Inside IS – 10 dnů v Islámském státě
Jürgen Todenhöfer
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/267990/bmid_inside-is-10-dnu-v-islamskem-state-267990.jpg
4
63
63
Jürgen Todenhöfer cestoval jako první západní publicista, v doprovodu těžce ozbrojených džihádistů, po „Islámském státě“. Byla to dobrodružná akce s nejistým koncem. Jedině tak ale bylo možné poznat zblízka život nejnebezpečnějších teroristů na světě, jejich všední den a motivaci. Provést natolik podrobné rešerše v IS se dosud nikomu nepodařilo. „Člověk tam musí přijít, aby pochopil fenomén ‚Islámského státu‘. Máme-li nad nepřítelem zvítězit, musíme ho poznat,“ tvrdí autor. Jeho kniha důrazně varuje před radikálními a nelidskými cíli „Islámského státu“, pro něž neexistuje žádné ospravedlnění. Především z hlediska islámu. Podle Todenhöfera je IS dítětem války proti Iráku, jež neměla sebemenší oporu v mezinárodním právu. Reportáž z „říše zla“ je naléhavou výzvou k nalezení politického východiska ze spirály násilí na Blízkém východě a obhajobou rozumné protiteroristické politiky.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2015 , Ikar (ČR)Originální název:
Inside IS – 10 Tage im islamischen Staat, 2015
více info...
Přidat komentář
Vážné, mrazivé čtení o IS. Cením autorovu snahu o objektivnost, o empatii do vidění světa přívrženců IS, o pochopení a přednesení důvodů jejich chování (leckdy oprávněných - viz neoprávněná válka G.W.Busche apod), která však vychází marně.
Vize a jednání ze strany IS jsou ve výsledku absolutně jednostranné, fanatické, neomluvitelné, směřující k nejrozsáhlejší genocidě v dějinách lidstva.
Velice oceňuji pragmatické shrnutí Jurgena Todenhofera ve formě otevřeného dopisu chalífovi v závěru knihy a samozřejmě odvahu jeho i společníků takovou cestu podniknout a s příslušníky IS nejen hovořit, ale snažit se jim vysvětlit neoprávněnost jejich jednání a nesoulad s Koránem a pravým islámem, na který se odkazují.
Ačkoli od napsání knihy uběhlo již pár let, stále neztratila na aktuálnosti.
Autor sa snaží pochopiť ISIL na základe rozhovorov s jeho členmi a jeho fyzickou návštevou. Islam obhajuje výlučne Koránom ako náboženstvo prinášajúce lásku a mier, v rozpore s krutosťou ISIL. Ale krutosť ISIL nevychádza pravdepodobne 100% z Koránu, alebo len nenávisti voči Izraelu a USA. Stojí asi aj na samotnom živote proroka, ktorý neváhal súhlasiť s masakrom Židov a rozkradnutím ich majetku (Život Mohammada, posla božieho, Ibn Ishák). Et cetera. BTW – len tak tak to prežil.
Z tlače:
Viac ako tretina [Tureckých Nemcov] v prieskume z roku 2005 vyjadrila názor, že pokiaľ to poslúži moslimskej komunite, sú pripravení použiť násilie proti neveriacim. [Zachary Shore - Where next? - The New York Times, July 15, 2005]
Na záver treba dodať, že aj z uvedenej odpovedi vyplýva skutočnosť, ktorú sme spomínali, že cieľom uplatnenia trestu smrti za odvrátenie sa od islamu nie je trestať jednotlivca alebo siahať na jeho právo na slobodné vyznanie, ale ochrana spoločnosti. (http://www.islam-sk.sk/sk/islamske-pravo-sloboda-viery-a-konvertovanie-z-islamu-na-ine-nabozenstvo – už nefunkčný link)
48% mladých moslimov v Antverpách je presvedčených, že Korán by sa mal chápať doslovne a 21% z nich priznalo, že už počuli od svojho imáma nenávistnú kázeň. Naviac, 21% mladých moslimov v Antverpách povedalo, že pre nich predstavuje problém, že väčšina obyvateľov Antverp sú nemoslimovia, kým len menej ako polovica (47%) to ako problém nevidí. [Keeping Islam Pure in Europe - The Brussels Journal, December 8, 2005]
Z hlediska reportážního je to velmi zajímavý počin. Pravděpodobně unikátní. Ona je ale otázka, co jsme se dozvěděli. Nevím, jak to bylo před 5 lety, ale že se v IS provozuje otroctví a mnoho ukrutností bylo známo tak nějak všeobecně. Že je jejich myšlení protkané náboženským fanatismem, to je zřejmé. Že ten stát "nějak" funguje bylo asi očekávané. Protože "nějak" fungují i totalitní státy. Nejzajímavější jsou dohromady asi rozhovory se samotnými představiteli IS. Takže to jsou pozitiva.
Bohužel to pozitivní naprosto shazuje stránka výkladová a názorová (resp. úvahová). Ačkoli autor tvrdí, že četl Korán několikrát, zřejmě nikdy neslyšel o sunně, bez které je pochopení Koránu krajně obtížné. Autor např. tvrdí, že Mohamed byl reformátor. Všechny války, které vedl byly prý vlastně pouze obranné války proti agresorům. Prý hlásal spravedlnost a rovnost všech náboženství. Autor často vytahuje z Koránu izolované verše bez širšího kontextu nebo vyloženě šíří nepravdy.
Bohužel autor nezná islámské svaté texty (nebo jen nesouvislé části) a dopouští se spousty přešlapů, fabulací a šíří lži, nepravdy a polopravdy. Zároveň evokuje protizápadní nálady mnoha pomýlenými tvrzeními o zločinech Západu a naproti tomu islám staví do pozice utlačovaného náboženství, které je zřejmě podle autora osvícením a požehnáním pro naši společnost a které muselo během své historie jen trpět "zločiny" Západu.
Autor považuje IS za "dítě" Války v Iráku. Zájmy Západu (resp. v tomto případě Ameriky) kategoricky zúžuje na blízkovýchodní ropná pole. Autor je křesťan. Názorově pravděpodobně souzní s Angelou Merkelovou, tedy řekl bych orientace křesťansko-sociální.
Celkově dodávám, že autor považuje činy IS za antiislámské. Autor se sám honosí svou znalostí Koránu a islámu, ale jeho tvrzení jsou v mnoha případech naprosto protichůdná islámským textům.
Z hlediska reportážního zajímavé. Z hlediska výkladového a úvahového bohužel velmi špatné.
knihu jsem četla souběžně s knihou Adolf Hitler můj přítel z mládí a nemohla jsem přehlédnout, jak blízké bylo uvažování mladého Hitlera a nakonec i jeho přítele k uvažování džihádistů.
Soupiska toho, co "mým lidem", ať již národu nebo náboženské skupině provedli, ať je to reálný pocit nebo jen fantazie, je, podle jejich soudu, opravňuje k čemukoliv a pocit, že jejich přesvědčení či přání je natolik důležité, že nic se mu nemůže rovnat ani postavit. Tomu se říká nedostatek empatie a možná i jinak.
Souhlasím s tím, že Evropané, a to zejména západní, toho provedli světu muslimů, ale taky světu šamanistů a dalších moc a moc zlého,. krutého a s ISIS v podstatě srovnatelného, ne-li horšího, s tím operují tyhle skupiny, ale nějak mi uniká, čím to může ospravedlnit nové kruté násilí, tedy něco, co je džihádistům, s nimiž tam hovořili, nad slunce jasnější. Je to uvažování primitivů s touhou po krevní mstě.
V knize mi chybělo nějaké zamyšlení nad ženami v ISIS, i když chápu, že za deset dní toho stihli i tak dost, a šokovalo mne, že ten podřezávač z Británie jim dělal řidiče.
Rozhovory s džihádisty i ty postřehy z běžného života, které za deset dní, hlídaní novináři mohli získat skutečně nedávají mnoho naděje na to, že tihle lidé by se kdy mohli změnit..
Události v knize popsané se staly před tím, žež ISIS utrpěl tvrdou porážku od asadových , tedy syrských a ruských sil. Myslím, že dnes by už džihádisté nebyli tolik sebevědomí.
Po přečtení úvodu, který mi připadal trochu moc kritický k naší západní evropské civilizaci, ale založený na faktech, jsem neměl moc chuť číst dál. Ale pak se to rozjelo. První část knihy o spojení s islámskými dzihadisty a jejich odpovědi na autorovy otázky mne dokonale vyvedly z přesvědčení, že by se s těmi... ehm... lidmi dalo jednat, vyjednávat, nebo dokonce jim důvěřovat. A druhá půlka knihy, popisující autorův pobyt v Mosulu, to potvrzuje. Pozor spojler:stručně :cíl islámu je dobýt celý svět za každou cenu. Kdo se nepodrobi anebo neprejde k islámu, bude zabit. Pokud si to autor celé nevycucal z prstu, máme se čeho obávat. Jinak, ten Němec tu cestu uskutečnil v 74 letech, klobouk dolů.
Knihu jsem si vzal jen jako doplňující, ilustrativní čtení k tématu. Nečekal jsem příliš, spíše nějakou senzacechtivou, nic nevyjasňující reportáž o tom, jak krutý je ten Islámský stát. Už po prvních stránkách jsme byl ale velice příjemně překvapen.
Autor nejprve výstižně a úderným způsobem analyzuje důvody vyhrocené situace a odhaluje, že krutost Islámského státu se nijak nevymyká krutostem, které západ aplikoval a aplikuje dodnes, jen to nazývá vznešeně, a případně zavírá oči.
Po prvním, ještě poněkud slabším rozhovoru s poněkud naivním a neorientovaným džihádistou se čtení rozjíždí, dojednávání návštěvy s Abú Katadou je strhující, a stejně tak čtení návštěvy v IS. Autor se zdaleka nesoustředí jen na mediálně atraktivní brutalitu, ale naopak zdůrazňuje běžný život a fungující státní správu na území IS, což je pro pochopení tohoto fenoménu mnohem důležitější než obrázky uřezaných hlav. Poutavé bylo i popisování cesty se zhoršujícími se vztahy mezi autorovým týmem a bojovníky IS.
Celkově byla kniha pro mě velmi pozitivním překvapením, a knihou, jež je pro pochopení minulosti i současnosti na blízkém východě velkým pomocníkem. Doporučuji.
Čtivá a zároveň hrůzná reportáž. Obdivuji odhodlání JT vydat se do IS, jsem ráda, že jsem na knihu narazila a měla tak možnost dozvědět se zajímavé věci o něčem, co mi připadá hodně vzdálené ...no jo, v ČR je zatím bezpečno pomalu jako v Bradavicích. Co se děje tam se mi jeví jako nějaký hodně špatný vtip, je to šílené...a jedná o problém světového měřítka.
Na knihu jsem narazila náhodou. Musím říct, že mi u některých pasáží běhal mráz po zádech. Ta autentičnost v celé knize je opravdu znát.
Obdivuji pana Todenhöfera i za to, že se do této “operace“ pustil. I přes to, že se už nemusel nikdy vrátit zpět do Německa.
Knihu by si měl určitě přečíst každý, informovanost o tom, jak to vypadá i mimo Českou republiku je nutná.
Nejvíce mi z celé knihy uvízl tento odstavec, který ve mně zanechal velmi silný dojem:
„ Abú Katada se ptá, zda bychom se nechtěli zúčastnit popravy, že se to dá zařídit. Zajatců, kteří spáchali odpovídající zločiny, prý mají dost. „Stačí říct, to není vůbec žádný problém. Můžu to pro vás udělat já osobně. Koho byste rádi? Kurda, nebo šíitu?„ Nabízí nám popravy a amputace. Jen tak, s úsměvem na rtech. Velice stroze odmítám. Frederic je naprosto šokován. Takový cynismus! Jdeme ven. “
Ačkoliv s levicovým pacifistou Todenhöferem ve spoustě věcí nemůžu souhlasit, hluboce smekám před tím, jaké má koule. Asi nejlepší reportáž, kterou jsem kdy četl, a zároveň nejautentičtější vhled do IS, jaký se někomu povedl popsat.
citát z knihy:
"Som kresťan. Moje náboženstvo pozná prostredníctvom Jánovho evanjelia postavu" antikrista ". Skrze vaše činy a vašu existenciu dochádzam k poznaniu, že musí existovať aj postava" antimuslima ".
Tahle kniha by dnes měla být povinnou četbou. Pravdivý obraz nejen "Islámského státu", jeho vzniku, motivace a cílů...ale také prohnilosti politiky USA a Západu a o naivitě západní veřejnosti. Myslím, že pan Todenhöfer si zaslouží velký dík za svoji odvahu a přínos informací, které nám touto knihou dává.
Německý reportér si společně se svým synem troufl na velice odvážnou misi : Bylo mu povoleno vstoupit na území samozvaného chalífátu Daesh, nám známému jako Islámský stát. Tento útvar vznikl na území Sýrie rozvrácené občanskou válkou. Během deseti dní cestoval ve společnosti islamistických ozbrojenců, kteří se neštítí žádných zvěrstev, s vědomím, že se už nemusí setkat se svými blízkými. Naštěstí vše dopadlo dobře a výsledkem velmi zajímavá sonda do života a myšlení islamistických extremistů.