového komika, seriálového návrháře, novinářky, vědkyně a rebela. A pak je tu Áž – ztracená dívka bez minulosti, vyvolená, spasitelka. Řeka bohů je velký román nového tisíciletí, stejně opojný a fascinující jako jeho námět. Čtenáři předkládá nádherně pestrý soubor hlavních i vedlejších hrdinů – od geneticky modifikovaných „bráhmanů" přes zloděje orgánů a americké vědce až po elitní Krišnovy policisty, kteří loví zběhlé umělé inteligence. Jedinečný vypravěč a mistr jazyka Ian McDonald splétá jejich osudy a starodávné mýty a východní filozofie a špičkové technologie a kosmická tajemství ve velkolepý příběh, který plyne tak, jako plyne řeka Gangá nedozírnými rovinami severní Indie.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2009 , Triton , ArgoOriginální název:
River of Gods, 2004
více info...
Přidat komentář
Hodně postav s nezapamatovatelnými jmény, celkově děj zakomponovaný do Indie s těžkými slovy byl pro mě překážkou se pořádně začíst. Když už se to trochu podařilo zase se to nějak zlomilo a přestával jsem mít o knihu zájem. Nevzdávat se je moje krédo a tak jsem to dočetl , knihu zařadil do knihovny ke které se asi už nikdy nevrátím.
Indie v roce 2047 a v ní devět různorodých postav - gangster, policista, jeho žena, politik, sólový komik, novinářka, seriálový návrhář, vědkyně a rebel - každý se svými vlastními schopnostmi, dovednostmi, strastmi i přáními. Všichni se snaží žít nejlépe, jak dovedou. A pak je tu Ážmer „Áž“ Ráová - dívka bez minulosti, která hledá svou rodinu. Je vyvolenou spasitelkou nebo avatárem zkázy? Ian McDonald si pro své možná nejambicióznější dílo nedal malé cíle. Splétat mozaiku z devíti linií a každé dát osobitost a kontinuitu, celé to propojit do smysluplného celku, který by se nerozbíhal do stran a ještě nádavkem byl dostatečně napínavý a emočně bohatý, rozhodně není snadný úkol. Ianovi se to povedlo. Jeho Řeka bohů je atraktivní, drásavá a má atmosféru, jež nejspíš nenechá nikoho klidným, a to i v případě, kdy mu reálie světa, do něhož Ian McDonald svůj román zasadil, nebudou úplně sedět. Řeka bohů je vysoce propracované, strukturované dílo se spoustou ohromujících scén, útočících na čtenářovu první signální soustavu. Oproti rozpakům, které jsem si odnesl z četby Brasylu, tohle dílko jsem si užil. A ta parádní obálka Stephana Martinièreho...
skvele citanie pre kazdeho fanusika cyberpunku. kosaty pribeh rozohrany na viacerych frontoch. cyberpunk buducnost postavena na zakladoch indickych realii a nabozenstva, doplnena o problemy zmeny podnebia. paradne postavy, ktore svojou motivaciou a konanim dokonale sedia do realii krajiny. nie je to jednoduche citanie, ale odmeni sa ozaj famoznym zazitkom. za mna 5/5
Relativně nedlouho po Neuromancerovi se mi do rukou dostal další cyberpunk. Tentokrát je to nesporně jiný zážitek.
Zatímco Neuromancer se s popisem a detaily prostředí a postav příliš netrápil, tady to představuje většinu knihy. Díky této popisnosti je kniha doslova nasáklá atmosférou, ale díky tomu se také daleko hůř čte, protože zrovna dvakrát rychle neodsýpá. Tomu moc neprospívají ani Indická exotická jména (ne hlavních postav, ty si člověk zapamatuje, ale hlavně reálií).
I tak. To, jakým způsobem jednotlivé linky zapadají do sebe + závěrečná pointa (byť člověka nenechá sedět se spadlou bradou, je pěkně promyšlená), pro mě nakonec převážilo, přestože jsem se knihou prokousával dohromady snad měsíc.
Úžasně barvité, barevné, exotické. Obávám se, že jsem mnohému neporozuměla, mnohé mi uniklo, ale přesto mě autorova skvělá imaginace uchvátila. Pro mě nejpůsobivější - a nejsympatičtější - postava je Šahín Badúr Chán, který celý život potlačuje své nejhlubší touhy. Autorovi se podařilo vylíčit, jak skrývané tajemství devastuje nejen život tajnůstkáře, ale i jeho nejbližších, a navzdory všemu úsilí nakonec někde vyhřezne v děsivých následcích.
"V aute pustí Šiva rádio. Tlachy. To je jediné, co tihle DJ umí - tlachat a žvanit, jako by je jenom ten nekonečný proud sraček, které vypouštějí z huby, nějak odlišoval od sintelú. Jako Gangá, permanentní tok hoven. Jsi DJ, tak hraj muziku." - Šiva
McDonald mi moc neprišiel do chuti. Prvých sto strán som sa snažil sčítať a zžiť s postavami, pretože ich bolo veľa - každá postava mala iné poslanie (tu bola reportérka, tu poradca premiérky, tam gangster, či chytač sintelov, atď). Ďalších dvesto strán bolo veľmi dobrých, no škoda toho konca, ktorý stratil na sile a pre mňa bol predvídateľný (okrem smrtí niektorých postáv). Možno ma kniha až tak nevtiahla do deja aj preto, pretože sa odohrávala v Indii. Občas to príbehovo na mňa pôsobilo ako Indická telenovela, v ktorej sa neriešilo to hlavné, ale nejaké to mecheche medzi postavami, čo zdržovalo dej. Na druhú stranu tak postavy vyzneli skutočne a každá bola napísaná veľmi odlišne.
Páčilo sa mi, ako urobil McDonald alternatívny svet od nášho. Neutá, sintely,... ale nechcel by som v ňom žiť. :-)
Ani napodruhé, po několika letech od premiéry, jsem to prostě stejně neocenil. Dolouskal, ale pocity jsou spíše negativní. Kniha je to hustá, imaginace vám běží na plné obrátky(od Milionáře z chatrče přes ......, až po TRON: Legacy:), je to prostě cyber s velkým C.
Jenže ty přehršle postav, míst a bohů s nepřelouskatelnými a nezapamatovatelnými jmény v x dějových linkách ve mě stejně vyvolali takový podivný pocit nevolnosti, jako kdybych četl Silmarillion napsaný v jazyce prvního vydání Jiráska....
Dávám tedy 2 hvězdy, byť by to asi bylo na víc.
Postava neurčitého pohlaví shlíží z pontonové výšky v ustech převaluje bídí,pozoruje vše v posvátné tichosti. Obličej,rysy tváře,záškub svalu,detail oka,paprsek světla dopadající na sítnici,impulzy vysílané do mozku,nervová vlákna uvnitř vědomí se snaží uspořádat vjemy a pocitově uspořádat chápání vzdáleného představení za staro mega kulisou Váránasí. Na nedalekých ghátech probíhá další z mnoha pohřebních rituálu. V parném srpnovém dni,se objímají kouř spolu s popelem a pod tím vším pomalu plyne neměná tvář gangy. Ženy v tradičních sárí s bindi na čele proplétající se v křižovatkách mnoha kultur,splývají spolu s nesčetnými bohy,geneticky upravených lidí,sentinelu a nad tím se na nebi tvoří zlověstná černá mračna vytouženého monzumového deště. Jsou však ještě příliš daleko odtud ... snad možná existují v myšlenkách ve vzpomínce na líný dým stoupající z vonných tyčinek.
Atmosférická Řeka Bohu si vystačí i bez přílišných popisných detailu,ani neubíjí technickými vymoženostmi. Tohle udržet všechna ty vlákna v hlavě a ještě to hodit na papír,uctivá poklona při bohyni Kálí. Mnoho cizích výrazu muže být pro svoji nezažitost někdy příliš,ale to je na tom právě to osobitý a tajemný zároven,někdy mě spíš vyhovuje právě to neznámo a když bude nejhuř je tu příjemný slovník k vysvětlení. Její kouzlo je v tom,že je to jednoduše velký celek,který do sebe zapadá jak cípky puzzle. Spousty postav opravdu čtení neusnadnuje,proti tomu se i samotná Kamasutra jen těžko ubrání i u mě se dostavoval efekt zapomínání kdo je kdo,však ten čtenář co vydrží a začne se o něco více orientovat,ponoří se v postupném pomalém ději přijde si na rozmáchle podaný mix ruzných sub-žánru od space opery,robotyky,cyberpunku i klasických zlatých scífek. Sposty charakteru,milostných pletek,sexu,intrik,zvratu,tajemna,napětí ve kterém hraje roli jedna pro Indy roky sjížděná a duležitá telenovela,která se line příběhem,jako tenká červená nit spolu s nasáklou exotikou,ale co bych sákrišna prozrazoval. Vše tomu dodává ten vyjimečný pocit,že něco takového jsem dosud v ruce nedržel,jak už bylo řečeno je to VELKÝ a míří vysoko v mojí oblíbenosti.
Dobré ráno stará dobrá Indie a hodně štěstí.
Vstřícná kniha to není. Je psána poněkud odtažitou optikou mozku za ní, ze jmen se vám bude točit hlava, kvůli zpětným referencím se nejspíš budete muset u důležitých stran uchýlit k taktice oslích růžků a zarputilému nepřeskakování toho, čemu nerozumíte, dokud neporozumíte. Četnost užívání atlasu a přiloženého slovníčku nativních pojmů je místy takřka neúnosná, dějová linka s Tál zas urážlivě nahodilá a aby toho nebylo málo, samotný příběh se začne rozjíždět až v druhé půli.
Naštěstí je (nejen) ta první osazena dostatkem menších i větších, neokázale zapracovaných, nápadů a hrstkou skutečně pěkných mouder, které vám, spolu s příjemně exotickým prostředím, pomohou tu kalvárii překonat. Co je ale asi nejdůležitější; McDonaldův směle širý lom ústřední, těžce provařené myšlenky vědomého kosmu, zde neupadl v marast new age žvástů a místo nich naopak předložil kvalitní výtěžky (včetně docela srozumiteně obrazného vykreslení funkce celulárních automatů – o kterých jsem dosud neměl ponětí - a s nimi nijak nesouvisející, naprosté, perly ve způsobu vyslání asteroidu), a mě z toho všeho v jednu chvíli začly šeptat zdi. Což bylo fajn.
Přelouskání Řeky bohů za tu námahu určitě stálo, spíš bych jí ale přeci jen doporučil omlácenějším kosmákům. Za mě, všemu navzory, 5*****. Slabých.
Tak s tímto titulem jsem si nepřišel na svůj šálek lahodného bylinného té.
Bylo to dost hrůzostrašné. Docela se divím, že jsem to dočetl. Jazyk je těžkotonážní, skoro stejně jako celý příběh a jakási ?pointa?.
K Řece bohů musím říct, že kdyby se to neodehrávalo v Indii, tak je to fakt ještě horší kniha, než bych si kdy myslel. Přesně ten příklad kdy autor psát umí, ale zazdí to nudnými věcmi, kde je vše totálně bez děje a spousta postav, ke kterým jsem si nevytvořil žádný vztah. Neměl jsem fakt sílu to dočíst.
Ze začátku se zdálo, že se bude jednat o zajímavý pokus o naroubování kyberpunkového žánru na indické réalie a tamní mytologii, bohužel postupem času se ukázalo, že autor využil exotické prostředí jako pouhou netradiční kulisu, do které umístil čistě západní typy postav s naší morálkou i hodnotami pohybující se v obvyklých žánrových schématech až k nijak překvapivému konci. Což o to, díky autorově bohaté imaginaci se to čte moc pěkně, přesto pro mě kniha představuje v této podobě poněkud zklamání.
Není to zrovna můj šálek kávy, žádné oddchové čtení, je potřeba se na knihu soustředit. Bohužel jsem na ni neměla čas a přečetla občas pár stránek, takže jsem se dost ztrácela. Asi si ji přečtu časem znovu až na ni budu mít prostor.
50 stránek, než plus mínus člověk pochopí o co jde a bylo to zatracený přemáhání dostat se přes těch 50 stránek, ale stálo to za to, pak už je to skvělé. Ale ne každý má na těch 50 stránek nervy:D
Řeka bohů
Lavíruju... Na tuhle knihu jsem se těšil. Těšil jsem se na tu exotiku. Ale jsem z ní stejně zklamaný jako z podobně exotické Dívky na klíček, která se taky snaží budovat atmosféru, ale na mě prostě nefunguje. Je tu strašně moc postav, opravdu strašně moc. A nové přibývají i za polovinou. Dobrá třetina děje je zbytečná a samotný hlavní příběh nikam neposouvá (a ani tu atmosféru). Odhalení přicházejí tak nějak sama nad šálkem čaje při setkání neznámých lidí... A zápletka? Vlastně jen konstrukt Blade Runnera, Neuromancera a Asimova Ani sami bohové. Nic originálního. Jen to prostředí. Po 100 stranách jsem se přemlouval, že tomu dám ještě šanci. Po 200 stranách jsem už najel na metodu rychločtení a přeskakoval nezáživné pasáže. Normálně v takovém případě dávám 2 hvězdy. Tady mě nakonec dostala poslední strana, která tomu trochu přidává. A pak to, že autor některým postavám nedal nic zadarmo. Takže 3. Do dalších knih autora se určitě nepustím.