Inkoust a pečeť
Kevin Hearne
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/486415/bmid_inkoust-a-pecet-au9-486415.jpg
4
78
78
Příběh ze světa Železného druida série
1. díl >
Aloysius „Al“ MacBharrais má zvláštní talent. Je pečetníkem: pomocí magických inkoustů dokáže sesílat zaklínadla zvaná Pečeti, kterými chrání náš svět před vpády bytostí odjinud a vymáhá úmluvy s veškerými známými božstvy. Pouhých pět lidí na světě ovládá totéž umění jako on. Jenže Al má problém: rád by ve svém pokročilém věku vycvičil učně, jenže všichni jeho dosavadní učedníci zemřeli tou či onou nešťastnou náhodou.Když přijde o život jeho nejnovější učeň Gordie, Al přijde na to, že mladík za jeho zády tajně obchodoval s kouzelnými bytostmi, a chtě nechtě se musí pustit do nebezpečného pátrání po tom, komu je Gordie dodával. Pomáhá mu v tom manažerka tiskařství s čírem a nadáním jasnozřivosti v boji, hacker s nezvyklým koníčkem a uličnický šotek na útěku před pohůnky bohyně. Zjistí pravdu dřív, než je dostihnou nepřátelé nebo policie, které se nezdají množící se úmrtí v Alově okolí?... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2021
,
Laser-books (Laser)
Originální název:
Ink & Sigil, 2020
více info...
Přidat komentář
Tušila jsem, že s dalšími příběhy ze světa železného druida, nesáhnu vedle. Al je taková nedruidovská, moudřejší a "starší" verze Attica a já si ho naprosto zamilovala. I když se může zdát, že je to jen starý páprda (často mi něčím připomínal mého děděčka, což byl o důvod víc ho milovat), umí si díky pečetím velmi dobře poradit. A když ne on, tak Nadia nebo Buck. Ty jsem si zamilovala stejně jako Ala a vlastně i celý ten svět a lidi kolem.
Miluju to a těším se na pokračování.
Tak jsem si od Železného druida odskočil k pečetníkovi a po 4 večerech už je po knize. Za mě opět krásný příběh, který odsejpa a chytne hned od prvních řádků.
Ve svém prvním dobrodružství Al rozplétá obchod s bílým masem, akorát těmi, s kterými je obchodováno jsou bytosti z Tir na nOgu. Jeho pomocníkem je Nadia, která se stará o tiskárnu, kterou Al vlastní, současně je i zdatná bojovnice. Ale také uprchlivší skřítek Buck Foi (přehoďte si počáteční písmena v jeho jméně).
Příběh velmi rychle odsýpá a často se člověk pobaví. Pasáže jsou vyvážené, jak z hlediska Alova vyšetřování, tak akčních částí. Zkrátka kniha splňuje přesně to, co se od ní očekáváte. Kromě toho je velmi kvalitně přeložena vzhledem k faktu, že originál je psán ve skotské angličtině.
Milovníka Kronik Železného druida potěší nejenom zmínky o Atticu OSulluvanovi a jeho věrném příteli Oberonovi, ale i návaznost na příběh série jako takový.
Sečteno a podtrženo je Inkoust a pečeť velmi zábavnou a odpočinkovou četbou. Nezbývá nic jiného než se začíst do pokračování s názvem Papír a krev.
Tahle kniha mě opravdu velice překvapila. Čekala jsem nějaké klasické fantasy, ale zjištění, že se kniha odehrává zhruba v současné době, mě nadchlo plus nezvyklí hlavní hrdina mě přesvědčil, že jsem nesáhla vedle.
A tím nezvyklí myslím šedesátiletého pečetníka Al. Sice na hlavní postavu dost neobvyklý věk, nicméně se s ním nudit nebudete.
Velmi rychle se dostaneme do děje a vůbec celý koncept pečetníků, pečetí, magických tvorů a fungování světa mi přijde hrozně fajn. Četlo se to super a hlavně růžový šotek Buck tomu všemu nasadil koruny, kdy určitě všichni víme jak dokážou být šotci zákeřný a vše je pro ně hrozná sranda :D
Příběh je tedy plný humoru, nadpřirozených bytostí a akce. Od začátku do konce se jede na jedné vlně neustálého dění, problémů a jejich řešení.
Je také zajímavé to spojení detektivka a fantasy, které je za mě velice povedené až na ten konec, kdy je sice hlavní linka vyřešená a za mě to možná byl moc rychlý konec ale hlavně otevřený!!
Už se koukám po druhém díle, kdy mě opravdu zajímá osud pečetníka Ala a i ostatních.
Miluju Železného druida a tak bylo jasné, že sáhnu i po rozšíření jeho světa.
Pečeník Aloysius je trochu důstojnější (a prokletějsi) Attikova verze. Styl vyprávění i postavy kolem Ala jsou podobné, jako v Železném druidovi. Děj rychle odsejpá, není třeba nad knížkou moc přemýšlet. Ideální odpočinková literatura.
Nenáročná městská fantasy, spíše více vtipná než napínavá se odehrává v současném skotském Glasgow. Pečetník Aloysius řeší případy pašování a únosů magických bytostí a zároveň také svoji kletbu. Ve svém životě i práci využívá Al jak magii tak i moderní technologie, což mě vlastně nejvíc na příběhu bavilo. Jako oddechovou četbu ráda doporučuji.
Moje první knížka ze světa Železného druida, Inkoust a pečeť, mě velmi překvapila. Čekala jsem fantasy příběh, kterých jsem četla mnoho, ale tenhle mě příjemně překvapil. Sympatický tiskař Al, který má ne jedno tajemství a jeho dva světy a dva životy, mě úplně pohltil. A musím říct, že i humorné pojetí, byla příjemná změna. Velmi ráda jsem ladně pokračovala v druhém dílu Papír a krev.
Tahle kniha mě opravdu velice překvapila. Čekal jsem nějaké klasické fantasy, ale zjištění, že se kniha odehrává zhruba v současné době, mě nadchlo. Železného druida jsem ještě nečetl a možná ho i zkusím, protože se mi tento svět a jeho princip fungování velice líbil. Je také zajímavé to spojení detektivka a fantasy, které je za mě velice povedené. Taky mě hodně potěšilo, že je v knize použit takový až trochu pubertální humor, který se mi moc líbil.
Není to špatné, ale není to druid. Autorův Atticus mě oslovil hned, tady mě ale Hearne nezaujal a já se při četbě nudil.
Originální urban fantasy, které mě moc bavilo. Prostředí Skotska a přítomnost keltské mytologie byla super! Nejlepší byl hobgoblin a jeho hlášky. Četla jsem v angličtině, takže jsem si navíc užívala skotskou angličtinu, dost by mě zajímalo, jak si s tím poradil český překlad.
Moje první setkání se světem Železného druida a bylo to velmi příjemné setkání. Velmi rychle se dostanem do děje a vůbec celý koncept pečetníků, pečetí, magických tvorů a fungování světa mi přijde hrozně fajn. Četlo se to super a šotek a Nadia jsou naprosto super postavy. Jisté je, že jednak si koupím další díl až vyjde a za druhé, že se určitě mrknu na knihy o Železném druidovi.
Pečetník Al získává parťáka šotka a společně pátrají po organizaci, která pašuje nadpřirozené bytosti do našeho světa a využívá je k nekalým záležitostem. Zajímavá je i zápletka s prokletím, které nosí smrt. Nenáročný oddechový příběh. Ráda si přečtu i další díl, abych zjistila původce kletby.
Druid má sestupnou úroveň. Z posledního dílu jsem byl Uštvaný a jestli se ještě někdy pustím do dalšího budu nejspíš Zničený. Měl jsem proto strach začít novou sérii z tohoto světa. Ale byl jsem mile překvapen. Autor se vrátil k tomu, co mě bavilo v začátcích Druida - příběh ze současnosti, který je jen zlehka modulován božstvy a jejich poddanými. Hlavní hrdina žije navenek normálním životem. S původní sérií se vypořádal na 1 stránce a v pár okrajových zmínkách. Doufám, že i další díly budou v této zajímavě nastavené linii.
Pokud byste ve skotském městečku potkali tohohle starého pána, který pracuje v tiskárně a ve volném čase rád chodí do knihovny, nejspíše byste nečekali, že jeho život je jedno velké dobrodružství. Al je totiž pečetník a dohlíží na pořádek mezi naším a tím druhým světem. Kvůli svému věku se hlavně také snaží vytrénovat svoji náhradu, což ovšem nejde tak lehce, když vám každý učedník tak nějak nešťastnou náhodou umře. Jenže když se vydá do bytu toho posledního, který to zrovna nedobrovolně zabalil, zjistí, že měl celou dobu přímo pod nosem pašeráka magických stvoření. Takže ačkoliv je měl jeho učedník chránit a udržovat pořádek, on je naopak prodával na černém trhu. Právě teď má před sebou Al spoustu práce, aby pouklízel a napravil všechen ten nepořádek.
Pátráte po něčemu na letní dovolenou? Pak si dovolím doporučit právě tuto knihu, která vás dostane svojí atmosférou a prostředím, vtípky, ale i vypjatými situacemi a souboji. Postavy prokreslené se všemi svými klady i zápory. Nakouknete také do minulosti pro větší vykreslení samotného Ala.
Nejvíce pozornosti si ovšem zaslouží zdejším systém magie, který funguje skrze pečetě. Ty mají totiž konkrétní moc a určitý druh pečetě může vykonat určitý požadavek. Třeba jedna vás posílí, další vyléčí a třetí... vám uškodí. Problém je ovšem v tom, že každá pečeť má svůj konkrétní tvar a pro její nakreslení je potřeba také konkrétní směs inkoustu. Není je tak možné vytvářet kdykoliv a kdekoliv se vám zlíbí bez předchozí přípravy, takže je vlastně dopředu potřeba počítat s kroky druhé strany a patřičně se připravit.
Tak tohle byl velice příjemný návrat do světa železného druida. Kevina Hearneho si zkrátka získal mé srdce svým svérázným a osobitým humorem, takže se na každou jeho knihu vždy těším. Málokdo mě totiž dokáže rozesmát při čtení tak jako on.
Tentokrát si pro nás připravil úplné nové postavy. Oproti dobře a mladě vypadajícímu téměř nesmrtelnému Atticovi z Kronik železného druida tady máme důchodce Ala na sklonku života, jehož největší chloubou je jeho dobře udržovaný knír. Tento kontrast se mi moc líbil a osobně vždy oceňuji, když hlavní hrdinové nejsou jen krásní a bezchybní. Alovo prokletí je navíc velkým handicapem. Musí se s ním vypořádávat opravdu na každém kroku, ale o to více je zajímavější a dodává mu to ten správný šmrnc.
Kevin Hearne se zde rozhodl zachovat koncept hlavního hrdiny a pomocníka, do jehož role i tentokrát osadil velice neobvyklou postavu šotka. A já vám mohu zaručit, že vás bude bavit. Slovní přestřelky, ironické poznámky i komické situace – o to všechno díky němu v knize rozhodně není nouze.
Přestože tempo příběhu je o něco pomalejší než jsem zvyklá ze základní série (přeci jen tady máme v hlavní roli důchodce a nikoliv mlaďocha v rozkvětu), nezapomněl si autor připravit i několik pořádných bojových scén. Nemusíte se tedy bát, že byste se u knihy nudili. Vyprávění je čtivé, svižné, plné originálních nápadů, ale i peprnějších slovíček. Ty zde však nepůsobí nepatřičně a ke stylu tohoto autora už tak nějak patří.
Jedná se sice o spinoff k původní sérii, do knihy se mohou vesele pustit i ti, co ještě svět železného druida neznají. Jistě potěším fanoušky Atticuse a Oberona, když prozradím, že se tady také na chvíli objeví.
Sečteno a podtrženo, jedná se opět o povedenou záležitost, kterou mohu doporučit s klidným srdcem všem fanouškům urban fantasy. Už teď se těším na další díl, abych se dozvěděla, jak to všechno s pečetníkem Alem dopadne.
Hodnocení: 80%
Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji Knihy Dobrovský.
Byla jsem zvědavá jaká bude tahle série, ale byla jsem trošku zklamaná Atticus mi přijde mnohem lepší. Motiv kreslených magických pečetí je fajn, jen by to chtělo trošku více akce.
Pozor, v knize jsou drobné spoilery k druidovi, který tady vychází se zpožděním :-)
Stařík v hlavní roli je oproti tradičním mladíkům, kteří překypují energií docela zajímavá změna :) Svět železného druida, je zajímavě vymyšlený, má šmrnc a málo kdy se tam čtenář nudí.
Není to žádné hloubavé čtení, ale odpočinek ideální.
Tato kniha je nešťastným případem, kdy je všechno teoreticky naprosto v pořádku, přesto věc prakticky nefunguje.
Mám ráda autorův styl, mám ráda Železného druida a jeho svět. Je pravda, že mi Atticovy zběsilé eskapády už začaly v pátém díle lézt na nervy, tudíž jsem se těšila na poklidnější vyprávění, které jsem v případě pečetníka Lojzy dostala.
Všechno bylo správně, sympatické postavy, svižný děj proložený a trochu zpomalený odbočkami historek, které dovysvětlily vztahy mezi hrdiny. Vtipu poněkud ubylo, ale ani to mi nijak zásadně nevadí. Smysluplná zápletka a logické řešení. Prostě všechno bez chybičky, akorát moje srdce nevzplanulo. Knihu jsem přečetla za jediný den, ale krátce po dočtení jako kdyby z mé hlavy vypadla.
Přitom se mi tak líbila představa pečetníků stojících na stráži mezi světem nadpřirozena a tím naším.
Musím dát pouhé tři hvězdy. Jednu ubírám za scházející kouzlo a tu druhou za nevyřešenou Alovu kletbu. To fakt každá kniha musí patřit do série? Jako vážně?! Až natrefím na jednu, která má uzavřený děj, asi jí vystavím oltářík a každý večer políbím na dobrou noc.
Štítky knihy
kouzla městská (urban) fantasy druidové keltská mytologie hrdinská fantasy
Autorovy další knížky
| 2012 |  Prohnaný |
| 2015 | Gaiin štít |
| 2019 | Útok obrů |
| 2012 | Proklatý |
| 2013 | Praštěný |
Trvalo mi dlouho se začíst. Ono to možná bylo i tím, že nebyl čas a večer jsem usínala utahaná po první stránce. Od půlky to už, ale bylo lepší. Nabralo to spád a začalo mě to bavit. Pobavil mě hlavně ten šedesátiletý ,,stařík".