IQ
Joe Ide
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/339169/mid_iq-l2X-339169.jpg
4
21
21
Isaiah Quintabe je mladý černoch s ošklivou minulostí a dobrodužnou současností. Kdo potřebuje v L. A. nějak pomoct nebo poradit, něco vypátrat nebo někoho najít, zajede za Isaiahem a ten mu vyhoví. Lidé ze sousedství mu přezdívají I. Q. Za své služby bere honorář, ale kde není co brát, tam pracuje zadarmo. S tímhle přístupem je brzy na dně, a tak vezme práci pro nechvalně proslulého, věčně zdrogovaného rappera, kterého se někdo pokusil zabít, a to ne zrovna šetrným způsobem: poslal na něj bojového psa velkého jako menší kůň a ten rappera málem roztrhal. I. Q. brzy přijde na to, kdo to mohl být, ale nemá důkaz a musí se s tím člověkem setkat tváří v tvář. I s jeho psem. Se všemi jeho bojovými psy.... celý text
Přidat komentář
Někdy knížkám trochu uškodí anotace a popisy na přebalech. Jak už někteří zmiňovali, knihu IQ bych rozhodně nenazývala holmesiádou, vlastně bych ji ani nepřirovnávala k Pulp Fiction. Lepší ji číst jako svébytný příběh, ve kterém sice samotná detektivní linka není nijak převratná, ani se nedostaví extrémně překvapivé rozuzlení, ale knížka je to svižná a nesmírně zábavná. Čte se rychle, protože je plná velice vtipných situací a dialogů. Scény týkající se života zpovykaného, ale duší prostého rapera mě doslova rozesmávaly. Ta, kdy vyhořelý umělec pálí svůj předražený majetek a do táboráku přihodí i pár luxusních flašek alkoholu, patří k nejzábavnějším scénám. Celou knihu úplně živě vidím na filmovém plátně. Překlad Jiřího Popela, včetně "přebásnění" rapových textů, je výtečný.
Váhal jsem jsem jestli dát pět, nebo čtyři, když je to tak mezi - buď dobré čtyři, nebo slabších pět... nakonec se přece jen přikloním k pěti, protože mi došlo, že vlastně nemám nic, co bych této knize vytknul. A naopak mám dost věcí, které se mi opravdu líbily - ač nesnáším rap a celé tohle gangsta prostředí, tady mi to vůbec nevadilo, naopak jsem se o to víc bavil jednoduchostí mnoha postav; Isaiah je opravdu klaďák se vším všudy, jen víc takových hrdinů; krásně se prolínají dvě časové roviny a důležité věci se dozvídáme postupně; kniha je přitom napínavá už od samého začátku, ale přesto na konci graduje a je stále napínavější; ke konci i dost dojemná a skutečně "nastaví zrcadlo" (nevím, jak to líp napsat :) ), jestli i my bychom se dokázali zachovat tak jako IQ. Že by to byla vyloženě holmesovka, to asi ani ne - ale pokud řekneme, že je to holmesovka silně střihnutá tarantinovkou, nebudeme příliš daleko od pravdy. Sfouknuto za den - i to je pro mě důkaz toho, že jsem ji zkrátka nechtěl odložit.
Američan s japonskými kořeny píše o Afroameričanech líp než oni sami… se píše v jakési upoutávce a hle – máme tady zase… rasy. Negry, Mechoše, Žluťásky… Máme tu pouliční gangy. A nekonečný vzájemný boj. Rappery ověšené zlatem. Drogy. Násilí. Bělouše s africkými copánky ve vlasech. Černochy s vyžehlenými vlasy a pletí zesvětlenou krémy. Prostě standardní obrázek multikulturní Ameriky.
Joe Ide je scénarista a na knize je to znát. Čte se dobře, protože máte pocit, že se koukáte na film. A celá kniha je vlastně především – trailer, obrázek, video, movie. Ulice v oranžovém večerním světle. Z vytuněného auta duní Tupac. Mexikáni si nervózně pohrávají s revolvery. Rapperská hvězda – obklopená obrovským nesmyslným luxusem – je totálně sjetá a totálně v depresi. A to nejen kvůli tomu, že jí chce někdo oddělat. Černý holky ječí. Bílý holky ječí. Psi vrčí. Štěkají automatické pušky. Krade se, loupí se, fet se díluje a fetuje. Uprostřed toho hlavní hrdina – černošský Japonec, skromný, obyčejný, geniální. Do základní filmové dvojice samozřejmě také patří komik, co háže hlášky, věčně do všeho mektá, všechno pokazí a nakonec všechno napraví. Záporák je dostatečně záporný. Vypatlaný sociopat, obklopený bojovými psy a zbrojním arzenálem, se kterým by mohl sám přepadnout Severní Koreu, je dostatečně sociopatický.
Já mám tenhle typ bijáku vcelku v oblibě. Mám rád i tu lehkou – až komiksovou – absurditu, s jakou je podávaný. Malinko mě nudila taková ta hollywoodská potřeba to nakonec mírně uhladit. Ta nutnost učinit dobrý skutek, odčinit hříchy a vše zakončit srdceryvným happy endem. Jinak ale opravdu zábavné…
Holmese bych tam tedy nehledala, ještě že mě upozornil přebal. Ale to je jedno. Problematika Losangeleských gangů mě obecně nijak zvlášť nezajímá, ke knize jsem se dostala náhodou, ale nelituju vůbec. Zábavná jízda ulicemi LA, doprovázená svižnými, vtipnými dialogy. Hlavní detektivní zápletku doplňuje životní příběh hlavního hrdiny prostřednictvím pasáží, věnované jeho poněkud diskutabilní minulosti.
Tahle knížka má prostě šťávu! A jistě na tom nemalou zásluhu má i skvělý překlad pana Popela.
Já tedy snižuji hodnocení ze sta procent, ale mně se tahle knížka nelíbila. Mnohem víc než holmesiáda je to tarantinovka z prostředí černošských gangů v LA. Negři, jak sami sebe nazývají postavy v téhle knížce, drogy, rap, pomsta... to nejsou moje oblíbené kulisy.
IQ v sobě skutečně kloubí něco z díla Arthura C. Doyla a něco z atmosféry filmů Quentina Tarantina. Naštěstí nejde o lacině odbytou holmesiádu v moderních kulisách, ozvláštněnou pouze o černou kůži. Joe Ide kráčí vlastní cestou a to, co jeho román spojuje s Velkým detektivem, je pouze jeho úcta k němu. Příběh rozehrává s drsňáckou patinou devadesátých let, kdy nechybí stylové odlehčení ani sociální podkres a jakmile se přejde k zápletce samotné, už vás má nadobro zaháčkovaného. Pak už nezbývá než se bavit a naplno si užívat lesk a slávu raperské VIP komunity, kde si absurdní bohatství podává ruku s regulérní blbostí.
Vzhledem k tomu, že jde o úvodní román plánované série, je poměrně hodně prostoru věnováno minulosti hrdiny a to na úkor základního zločinu, který je tak překvapivě jednoduchý. O to víc se ale těším na další story plnou jiskrné dedukce (pardon, indukce), založené spíš na znalostech lidského uvažování, než na detailním zkoumání stop. Škoda té neproměněné nominace na Edgara.
IQ
Po všech čertech skvělá kniha, kde je nádherná rovnováha mezi tím, že se v jednu chvíli smějete hláškám a zároveň vnímáte tu špínu ulic a zároveň fakt, že se ze tmy může takřka kdykoliv přiřítit kulka. IQ je určitě v top pětce soukromých oček s kterýma jsem se potkal. Snad se dočkáme dalších dílů, protože chytračení tohohle mladýho sympaťáka mi hrozně sedlo.