Irská kuchařka
Mary Beth Keane
Irská kuchařka je dramatický příběh inspirovaný skutečným životním osudem Mary Mallonové, která si jako mnozí jiní přijela do Ameriky splnit svůj sen. Díky talentu a tvrdohlavosti se jí podaří vydobýt si vysněnou pozici kuchařky v bohatých domácnostech, její sen ale skončí, když ji úřady jako prvního člověka v Americe označí za bezpříznakového přenašeče břišního tyfu, kterým údajně nakazila desítky lidí, z nichž několik zemřelo. Mary Mallonová, také známá jako Tyfová Mary, nikdy nepřijala, že by měla být zdrojem infekce a dál pod změněnými jmény vařila, ačkoli tyfové epidemie propukaly téměř všude, kde byla zaměstnána. Nakonec musela strávit několik desítek let v karanténě, ve které i zemřela. Irská kuchařka ovšem není pouze tragickou výpovědí o jednom životě, ale i obrazem dobového New Yorku, kde se na pozadí prvních vyrůstajících mrakodrapů mísí sny s trpkou realitou.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2016 , GaramondOriginální název:
Fever, 2013
více info...
Přidat komentář
Příběh je podle skutečnosti a proto jsem se na něj velmi těšila, protože historické události mám velmi ráda.
Život Mary rozhodně nebyl jednoduchý a jako hlavní hrdinka si získala můj respekt a úctu. Musím říct, že jsem si ji velmi oblíbila a dokonce jsem chápala její tvrdohlavost a odhodlání se vrátit ke svému milovanému povolání a věci co jí bavila.
Bohužel jednání lékařů bylo naprosto mimo a myslím, že se měli snažit vysvětlit lépe problematiku a ne se k Mary chovat, tak hnusně, jak se občas chovali. Chápu že v té době bylo lékařství na jiné úrovni, ale stejně mi občas zůstával rozum stát.
Druhou postavou s kterou se za mě bohužel setkáváme celou knihu je Alfred. Upřímně řečeno tak strašně bezohlednýho, tupýho, strašnýho chlapa jsem dlouho nezažila. A jediný, co jsem doopravdy nechápala, že Mary vždy v sobě našla nějaký cit či odpuštění a stejně si ho pustila do života, i po všech zklamání, co si s ním prožila.
Musím přiznat, že první polovina knihy se četla lépe a stránky mi utíkaly, chtěla jsem se o Mary a jejím životě dozvědět více. Od momentu, kdy byla propuštěna z ostrova se děj zlomil a kniha se mi četla hůře.
Vůbec mě nebavily části, které byli z pohledu Alfreda a myslím, že mohli být z příběhu bez problémů vynechané, protože neposouvaly děj dal. Když už jsem si říkala, že svítá naděje, že bude lepším člověkem, tak udělal něco, co mé mínění o něm ještě více snížilo. Příběh se mohl nadále jen odehrávat z pohledu Mary a mohla zde být zmínka o Alfredovi. Knihu by to zkrátilo o nějakých 50-70 stránek a myslím, že by to pro celkový příběh bylo lepší.
Konec knihy mě překvapil a rozhodně jsem takový konec nečekala. V průběhu čtení se vyskytlo pár nečekaných momentů, které dokázaly překvapit.
Pokud se chcete dozvědět něco o historii, zjistit něco o Americké společnosti v 2. polovině 19. století a počátku 20. století a zjistit kdo vlastně byla Tyfová Mary, tak je to kniha přímo pro vás!
⭐ 3.5/5
Knihy podle skutečné události jsou mé oblíbené. Knížka se četla dobře, ale hlavní hrdinka mi byla silně nesympatická a vlastně si i ten konec podle mě zasloužila.
Byla jsem natěšena, ale nijak mne to nenadchlo. Autorka byla vyhlášena mezi 5 nejlepšími do 35 let... No, tak tedy bych se hádala.
Téma zajímavé, zpracování už méně, nebaví mě soudní procesy, a vlastně na prvních stránkách se dozvíme vše, co potřebujeme vědět, pak se to v soustředných kruzích motá pořád dokola.
Jako zdravotník chápu problematiku z více úhlů pohledu a skutečně nejhorší u jakékoliv infekce je bezpříznakový jedinec (což se potvrdilo i v současnosti ). A pokud někdo s břišním tyfem pracuje s jídlem... Šlo o rok 1899 a více, zajímavá je tam úroveň zdravotnictví a popis ostrova s karanténou, nepořádek na ulicích, práce laboratoří.... Ale pošta fungovala prvotřídně :-)
Vracím do knihovny, nic, co bych si koupila.
Mary, žena která milovala vaření nade vše. Představovalo pro ni nejen lásku, ale poskytovalo jí i slušné zabezpečení, na rozdíl od práce v prádelně. A najednou o to všechno měla přijít, protože lidé v jejím okolí onemocněli na břišní tyfus. Mary nechápala, že by mohla být příčinou nemoci, věřila v omyl lékařů...knížka se mi četla v celku dobře a ráda jsem si rozšířila povědomost...
Mary Mallone přijela jako emigrantka z Irska do Spojených států a začala se živit jako pradlena a později jako kuchařka ... skvělá kuchařka. Ovšem po několika úmrtích tyfu v rodinách, kde pracovala, byla zadržena a izolována na ostrově North Brother jako bacilonosička. Mary se nikdy s tímto faktem nesmířila, neboť ona sama neměla žádné příznaky a snažila se z ostrova dostat žít svůj normální život .... ovšem. Hezká kniha o nelehkém životě Mary, která neměla v životě štěstí na muže ani na klidný život, po kterém tolik toužila. Dobře sepsaný příběh, který vychází ze skutečných událostí. Líbí se mi rozpolcenost Mary, která ač uvnitř sebe ví, že je bacilonosička a že může ohrozit ostatní lidi na životech, přesto si snaží namlouvat, že to tak být nemusí a až do poslední chvíle věří, že nic z toho není její vina.
S hlavní hrdinkou jsem zprvu soucítila více, přece jen netušila, že je možné aby roznášela nemoc na kterou ostatní umírají zatímco ona je zdravá jako řípa. Ale, že stále vařila i potom co už musela vědět, že opravdu není něco v pořádku?
Vaření opravdu milovala, to bylo vidět, a je dost těžké vzdát se toho co jsme dlouho budovali a na čem si zakládáme, ale stále mě udivuje jak neustále snažila sama sebe přesvědčit o tom, že všechno je v pořádku. Já bych to asi nezvládla, trápilo by mě svědomí, hlavou by mi neustále vrtalo co když? Opravdu bych se bála, že zaviním něčí smrt, i když neúmyslně.
Kniha mi po přečtení dost dlouho ležela v hlavě, ať už příběh samotné hrdinky tak i osud jejího manžela.
Zajímavá kniha, četla se mi velmi dobře a něco ve mě zanechala a to u knih oceňuju.
Příběh mě bavil, dobře se četl,mám ráda příběhy založené podle skutečných událostí, ale hrdinku jsem si vůbec neoblíbila. Nějak mě neustále rozčilovala. Přesto má své místo v mé knihovně.
Knihu jsem četla na doporučení.
Číst se samozřejmě dala ,ale řekla bych,že na tak zajímavý příběh, to nebyl žádný zázrak. Na jedno čtení.
Zajímavá knížka. Nejprve mne zaujal obal, pak jsem se podívala na obsah a hned jsem si ji půjčila. O "Tyfové Mary" jsem měla základní povědomost, ale její příběh vyprávěný z jejího vlastního pohledu rozhodně stojí za přečtení. Ocenila jsem, že jsou v knize historicky věrně zmíněny i dobové události jako bylo potopení Titanicu, požár v textilní továrně a celkově jsem ocenila věrohodně zpracovanou atmosféru doby a životních podmínek nižších vrstev.
Velice příjemná četba na několik podvečerů. Příběh byl zajímavý a ze života. Popis doby a zápletka působily věrně. Akorát mi to přišlo zbytečně natažené.
První třetina se dala číst, ale pak se příběh topil v zàplavě slov a přestalo mne to bavit. Nemàm ráda nudu a ztrátu času...
Zpočátku mě kniha neohromila, ale potom už se četla sama. I přes to, že jsem pojem "tyfová Mary" znala, až teprve teď vím jak toto úsloví vzniklo.
Po dlhej dobe super pútavá kniha so zaujímavým námetom. Presne tento typ kníh zbožňujem. Odporúčam a isto si ju znovu prečítam.
Tohle se čte samo. Mám ráda příběhy, které vychází se skutečných událostí. Tyfová Mary neměla lehký osud a těžko říct, jaká skutečně byla a co si skutečně o svém bacilonosičství myslela. Ale upřímně, kdyby mě někdo držel roky v izolaci bez (pro mě) zjevného důvodu a podrobných informací, taky bych se po propuštění snažila ukrýt a žít svůj normální život... Myslím, že neinformovanost širokých mas a nedokonalost a rizikovost medicíny měla obrovský vliv na Maryino chování.
Knížka se mi líbila. Jen některé části mohly být stručnější např. popis modrého klobouku zabral tři stránky. O tom, že nějaká Mary Mallonová opravdu žila, tak to jsem nevěděla a bylo zajímavé, sledovat její životní příběh. Na internetu jsem si vyhledala i další informace.
Irská kuchařka svojí obálkou a popisem nastavila vysokou laďku očekávání.
Jak to tak občas bývá, to co vás neláká mile překvapí a očekávané občas až tak nenadchne.
Příběh, postavy, téma, drama, styl psaní,... to vše je super, ale stejně musím napsat ale...
Něco mi tam chybělo, něco co udělá dojem celku, či něco co mě chytí, a pustí se mne to až s poslední stránkou jako jindy. Teď nic ,,nezajiskřilo". Děj plynul jako stránky, které jsem občas otáčela s chutí a napětím, občas s myšlenkou ať už je konec.
Přesto jsem ráda za změnu žánru a těším se na knížky s podobnou tématikou.
Nemůžu nezmínit, jak skvěle byla popsaná Mary. Dokonalá Irka, povaha přesně sedí na Irky a člověk jako by ji viděl.
Líbily se vám knihy jako Zmrzlinová královna nebo Obuvníkova žena? Pokud ano, mám pro vás tip na další skvělou knížku. Vydalo ji nakladatelství Garamond a jmenuje se Irská kuchařka.
Amerika – země nekonečných možností. Mary Mallonová, stejně jako mnozí jiní, touží po lepší budoucnosti. Její velkou vášní je vaření a ráda by se mu věnovala na profesionální úrovni. Ale cesta k tomuto snu je složitější, než by se na první pohled zdálo. Mary však ve svém úsilí vytrvá a její cílevědomost nakonec přináší první ovoce. Avšak pouze do chvíle, kdy se v jedné z bohatých rodin, pro kterou vaří, objeví horečka, která s sebou přináší smrt. A není jedinou. Krátce na to se Mary Mallonová stává prvním člověkem v Americe, obviněním z přenášení břišního tyfu. Ona sama však odmítá toto nařčení jakýmkoli způsobem akceptovat. Bojuje za svou svobodu i svůj sen až do samého konce...
Nevím, kolik z vás tuto knihu již četlo. Ale určitě by mě zajímalo jak moc se vám líbila. Přestávky během čtení jsem si dělala velmi nerada. Natolik byl pro mne tenhle příběh zajímavý.
Autorka skvěle popsala tehdejší americké prostředí i společnost. Díky tomu můžete nahlédnout jak do života bohatých rodin a vyšších společenských vrstev, tak do života dělnické třídy. Mimo to také poukazuje na tehdejší lékařské metody a drogovou problematiku.
Postava Mary Mallonové mi byla velmi sympatická a nejen proto, že mám silné ženské hrdinky v románech ráda. Ačkoli by se mohlo zdát, že ji nějaký nepříjemný životní moment srazí na kolena, opak je pravdou. Nikdy se nevzdává. Znovu a znovu překonává jednotlivé překážky. Což věřím, že muselo být pro hlavní hrdinku i v reálném životě velmi, ale opravdu velmi únavné. Alfred je v mých očích ztělesněním dělnické třídy a zároveň způsobu života, jakým žila. Ať už jde o obtíže se sháněním zaměstnání, nutnost uživit rodinu, neustálá potřeba financí k zajištění aspoň základních životních potřeb a uchování jakési mužské důstojnosti nebo alkoholismu jako krátkého útěku z všední reality.
Za mě je tedy Irská kuchařka skvěle napsaným, čtivým a velmi zajímavým příběhem, který vám ráda doporučuji k přečtení.
Kniha mě zaujala historickým tématem. Sousloví "tyfová Mary" dobře znám, proto jsem byla nadšená z možnosti, dozvědět se o tématu něco víc. Samozřejmě, zpracování je spíše románové, než historicky přesné a je třeba to brát v úvahu.
Hlavní hrdinkou je nepříliš inteligentní, nevzdělaná, hodně tvrdohlavá a nesympatická žena, přesto člověk trochu soucítí s jejím nepochopením celé situace a s velice obtížným osudem. Úřad pro hygienu (přesný název si nepamatuji) se k ní choval neuvěřitelně.
Na druhou stranu, soucit mě opouštěl, když jsem si uvědomila, že Mary nakazila velkou řadu břišním tyfem, velkému počtu lidí způsobila smrt. Celý život odmítala si to přiznat, nebo jí to bylo jedno, kdo ví?
Příběh Tyfové Mary jsem sice už v hrubých obrysech znal, ale proč se nedozvědět o něco víc? Zkusil jsem tohle, a nelituju, je to dobrá knížka.
Mary je těžko soudit, konečně, že nemoci způsobují nějaké mikroorganismy tenkrát věděl opravdu málokdo a irské kuchařky mezi vědeckou elitu nepatřily. A ona chtěla jen dělat to, v čem vynikala, tedy vařit. Přece nikdy nemocná nebyla, tak nechápala, jak by mohla někoho nakazit. Nevěřím, že by chtěla někomu úmyslně ublížit, ale díky své nevědomosti a možná i té pověstné irské tvrdohlavosti se stala pro řadu newyorských domácností andělem smrti.
Zajímavé jsou taky historické reálie té doby, tedy Ameriky kolem roku 1910. A to včetně kuriozit typu levného heroinu v lékárnách pro každého.
Pokud vás příběh Tyfové Mary zajímá, tuhle knížku zkuste, je to dobře napsané, uvěřitelné a má to autentickou atmosféru.