Ivanhoe
Walter Scott
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/5513/bmid_ivanhoe-xEd-5513.jpg
4
650
650
Ve středověké Anglii mezi sebou neustále zápasily o moc a nadvládu normanské a saské šlechtické rody. Wilfred z Ivanhoe, vyděděný syn saského zemana, miluje otcovu schovanku Rowenu, saskou princeznu. Ta se však má provdat za Athelstana, potomka krále, aby tak saská dynastie opět byla dosazena na anglický trůn. V městě Ashby se odehrává významné rytířské klání, na němž se střetávají normanští a saští šlechtici. Sjíždí se sem mnoho hostů z celé Anglie. Mezi hosty je též otec Wilfreda – Cedrik, Rowena, Athelstan a žid Izák s dcerou Rebekou. Klání se účastní mezi mnohými též Wilfred, který za pomoci neznámého Černého rytíře turnaj jedinců i skupin vyhrává. Sám je však zraněn. Při svlékání jeho brnění se objevuje, že je to Wilfred. Ujímá se ho židovka Rebeka, která ho nechává odnést do domu svého otce a ošetřuje ho. Druhého dne se Izák s Rebekou a Wilfredem připojují k Cedrikovu průvodu, který míří domů. Před lesem, který obývali zbojníci, vzal totiž Cedrik na Roweninu přímluvu oba židy pod ochranu. V noci všechny přepadli normanští páni a odvedli je na hrad jednoho svého druha. Zachránili se jen dva nevolníci, kteří hned začali připravovat záchranu ostatních. Pomoc jim přislíbil sám vůdce zbojníků a Černý rytíř, který v lese nocoval. S ostatními zbojníky zaútočili na hrad a podařilo se jim osvobodit zajaté. Sám Wilfred byl zachráněn Černým rytířem. Athelstan po ráně do hlavy klesl jako mrtvý. Rebeka jediná byla unesena z lásky templářským rytířem Bois-Guilbertem. Rebeka však jeho city neopětovala. Na Athelstanův pohřeb přijel za Cedrikem pozvaný Černý rytíř, kterému Cedrik za záchranu života přislíbil odměnu. Ukázalo se, že Černým rytířem je sám král Richard První, který se tajně vrátil do země, poté, co byl vykoupen ze zajetí. Chce, aby jeho odměnou bylo usmíření Cedrika se synem. Též se přimlouvá za sňatek Wilfreda s Rowenou, kteří se milují. Cedrik se jejich sňatku brání s ohledem na zesnulého. Naštěstí se objevuje Athelstan, který byl templářovou ranou jen omráčen a ne tedy zabit, jak se původně předpokládalo. Athelstan souhlasí se sňatkem Roweny a Wilfreda. Na hradním nádvoří se náhle objevuje nešťastný žid Izák se zprávou, že Rebeka bude odsouzena za čarodějnictví k upálení, pokud za její nevinu nebude někdo ochoten bojovat. Tak rozhodl velmistr templářů. Wilfred, jakožto její ochránce, se utkává se zástupcem templářů Bois-Guilbertem. Vítězství Wilfreda přináší Bois-Guilbertovi smrt. Rebeka je osvobozena. Wilfred se smiřuje s otcem a žení se s Rowenou, Izák s Rebekou odjíždí do Granady, aby v novém místě nalezli lepší a pevnější ochranu. Ilustrace M. Lix, Adrien Marie, Riou a H. Scott.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1969 , Albatros (ČR)Originální název:
Ivanhoe, 1819
více info...
Přidat komentář
Poprvé jsem o ní slyšela na škole, článek z této knihy mě nějak nezaujal, ale tuto knihu jsem dostala k něčemu no teprve teď jsem v rámci karantény do ní nahlédla, ale nějak mě nezaujala. I když vlastně pár témat k zamyšlení tam je: rozdělovat lidi podle toho jací jsou a odkud pochází.
Příběh o rytířství, slabosti a odvaze, věrnosti a zradě. Romantika středověké Anglie, která se ve 12. století zmítala v bezvládí a mocenských půtkách. To je základ na historický román jako dělaný a pro čtenáře, který rád zabloudí do těchto romanticko-historických knižních koutů, velmi lákavá záležitost.
Trošku na vrub této knížce může být to, že se jedná z části o pohádkový příběh: dobro vítězí nad zlem, křivdy jsou smeteny ze stolu, padouši a hrdinové jsou povětšinou vykresleni jen v onom dobrém či zlém světle, děj je někdy předvídatelný... Na druhou stranu takové ladění mi do rytířského historického románu velmi dobře zapadlo. Je hezké, jak autor protkal osudy krále Richarda I. a anglické šlechty, družiny Robina Hooda, lásku dvou mladých lidí, ale i některá zajímavá historicko-společenská témata (život Židů ve středověku, normansko-saskou nevraživost, ale i žalostnou historii církve a jejich význačných řádů). Všechny tyto díly skládačky nezapomněl slepit dohromady vtipem. Pro mě velmi příjemný román, ke kterému se ráda vracím.
Rytířské časy, dobrodružství, napětí, romantika. Poctivá spisovatelská práce někým snad označena jako obsáhlé popisy, ale kam pořád spěcháte? Kniha byla vydána v r.1819 a za více než 200 let měla čas „dozrát“. A co my, čtenáři 21.století, kteří stále někam spěcháme, 200 stran knihy je až moc, tak místo papírové knihy posloucháme nahrávky, od krimi přes thrillery po sci-fi…. Komu však uškodí se přenést do ticha přírody mezi zelené hvozdy, do doby, kdy slova jako statečnost, věrnost, šlechetnost měli obsah? Do doby soubojů, kdy o srdce žen bojovali muži svými svaly, se ctí a neuměli porušit slovo? Jen zkuste nahlas říci „Ivanhoe“ nebo „Richard Lví srdce“…
Jedna z mých osobních TOP knih. Ty, které se dědí v rodině, různá vydání se čtou s láskou několikrát za život:o)
V mladosti sa mi páčil romantický Ivanhoe, po rokoch oceňujem skôr opisy života rôznorodých postáv a mojou favoritkou sa stala Rebeka.
Začátek je opravdu velmi vláčný. Dějová linka je sice značně předvídatelná a styl psaní je z pohledu současné literatury možná pro někoho trochu nudný, ale postupně jsem do knihy začetla. Nabízí totiž zajímavý pohled romantického spisovatele na období anglického rytířství. Což je podle mě zajímavější, než samotný děj. Mám ráda klasickou literaturu a historické romány, takže tato kniha byla již delší dobu na mém čtenářském listu a nezklamala. Knihu bych klidně někomu dalšímu doporučila, ale je dobré se připravit na náročnější četbu.
Dlouho pro mě byla ukecanost tohoto "románu z romantismu" osvěžující v porovnání s moderními knihami, kterým by podobný příběh vystačil na sotva třetinu rozsahu. Díky tomu Scott nejednou potěší nějakým umným obratem či originální větou. Ve třech čtvrtinách jsem už ale měl pocit, že by přece jen mohl zrychlit a paradoxně mi potom konec přišel unáhlený. Asi je obtížné se mi zavděčit :-). Každopádně hezký a výborně odvyprávěný příběh.
Dar od babičky se zprvu jevil tak trochu jako Danajský, taková bichle nutně vedla k tomu, že jsem vyzobával atraktivní části, jako rytířský turnaj a dobývání hradu - nakonec došlo k postupnému přečtení celé knihy. Walter Scott je pochopitelně už dávno překonaným autorem, ale pouze pro dnešní netrpělivé rychločtenáře, pro něž je cokoli nad sto stran "mrtvou záležitostí". Navzdory tomu, jak autor žil, pracoval a vlastně se - s mírnou nadsázkou řečeno - upsal k smrti, jde o dílo velmi poutavé a přesně vyvážené pro ty, kteří nezatratili romantiku, hrdinství, čest a hrdost - třeba jenom v literatuře.
Středověké romány patří mezi nejoblíbenější historické příběhy. Plná zvratů, intrik, soubojů, lásky....svým způsobem mi to připomíná Robina Hooda, i když trochu v jiném duchu. Byl hodně-krát natočen, jako poprvé v r.1952 s Elizabeth Taylor a Robertem Taylor. Dnes už se takové romány ani nenatáčí a ani nepíšou. Proto Waltera Scotta mám ráda pro své nezapomenutelné příběhy.
Knihu jsem četl jako kluk několikrát a popisy soubojů a bitev si pročítal pořád dokola. Děj románu se rozvíjí v klidném tempu a Scott krásně vykresluje jednotlivé postavy a prostředí příběhu. Četba je to barvitá a dobrodružná, snad pobaví milovníky historie i dnes. Tomu, kdo dosud nečetl, mohu jen doporučit.
Nevím, jestli mohu zařadit k přečteným, když jsem to poslouchal jako audioknížku v ukrajinštině (haha), každopádně ukrátilo mi to letos na jaře čekání na uzdravení z horeček. Má to spád, je to akční, poslouchatelné (patrně i čtivé), ale tady pozitiva končí.
Celou druhou polovinu rozčiluje autorovo do nebe volající pokrytectví. Antagonista se zachová jako loupeživý rytíř a celou knížku se v tom musíme rýpat. Jo, ale když Robin Hood podle knížky jako loupežník žije spoustu let - a zdaleka to není takový milosrdný samaritán jako dle některých pověstí - má se za to, že to byl jenom takový nevinný žertík. Cože?!
A pak to, že všichni templáři apod. mají být hned na první pohled skrz naskrz prohnilí padouši, kde tohle Scott vzal? Takhle černobílou knížku jsem ještě neviděl. A možná se ještě vrátím, abych snížil už tak nízké hodnocení.
knihy Waltera Scotta mají neopakovatelnou atmosféru, dnes už nikdo takto konvenční rozsáhle popisné (pro někoho nudné) romány nepíše, kniha a její originální postavy mi stejně jako v předchozích případech zůstane dlouho v paměti
Jsem uchvácena! Tento žánr jsem nikdy moc nevyhledávala a zpočátku se mi do četby moc nechtělo a chvíli mi trvalo, než jsem se dostala přes prvních padesát stránek, ale i tak jsem byla úplně pohlcena příběhem a knihou celou. Hltala jsem každý řádek a byla jsem napjata již od začátku, jak bude příběh pokračovat. Konec měl rychlý spád, což velmi oceňuji. Četla jsem verzi z roku 1981, aniž bych měla na výběr (knihovna kterou navštěvuji, neměla jiného vydání), ale sama bych si toto vydání zřejmě vybrala. Čeština, v knize použitá, je překrásná a zvučná. Mám mnohem raději starou češtinu, než dnešní novodobé patvary, používané celou společností. Po všech stránkách jsem byla s knihou spokojena, proto ji mohu vřele doporučit dalším čtenářům. Je to po dlouhé době kniha, která mne velmi bavila. Děkuji, pane Scotte, bylo mi ctí.
Poprvé jsem ji četl jako kluk a nebyl to až tak velký trhák, ale po několika málo letech mě zaujala natolik, že jsem se pustil i do dalších historických románů a přečtu si je se zájmem dodnes.
Skvělá knížka se silným románovým příběhem, která dozajista patří do každé knihovny. Vždycky, když ji otevřu, uchvátí mě úžasné ilustrace. Dneska se už nic podobného ani nevidí. Četl jsem původní Vilímkovu verzi, v novějším vydání byla trochu jazykově upravena, přece jenom se čeština od roku 1925 změnila :)
Dávám plus a doporučuji
P.S.: S překvapením zjišťuji, že mnozí čtenáři zřejmě hledají v příběhu něco jiného než tam opravdu je bez ohledu na dobu, do které je tak silný příběh zasazený.
Dlouho jsem se k němu odhodlávala a až čtenářská výzva mě ke knize konečně přivedla. Krásná romantická středověká pohádka. Četla jsem dlouho, ale ne proto že by se četla špatně, spíš únava mi nedovolila knihu zhltnout. Čte se dobře, těšila jsem se na další stránky, zvraty a rozuzlení. Chválím překlad. Není to kniha dnešní uspěchané doby a tak je k ní třeba přistupovat.
Vůbec bych se nedivil, kdyby Scottovo dílo (obecně) mělo nepřímý vliv na nešťastný turnaj v Eglintonu, který se konal 20 let po vydání Ivanhoe a zapsal se do historie, sic ne tak skvěle jako právě Walter. Tahle knížka je jednoznačně jedna z nejlepších, ne-li nejlepší, co jsem od skotského básníka měl dosud tu čest číst.
Jistě, romantikou - místy až lehce naivní - autor rozhodně nešetřil, ale i dnes má mnoho co nabídnout a čtenáře uchvátit. Ono je příliš těžké odolat kouzlu dávných časů, kdy se Sasové s Normany do krve nesnášeli, Anglie se rozpadala vnitřními spory, lesy opanoval Robin Hood se svými přáteli a Richard Lví srdce kryl svou totožnost pod černou zbrojí. Když k tomu Walter přidal ještě postavičky jako Wamba, u něhož nevíte, zda je skutečně blázen nebo rozum tak dobře skrývá, Izáka z Yorku, nejchudšího lichváře, Cedrika toužícího znovu pozvednout Saský národ, pokrytecké templáře a další, pak je o zábavu postaráno.
Příběh je to opravdu bohatý, ale nenudí, a nemá smysl tu vypisovat skvělé scény. Která mě ovšem opravdu dostala, byl závěrečný rozhovor lady Roweny s ubohou Rebekou. Přičemž zvlášť ta druhá je adeptkou na královnu nejednoho rytířského srdce, vzdor jejímu vyznání.
Za zmínku taktéž a opět stojí Walterova předmluva a poznámky na konci knihy, kde mimo jiné vysvětluje, proč a jak došlo k násilnému oživení Athelstana. Ivanhoe jednoduše znovu potvrzuje mé přísloví "nevíš-li co číst, vezmi Dickense nebo Scotta".
Dle mého úsudku nejlepší Scottovi dílo. Krásně popsané historické období, zakázaná láska a tajemný Černý rytíř, ze kterého se vyklube Richard I. Lví srdce.
Štítky knihy
Anglie středověk rytíři romantismus Richard I. Lví srdce šlechtické rody turnaje rytířské historické romány
Autorovy další knížky
| 1969 |  Ivanhoe |
| 1962 | Waverley aneb Před šedesáti lety |
| 1935 | Rob Roy |
| 1985 | Nevěsta z Lammermooru |
| 1947 | Talisman |
Krásná kniha, bohatý jazyk, historický kontext, dobrodružství, vítězství dobra nad zlem, spravedlnosti nad bezprávím..... Čteno v dětství jedním dechem. Poprvé před zhlédnutím filmu s Liz Taylor, podruhé po filmu, kdy mi nabihaly mezi řádky jednotlivé obrazy z filmu. Paráda.