Doktore, čas to zahojí!
Patrick Taylor
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/451216/bmid_doktore-cas-to-zahoji-i5O-451216.jpg
4
40
40
Irish Country série
< 14. díl >
Vraťme se v čase o několik let, do doby, kdy mladý Barry Laverty v belfastské Královské nemocnici nastupuje povinnou roční praxi. Barry a jeho nejlepší kamarád Jack zažívají nekonečné dny a noci na pohotovosti i dalších odděleních, ale i vděčnost pacientů, nové lásky a v Barryho případě taky důraznou životní lekci, když mu nečekaná indispozice dá okusit nemocniční prostředí z pohledu bezmocného pacienta. A co se děje nyní, tedy po šesti letech? Barryho a jeho ženu Sue trápí, že se jim stále nedaří počít vytoužené dítě, třebaže už zkusili úplně všechno, včetně náročné laparoskopické operace… A co Barryho pacientka Anne, pomůže jí moderní radioterapie, anebo se musí smířit s nevyhnutelným? To doktor O’Reilly s přáteli vymyslel, kde zařídit místo, kde by se mohli setkávat opravdu všichni, bez ohledu na vyznání a politické preference. A záhadný protivný plukovník musí před jejich plány kapitulovat. Donala Donnellyho nedávno potkala pohroma, shořel mu dům – ale už je zase na koni: Nejenže dům znovu stojí, a ještě lepší než předtím, ale Donal zažije příjemná překvapení dokazující, jak nenahraditelní jsou dobří přátelé. V Ballybucklebo se zase dějí věci!... celý text
Přidat komentář
Libilo se mi tema sjednoceni vsech nabozenstvi. Tak by to melo byt porad a vsude. V tomhle lidi nikdy nepochopim. Chapala jsem ale Sue. Prochazime s manzelem umelym oplodnenim a i kdyz Sue chapu, je pro me odstrasujici pripad. Ja to beru jak to je a bud to vyjde nebo ne, tecka. Tenkrat ovsem takove moznosti nemeli, v tom je dnesni doba holt lepsi. Hezke bylo i vzpominani na Barryho zacatky v nemocnici. Opravdu nejvic me fascinuje ta historicka stranka, kdy v lekarstvi nebyli tak daleko jako dnes.
Tentokrát mi chvíli trvalo, než jsem se dostal příběhu a do knihy. Trochu volnější začátek, ale pak už to zase bylo k mé spokojenosti.
Podrobné popisy života, vztahů a životních osudů obyvatel a pacientů doktorů v malé vesničce Ballybucklebo mě baví už několik let. Autor má specifický styl psaní s mnoha odbočkami vysvětlujícími detaily z praxe doktorů, jejich minulosti, historie Irska nebo připomínající historky z minulých dílů. Vše podáno jemně a s humorem.
No a nelze zapomenout ani na to, že jídlu a pití se zde věnuje nemálo stran. Jako na konci každé z knih, i zde najdeme pár receptů bývalé hospodyně a božské kuchařky Kinky.
V tomto díle opět na mě bylo trochu více cukrování, milostného toužení a snahy o zplození potomka.
Pohodové čtení, které pro mě bylo balzámem na duši chystám se na další díly.
Nejpohodovější série která nikdy nezklame,úžasné pohlazení na duši! I když tentokrát není pro všechny pacienty šťastný konec je to podáno tak neskutečně lidsky. A zase nové lékařské objevy zaváděné do praxe a představení další méně známé choroby.Tuhle sérii nejde si nezamilovat!
Patricka Taylora a jeho irske doktory z Ballybucklebo proste miluju. Nadherne spojeni historie irska, mediciny a ctiveho pribehu.
Mám tuto sérii moc ráda, vždycky se už kolem Vánoc dívám na nový díl. Doktoři jsou nesmírně sympatičtí a jejich životní příběhy návykové. Čte se to samo. Nyní už se děj dostal do doby, kdy to v Irsku začalo vřít, ale v příbězích stále vládne lidskost, humor, milá atmosféra. Opravdu velmi doporučuju…
Další příběhy z městečka Ballybucklebo a jako vždy oddechové čtení. Příběhy mě provází již několik let a vždy se k nim ráda vracím. Pravda je, že po tolika dílech již člověk tuší, jak se bude příběh vyvíjet, ale popravdě mi to vůbec nevadí. Je to takové pohlazení a konec je vždy tak sladký, že mám strach, že dostanu cukrovku.... Proto taky oceňuji prolínání se vzpomínkami, jak dříve doktora O'Reillyho tak nyní Berryho. Je to zkrátka staré dobré Ballybucklebo a již nyní se těším na další pokračování.
Beru to od konce, tuhle knihu jsem od Patricka Taylora ze série Irish country četla jako první a moc se mi líbila. Takový nenápadný laskavý humor, historky ze života. Velmi sympatické čtení.
Přijde mi zajímavé, že církev je v tomto příběhu jakoby nepřítomná, nebo alespoň ne nijak dominantní, pokud si dobře vybavuji - na rozdíl například od knihy Skrytá zuřivost srdce, z níž čtenář nabyde dojem, že církev a její bigotní představitelé tu zemi až donedávna v podstatě řídili. Nebo je to tím, že v jednom případě se jedná o Severní Irsko a v druhém Irsko?
Autorovy další knížky
| 2009 |  Doktore, fofrem, jde o život! |
| 2010 | Doktore, teď to chce klid! |
| 2010 | Doktore, šťastný a veselý! |
| 2012 | Doktore, bacha na ženský! |
| 2011 | Doktore, to byste se divil! |
Milé knižní pohlazení - vždy mám pocit, že se při čtení vracím ke starým přátelům a prožívám s nimi jejich smutky, starosti i radosti. Líbilo se mi časové střídání kapitol a nahlédnutí do nemocniční praxe doktora Lavertyho.