Invaze 68
Josef Koudelka , Jaroslav Cuhra , Jiří Hoppe , Jiří Suk

Během sedmi dnů srpna 1968 pořídil tehdy třicetiletý Josef Koudelka jedinečnou sérii fotografií zachycujících invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, kterou se později podařilo tajně vyvézt ze země. Jeho fotografie byly agenturou Magnum Photos zveřejněny k prvnímu výročí invaze roku 1969 v mnoha mezinárodních časopisech, aniž bylo uvedeno autorovo jméno. Až v roce 1984, po smrti svého otce a v době, kdy hrozba represí pro jeho rodinu pominula, poprvé veřejně přiznal své autorství těchto snímků. Josef Koudelka, který dnes patří k nejvýznamnějším světovým fotografům, po čtyřiceti letech prošel svůj archiv a vybral pro tuto knihu 249 fotografií, z nichž většina nebyla nikdy publikována. Kniha obsahuje též texty oficiálních prohlášení, dobová svědectví a text objasňující historické události srpna 1968.... celý text
Přidat komentář


Skvělý dílek do skládačky pochopení našich dějin. Kniha má docela velký formát 25x32cm, takže osobité Koudelkovy fotky přes celou stranu člověka doslova vtáhnou do dění a nedlouhý text pěkně dokreslí zajímavý historický kontext. Rozhodně stojí alespoň za zapůjčení v knihovně. Cítil jsem určitou hrdost za odvážlivce a rebely na fotografiích a tehdejší politické reprezentaci, že měla sílu se trochu vzepřít opravdovému diktátu, který nikomu neprospíval. Ale i pochopení k ruským vojákům, kteří si evidentně mysleli, že přijeli zachránit České soudruhy od kapitalistického spiknutí. Chápu, že v tak složité době to muselo být pro všechny dost těžké se zorientovat. Na některé paradoxně tehdejší propaganda působí ještě dnes i přes veškeré informace, které máme naservírované na stříbrném podnose.
Chtěl jsem si prohlédnout nějaké fotografie od jednoho z našich nejvýznamnějších současných fotografů a v knihovně, kam chodím, měli jen tuhle publikaci. Na druhé straně – vzhledem k tomu, co teď náš bývalý bratrský stát zase tropí – to byla určitě vhodná volba. Koudelka, ač v té době jen třicetiletý, se už na těchto fotografiích projevil jako zralý autor s vytříbeným autorským pohledem. Každá z mnoha desítek fotografií v této publikaci představuje nejen působivou dokumentaci tehdejších dramatických událostí, ale je i samostatným plnohodnotným uměleckým dílem. Pro mě je téměř nepochopitelné, jak v této vypjaté situaci, kdy byl v podstatě neustále i ve fyzickém ohrožení (ostatně byl i postřelen), dokázal stále myslet i na všechno to, co je potřeba, aby fotografie dostála těm nejvyšším estetickým požadavkům (pravděpodobné asi je, že už v té době měl tak „vycvičené“ oko, že nad tím vůbec přemýšlet nemusel). I s ohledem na současnou situaci nelze než doporučit si tuhle knihu prohlédnout a přečíst – protože má i působivou textovou část, prolínající se s tou fotografickou, složenou z přepisů tehdejších oficiálních i neoficiálních dokumentů, projevů, vysílání rozhlasu či výpovědí očitých svědků.