Inkoust a pečeť
Kevin Hearne
Příběh ze světa Železného druida série
1. díl >
Aloysius „Al“ MacBharrais má zvláštní talent. Je pečetníkem: pomocí magických inkoustů dokáže sesílat zaklínadla zvaná Pečeti, kterými chrání náš svět před vpády bytostí odjinud a vymáhá úmluvy s veškerými známými božstvy. Pouhých pět lidí na světě ovládá totéž umění jako on. Jenže Al má problém: rád by ve svém pokročilém věku vycvičil učně, jenže všichni jeho dosavadní učedníci zemřeli tou či onou nešťastnou náhodou.Když přijde o život jeho nejnovější učeň Gordie, Al přijde na to, že mladík za jeho zády tajně obchodoval s kouzelnými bytostmi, a chtě nechtě se musí pustit do nebezpečného pátrání po tom, komu je Gordie dodával. Pomáhá mu v tom manažerka tiskařství s čírem a nadáním jasnozřivosti v boji, hacker s nezvyklým koníčkem a uličnický šotek na útěku před pohůnky bohyně. Zjistí pravdu dřív, než je dostihnou nepřátelé nebo policie, které se nezdají množící se úmrtí v Alově okolí?... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , Laser-books (Laser)Originální název:
Ink & Sigil, 2020
více info...
Přidat komentář
Zajímavý námět, čtivě psané... Přečteno za jeden večer. A asi nejsilnější dojem na mě udělala hláška: "Tma jako v prdeli anakondy"... Stejně jako železný druid má tento příběh své vtipné i méně vtipné pasáže, ale jako celek se mi fakt líbila.
Štítky knihy
kouzla městská (urban) fantasy druidové keltská mytologie hrdinská fantasy
Autorovy další knížky
2012 | Prohnaný |
2015 | Gaiin štít |
2019 | Útok obrů |
2012 | Proklatý |
2013 | Praštěný |
Svět, který autor vytvořil, mě baví už několik let. Netrpělivě čekám, až vyjdou všechny díly s druidem Attikem. Ale mezitím jsem měla možnost se do příběhu vrátit skrze šedesátiletého pečetníka. Sice na hlavní postavu dost neobvyklý věk, nicméně se s ním nudit nebudete.
Příběh je opět plný humoru, vybraných slov, nadpřirozených bytostí a akce. Od začátku do konce se jede na jedné vlně neustálého dění, problémů a jejich řešení. A dokonce padne zmínka o Attikovi a Oberonovi .
Autor je opět ve svém živlu a na rozdíl od Útoku obrů píše výborně. Tohle je styl, který mu očividně padne a měl by u toho zůstat. Vyprávění je čtivé, nápadité, bez chvíle nudy, plné vtipných momentů, narážek nebo peprných nadávek. Takže knihu budete schopni dát i na jeden zátah, pokud vám čas dovolí.
Hlavní problematika, která se v knize řeší bude ke konci vyřešena, víc neprozradím, nicméně zůstává nedořešen osud Ala a lidí kolem něj.. Je totiž proklet. A tak doufám, že v pokračování, kterého se nemůžu už teď dočkat, se dozvíme více.
Tohle byla super jízda. Knihy tohoto rázu mám strašně ráda, které rychle plynou, žádné zdržování, spousta děje, jsem zabavená od první stránky do poslední a přitom není potřeba několikastránkových popisů a tvoření kronik a eposů. Za mě jednoznačné ano...