Italské prázdniny
Jan Werich
Beletrizovaný cestopis Italské prázdniny bývá srovnáván s cestopisnými črtami Karla Čapka. Werich tu zaznamenává cestu, kterou na Apeninský poloostrov podnikl v 50. letech spolu se svou dcerou Janou. 4. vydání
Humor Literatura česká Cestopisy a místopisy
Vydáno: 1965 , Československý spisovatelOriginální název:
Italské prázdniny, 1960
více info...
Přidat komentář
Takhle si představuji "cestopis", který nečteme kvůli zeměpisným reáliím, ale kvůli osobnosti autora, jejím postřehům a úvahám. Rozsah ideální. Kdo hledá, kousek duše Jana Wericha, nebude zklamán. Koho bolí očička, nebo neumí číst, může si pustit i jako audio. Třeba při cestě do Itálie.
Jan Werich sedl do auta, přibalil dceru a valuty a vyrazil do Itálie, dokud ještě byla ta možnost. Napsal, co všechno zažil, koho potkal, nad čím se zamýšlel a co ochutnal. Nečekejte veledílo, ale jak už tady mnozí napsali, příjemný letní cestopis na jedno odpoledne. A tím, že ho psal Werich taky často zábavný a zároveň nutící k zamyšlení.
Skoro vše tu bylo o knize napsáno, ale přeci mi to nedá nevytáhnout z ní jeden nadčasový šleh:
"...srovnávala tehdejší šovinismy s dnešními a došla k názoru, že tenkrát to bylo vydání pro mládež ve srovnání s dneškem. Nemyslím, že měla pravdu. Ono je to na světě podivné: z lidského hloupého počínání nejdříve vyvane krutost. Na tu lidé zapomínají z přirozené živočišné touhy nemyslit stále na ošklivost. Když krutost vyvane, zbude jen směšné a hloupé a mladým se pak zdá, že proti krutému dnešku to nic nebylo. Šovinismus bylo zlé idiotství a je dál."
Dobrá připomínka uprostřed léta!
Každý prožíváme ten "svůj" šovinismus, který právě panuje a ono zapomínání je bezpečná ochrana před návštěvou blázince.
Já nejsem moc cestopisný fanda, ale toto dílo mě chytlo za srdce. Je v něm nejen vlídný Werichův humor, ale i spoustu moudrosti.
Nález v knihobudce a určitě si jí nechám. Pěkně se čte, ale raději bych jí poslouchala v podání pana Wericha. Tenkrát to cestování asi bylo klidnější, ale nedostupnější.
60.léta 20.století. Jan Werich s dcerou Janou na cestě po Itálii. Časté záměny za E. Hemingwaye. Popisy cest a dojmů.
(2006)
Tenké, vtipné, letní čtení.... pochopitelně trochu zastaralá forma psaní, ale nevadilo mi to.
Jedba z mých hodně oblíbených knížek, vtipná i poučná. Dnes bych ráda objevila nějakou podobnou, která by mè tak pobavila...
Krásné lehké čtení na léto. Pan Werich měl úžasný dar slova a kdyby to jen trochu šlo, tak zítra balím a jedu :-)
Ráda bych se zase do Itálie podívala. A když to zatím není možné z důvodu uzavřených hranic, tak aspoň prostřednictvím pana Wericha.
Moc milé čtení. Pan Werich je kouzelník. Kouzelník slova, příběhu, lidské dobroty a inteligence. Užila jsem si tuto malou knížečku a potěšila mě v době koronavirové. Myslím na Itálii.
Okouzlit se Itálií je snadné, zvlášť když je to návštěva po četbě této knihy - audioknihy.
Doba se mění, jen zažít ten operně, jmenný, restaurační rodokmen, tak tiše závidím národní hrdosti. Ty dumavé myšlenky J.Wericha před sochou Davida bych s nadšením sdílela s ním. Krása v umění je povznášející pocit, kterým se lidstvo zušlechťuje.
Z knihy dýchne atmosféra z okouzlení a autorův přednes je jeho srdeční záležitostí.
Trochu jiný cestopis. Tahle útlá knížka popisuje pár humorných příhod z cestování pana Wericha a jeho dcery po Itálii. A zdůraznil bych ten humor a lidskost vyprávění. Velmi příjemná knížečka na jedno odpoledne. Vřele doporučuji.
Velmi uspokojivé.
...Všímám si, že na stropě v autu sedí moucha a ani se nehne. Jestlipak ví, že jede do Bolognu? Jestlipak tam má známé mouchy?...
Štítky knihy
humor cestopisné příběhy Itálie Rakousko cestopisy vyprávění, narace čeští spisovatelé autobiografie cestovatelský průvodceAutorovy další knížky
2008 | Fimfárum |
1957 | Balada z hadrů |
1965 | Osel a stín |
1965 | Italské prázdniny |
1980 | Kat a blázen |
Nádherná kniha, plně souhlasím s lencin