Přidat komentář
Jalové, formálně neuspořádané, strojené, historicky nehodnověrné (Augustus jako podpantoflák a nerozhodný alkoholik? To jako vážně??). Vůbec mi nevadí knihy, kde se děj odbývá pomalu. Naopak. Mám ráda i knihy kde se střídají různé formy. Ale tady se ani tak nestřídaly jako spíš plácaly jedna za druhou, děj nebyl ani tak pomalý jako spíš rozpačitý. Procházka antikou... ono je to spíš takové klopýtání antickým blátem. Navzdory všemu dávám nakonec tři hvězdičky. Jednu za samotného Ovidia. Dostala jsem chuť si ho zase přečíst. A konečně, časem se kniha trochu spravila a začala být alespoň čtivá, nicméně prvních sto stránek za mnoho nestálo.
Jak bylo napsáno v komentáři níže (Atuin), ... procházky antikou miluju a tohle byla opravdu procházka příjemná :-).
Krásný příběh o šťastném dětství a méně šťastném dospívání, ... o nadání, úspěchu a pak ... na vrcholu slávy přichází Augustův trest ... za navádění k sexuálním orgiím :-)... jj verše ze sbírky Umění milovat byly oficiální příčinou Ovidiova vyhnanství - prý byly demoralizující a měly neblahý vliv na společnost...
... skutečné okolnosti a příčiny jsou však nejasné a dodnes jsou nerozluštitelným tajemstvím.
Po Usměavých Rebelantech to bylo další velice příjemné setkání s tímto spisovatelem, a myslým že nezklame každého kdo má rád procházky antikou
Autorovy další knížky
| 1990 |  Já, básník Naso |
| 1976 | Dostavník do Výmaru |
| 1979 | Zlaté dukáty |
| 1975 |  Mariáš s ďáblem |
| 1984 | Sázka na černého koně |
Z běžného vyprávění volně přechází v dopisní formu, aby se znovu vrátil k vyprávění. Hodně čitelné, ale málo propracované.