Vražedná hra
James Patterson , Howard Roughan
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/434037/bmid_vrazedna-hra-sZK-434037.jpg
4
39
39
Doktor Reinhart je odborník na chování zločinců. Když se na místě odporné vraždy najde jeho kniha, vypadá to, že někdo ji použil jako učebnici. Kromě knihy zanechal vrah na místě také kartu. Brzy dojde k další vraždě a objeví se i další karta. Reinhart začíná tušit, že se nejedná o podpis pachatele, ale o vodítko k příští oběti. Zdá se, jako by vrah vyzýval na souboj přímo Reinharta, a rozhodně se nechystá jen tak složit karty.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2020 , AlpressOriginální název:
Murder Games, 2017
více info...
Přidat komentář
Příběh bych označil jako velice dobrý. Obsahuje klasické thrillerové ingredience, sériového vraha s přezdívkou, chytré a promyšlené vraždy, kdy ta právě provedená odkazuje k příští oběti. Duševní souboj kromě policie, svádí s vrahem i doktor psychologie Reinhart.
Kniha se mi líbila a Vražednou hru hodnotím 3/5.
Po dlouhé době jsem z knihy Jamese Pattersona fakt nadšená, četlo se to rychle, zápletka se mi líbila, hlavní hrdina byl obyčejný chlap... Doporučuji. :-)
Dojem z právě dočtené knihy není nejlepší. Dobře vymyšlená zápletka má podle mne slabší provedení a i závěrečné vysvětlení a zakončení mne moc nezaujalo. Příběh je převážně vyprávěn v ICH-formě (hlavním hrdinou, ten, ač není policajt, má některé vlastnosti SUPERMANA) a v krátkých kapitolách, které autor ve svých knihách užívá ke zrychlení děje, jsou zařazovány události ze soukromí hlavní postavy, a tyto události děj brzdí. Je to průměr.
Knížky od Jamese Pattersona miluji, hlavně sérii s Alexem Crossem, ty samostatné jsou někdy slabší, někdy skvělé.. Tahle knížka mi připadala právě slabší, než ty, které jsem už četla, nebylo to ani pod průměrné ani něco, nad čím bych úplně Jásala. Sériový vrah, který trestal za minulé i současné hříchy a profesor s vyšetřovatelkou, kteří po něm šli.. Klasika,ale nijak jsem netajila dech ani nic podobného, jak říkám, už jsem od něj četla o hodně lepší, ale tím nechci v žádném případě snižovat celkový dojem, proto dávám jen 4 hvězdičky...
Dal bych mozna 3* ale nejak me to ke konci hodne stvalo....
Je to zase multikulti, hrdina je bukvice a jedine pozitivum je, ze v knize neni popisovano milovani 2 chlapu to bych asi nevydejchal...
Zapletka je naka divna je to cely preplacany...
Přečteno na jeden zátah, dobrá zápletka, trochu podivná hlavní postava a její soukromá dějová linie, ale nakonec proč ne? Zaujal mě hned začátek, líbil se mi příjemně složitý děj a překvapivý konec.
A teď mě prosím omluvte, je tu někdo další, koho nutně musím přečíst ...
Já se snad nepoučím. Některá čísla by mě měla varovat, ale pořád si říkám, že třeba to není tak hrozné. Jedním z příkladů je James Patterson. Za svou spisovatelskou kariéru napsal 192 knih, z toho 108 (!) připadá na období posledních deseti let. A skoro všechno jsou to detektivní thrillery. To nám dává krásných deset až jedenáct thrillerů ročně, tedy jeden měsíčně. Podle toho to taky vypadá.
Patterson se s tím neláme a pochybuju, že příběh začíná psát s nějakým plánem. Spíš to působí tak, že sedne a píše co mu slina na jazyk přinese a v průběhu nějak improvizuje. Možná píše i dvě tři knihy současně? Výsledek tomu odpovídá - naprostá slátanina bez jakékoli logiky, rafinovanost na úrovni východoněmeckých detektivních seriálů, vysílaných v neděli dopoledne, neuvěřitelně hloupé dialogy i monology...
Má to jen jedno plus - čte se to rychle a kapitoly jsou krátké, takže to zvládnete za večer či den. Narozdíl od obětí je mi spíš líto toho stromu, co kvůli tomu musel umřít...