Muž, který maloval mandlovníky
Johannes Mario Simmel
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/1587/muz-ktery-maloval-mandlovniky-1587.jpg
4
264
264
"Na chodbičce luxusního expresu Train bleu, který uhání nocí k Azurovému pobřeží, se zcela náhodně seznamují dva lidé - spisovatel sešitových románů Roger Royan a bohatá Američanka Roberta Collinsová. Starší, stále ještě atraktivní dáma pozve svého spolucestujícího na sklenku šampaňského, protože touží vyprávět mu svůj příběh o životní lásce, jež ji potkala ve zralém věku a které se vzdala, aby se postarala o nemocného manžela. Teprve teď, po dlouhých letech, se vrací do slunečného středomořského městečka za mužem, kterého nepřestala milovat, malířem Mondragonem, s nímž si po celou dobu odloučení vyměňovala milostné dopisy a on jí pravidelně posílal něžný obrázek mandlovníku s věnováním. Osud však bývá krutý, a když ráno vlak vjíždí do stanice Saint-Rafael, průvodčí najde paní Cillinsovou v jejím kupé mrtvou. Zemřela ve spánku na selhání srdce. Monsieur Royan se rozhodne vydat za člověkem, který tuto ženu učinil šťastnou, aby ho zpravil o její smrti. Vše nalézá přesně tak, jak mu paní Collinsová vylíčila - uzké uličky, malebný starý dům, ošklivou hospodyni Mariu - přesto ho čeká překvapení, které ho dovede k hořkému poznání, že štěstí je leckdy pouhá iluze."... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1999 , Ikar (ČR)Originální název:
Der Mann, der die Mandelbäumchen malte, 1998
více info...
Přidat komentář
Strašne krásny, citlivý, ale smutný príbeh, v ktorom sa presvedčíte o tom, že v šťastí sa človek môže zmýliť a vysnívaný svet je len veľmi vzdialenou vidinou pravej skutočnosti.
Krátký, pozoruhodný a velmi dobře vystavěný příběh o jednom vlaku, spisovateli, starší dámě, malíři a jiné dámě. Útlá kniha zkrátka stojí za přečtení. Simmel je vtipálek a mně kniha pobavila.
Knížku jsem přečetla za chvíli, je krátká, milostný příběh s nemilým rozuzlením na konci, docela vtipné, nic pro romantiky očekávající happy end.
Zatím jediná přečtená kniha od tohoto autora, i když slýchávám od jiných čtenářů Simmela, že patří mezi slabší, tak se mi líbila. Vhodná třeba na cestování - nejlépe do vlaku :-) rychlé čtení, jednoduchý děj.
Příliš nechutné. přišla jsem o iluze. Knížka má jen 100 stránek! Autor se moc nerozpovídal.
Tak jsem se těšila na další knížku od Simmela a no... to bylo hrozný. Tuhle knihu už nikdy více. Podařilo se mi ji sice přečíst až do konce, ale... kroutila jsem nevěřícně hlavou už v průběhu natož na konci...
Tuto knihu jsem si svého času koupila a mám ji v knihovně. Tehdy jsem byla tímto autorem vyloženě posedlá....Bohužel je z knih, co jsem od jinak výborného autora četla nejslabší...
Mě se tato kniha líbila, přečetla jsem ji za 2hodiny a pro mě měla zcela nečekaný konec :o)
Rozhodně má Simmel "na svědomí" mnohem lepší knihy. Děj mě ničím nepřekvapil ani nezaujal....dokonce jsem se při čtení často nudila.
Autorovy další knížky
| 1976 |  Láska je jen slovo |
| 1998 | Všichni lidé bratry jsou |
| 1992 | Nemusí být vždycky kaviár |
| 2001 | Svůj kalich hořkosti |
| 2007 |  A s klauny přišly slzy |
Na povídku moc dlouhé, na pořádnou knížku zas moc krátké. Muž, který maloval mandlovníky, ani nevyústí v příliš překvapivý závěr. A když už v anotaci se člověk dozví, že Mrs. Collinsová zemře v kupé, tak půlka knížky je naprosto o ničem.