Smrtící tajnosti
Robert Bryndza
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/405037/bmid_smrtici-tajnosti-Y8q-405037.jpg
5
2453
2453
Inspektorka Erika Fosterová / Erika Fosterová série
< 6. díl >
Jednoho mrazivého rána nalezne po probuzení matka svou dceru v kaluži krve zmrzlou na malé předzahrádce. Kdo mohl provést takovou věc – zavraždit dívku na prahu jejího vlastního domu, ještě k tomu během vánočních svátků? Po posledním, velmi bolestném případu se detektiv šéfinspektor Erika Fosterová cítí zranitelná, ale nakonec se rozhodne, že se ujme i tohoto vyšetřování. Jakmile začne se svým týmem na vraždě krásné tanečnice burlesky pracovat, najdou souvislosti s útoky ve stejné, dosud poklidné čtvrti Londýna. Všechny spojuje jeden detail – oběti byly napadeny černě oblečenou postavou s nasazenou plynovou maskou. Jen toto napadení však skončilo smrtí…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Pro ženy
Vydáno:
2019
,
Cosmopolis
Originální název:
Deadly Secrets, 2018
více info...
Přidat komentář
Začínám si na Eriku zvykat. V tomto díle mi byla sympatičtější než v předchozích. Slušné krimi, já jsem spokojená =)
Pro mě asi nejlepší díl z této řady. Robert Bryndza píše velice čtivě, děj plyne rychle, žádné zbytečné a rozvleklé pasáže, jako je tomu někdy u některých autorů.
Po předchozím díle opět zdařilá detektivka. Vtáhla mne do děje hned od první stránky. To mám ráda u Roberta Bryndzy. Ten sešup a jak to „odsejpá“. Nepřišlo mi tam nic přidané, nic vynechané. Pravda – závěr byl trochu méně pravděpodobný a pro mne překvapivý, ale i to odpouštím. Prostě jsem si to užila.
Bryndza je taková spotřebka, kterou člověk celkem bezbolestně schroupe a zapomene. Což platí i o tomto dílu. Zde zápletka stojí na vcelku obstojném nápadu, takže konec i maloulinko překvapí. Samozřejmě se člověk nesmí zaobírat věrohodností. Škoda, že si Bryndza víc nepohrál s pasáží, kdy bylo podezřelých vícero - ale takový mistr on zase není.
RB drží laťku pořád neskutečně vysoko! Už pošesté a pořád to má styl a úroveň.
Já jsem asi moc cimprlich, ale podle mě knihu sráží překlad paní Kateřiny Elisové. Držení se anglického slovosledu, používání slov, které člověk snad nikdy v běžném životě nepoužije... Jinak se ztotožňuji s komentářem Snapeové.
Opět kniha, která se krásně četla, byla napínavá, prolínají se tam nakonec vlastně dva případy. Překvapil i závěr a vrah, kterého hledali. Kdo ještě nečetl něco od tohoto spisovatele, touto knihou neprohloupíte.
Tak já nevím , jak hodnotit. Příběh a námět je velmi dobrý. Ale postava Eriky mně opravdu k srdci nepřirostla. Někdy mě připadá, že celá londýnská policie by byla bez Eriky v koncích.
Opět čteno ve slovenštině a přestože se pohybuji ve společnosti Slováků a nemám problém jim rozumět, je super, jak literatura rozšiřuje jazykové obzory!
...
Tato série mě velmi baví! Tentokrát jsme začali případ dramatickým nástupem Eriky: "Vzala si odznak a kabát a vystúpila.
"Ukážte mi miesto činu," požiadala."
Úplně jsem ji viděla s plápolajícími vlasy, neohroženou a připravenou do bitvy!
Do tohoto dílu jsem vletěla od první stránky. Zhltla jsem ho asi za nejkratší dobu oproti ostatním dílům, no stejně pro mě zůstává nejlepším dílem ten druhý.
Eriku jsem v prvním díle nemusela, pak se to postupně zlepšilo, no v tomto byla zase na přesdržku občas. Neštvala mě ale tak moc, jako "nešvar", co vídám v detektivkách čím dál častěji - hlavní hrdina/detektiv, v tomto případě Erika, je totiž neomylný a geniální, tak moc, že ostatní vedle něj vypadají jako naprostí hlupáci, bez něj by evidentně nebyl případ úplně nebo správně vyřešený. By mě zajímalo, co bez Eriky všichni dělali, když ještě nebyla detektivem? Stejně mě takhle štve i Robert Hunter. Já chápu tu myšlenku, ale prosím, proč občas na něco zásadního nepřijde zase někdo jiný? Což mě dostává k menšímu spoileru - Byla jsem nadšená, když případ na chvíli převzala Mossová, protože jí mám ráda, jenže zas přišlo zklamání, když to celé nedávala a Erika se tak zase ukázala jako superžena (dobře ji popsala Melanie). Na druhou stranu, ano, je dobré vidět, že každý je jiný a předurčený k něčemu jinému. Já bych byla stejná jako Mossová.
Opět - tohle není shazování díla, jen takové postěžování, které ale nemá vliv na moji nadšenost z této série. Jenom ji můžu doporučit!
- No a rozuzlení případu? Nějaká moje část asi tušila, že půjde o dva pachatele, protože jsem si zprvu vraha představila nějak, a toho zločince, co nezabíjel, zase jinak. Ale teda nečekala jsem, že do toho je tak silně zapletená paní Fryattová. Spíš jsem se sázela na jejího syna. Což byl opět super tah od spisovatele, když jsme díky Erice viděli, že je pořezaný.
- A jak je to tedy s tím, že Mandy nic neslyšela? Pochopila jsem to prostě tak, že alkohol dělá své.
...
Série o Erice Fosterové patří k mým oblíbeným thrillerovo-detektivním sériím. Smrtící tajnosti je již šestým dílem z doposud vydané a napsané šestidílné série oblíbeného Roberta Bryndzy. Pokud jste tuto sérii ještě nezačali číst/poslouchat, a máte rádi tento žánr, pak nevím na co čekáte. Robert Bryndza umí vystavět opravdu napínavý případ, a pokud sám neodhalí vraha v jednotlivých kapitolách, pak jen marně tápu a přemýšlím, kdo za zločinem opravdu stojí. Téměř čtyři roky uplynulo od chvíle, kdy jsem se naposledy setkala s Erikou, a ačkoliv je to dlouhá doba, do knihy jsem vplula jakoby nic. Oblíbené postavy včetně samotné Eriky mám zkrátka pod kůží. U šestého dílu jsem sáhla po audioknize, kterou namluvil skvělý Martin Stránký. Mám tohoto dabéra opravdu ráda, a i když ho mám navždy spojeného s agentem Boothem ze seriálu Sběratelé kostí (což je mimochodem boží seriál, který miluju a vám ho mooooc doporučuji), jako vypravěč dalšího příběhu Eriky mi dokonale sedl.
Tak tento díl mi přišel slabší než ten předešlý. Takové lehké letní čtení s prvky napětí. Erika a Peterson mě tentokrát moc nepotěšili. Pachatel v masce byl zajímavý, nápad výborný, ale nějak to nemělo ten pořádný odpich. Poslouchám celou sérii v audioknihách a tu pravou šťávu, obzvláště v tomto díle, všemu dodává Martin Stránský, jehož přednes a krásný hlas pozvedá naprosto jakoukoliv knihu.
Každá Bryndzova kniha je lepší a lepší. Doslova zraji jako víno. U této knihy jsem byl napjaty do poslední chvíle, takového pachatele bych opravdu nečekal. Knihu doporučuji a dávám 100%.
Už začátek knihy mě trochu naštval. Erika se raději vnutí na místo nového činu, než aby dorazila na vánoční setkání, kam měla namířeno. Ani se neomluví, i když na to má čas, ale zpětně jí to je pak líto. Bylo to trochu moc rozporuplné.
Zaujala mě oběť i vyšetřování její vraždy. Tentokrát nás autor nechal konečně taky hádat, kdo může být vrah. Rozuzlení bylo překvapivé, ale trochu zvláštní.
Bohužel už po pár dnech od přečtení mi kniha v paměti bledne. Nezanechala ve mě žádný zásadní dojem.
Opět skvělá a čtivá detektivka, což už považuji u tohoto autora za standart. Líbilo se mi větší nahlédnutí do soukromí postav a jsem zvědavá, co ještě Eriku v soukromí čeká. Přišlo mi, že si autor se čtenářem pohrával a trousil různé náznaky, což mě občas zmátlo, ale zároveň i potěšilo a líbilo se mi to. Knihu určitě doporučuji nejen milovníkům detektivek, ale i těm, kteří si k tomuto žánru cestu teprve hledají.
Další pokračování série, které jsem přečetla jedním dechem. Jsem moc ráda, že autor trochu změnil běžný styl vyprávění příběh, takže jsem si užila ten aha moment, kdo je vrahem a co se doopravdy stalo. Už teď se těším na další díl
(audio, číta Martin Stránský! - top )
Dobrý príbeh, dobré postavy, koniec prekombinovaný ako keby téma na príkaz, mne by stačil aj klasický koniec krimi, ale aj tak hodnotím plným počtom hviezdičiek. Bryndza u mňa ostáva jedným z top autorov.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány pro ženy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Dívka v ledu |
| 2017 | Noční lov |
| 2019 | Kanibal z Nine Elms |
| 2018 | Do posledního dechu |
| 2017 | Temné hlubiny |
Bryndza je návykové. Erika je samorost, kerýho bych nevydéchal, občas zralá na tečku, ale celkově je vše špica, betálně se to lóská. Storka betálná a z teho jak bachařku, vo tři roky mladší než hnědý uhlí, poslali ve finálce do kameňa, sem vařil těžké radovanec.