Já, François Villon
François Villon
https://www.databazeknih.cz/img/books/59_/59797/ja-francois-villon-59797.jpg
5
82
82
François Villon, bouřlivák a vagabund s univerzitním vzděláním, pohybující se často v kriminálním podsvětí je básníkem, jehož verše i přes pět století stále oslovují čtenáře a to nejen v rodné Francii, ale i u nás, kde byl překládán celou plejádou našich předních básníků. Jeho bohatý, často ale břitký až jedovatý jazyk osciluje od dvorské poezie až po básně v žargonu podsvětí. Setkáme se zde ale nejen s jeho verši, přebásněnými Otokarem Fischerem ze starofrancouzštiny. Zasvěcený pohled na jeho dílo i život přináší i úvodní studie z pera Jozefa Felixe a knihu vhodně doplňuje řada dobových dokumentů přeložených Jitkou Křesálkovou. Kniha výborně udělaná – jako ostatně i řada dalších knih z Klubu přátel poezie – o jejíž kvalitě dost napovídá i skutečnost, že byla v prakticky nezměněné podobě vydána i o řadu let později. 1. vydání... celý text
Přidat komentář
Tak co k Villonovi...můj favorit ve světě poesie...romantik, rebel, vagabund. Vše v jednom. Setkala jsem se s ním v 15 letech a neskutečně se do něj a jeho básní zamilovala. Cestou životem jsem pochopila, že pro život a to v jakémkoli století by byl nepoužitelný, ale jako básnik života, jak člověk, ktery poznal život jak nahoře, tak v totálni spodině, je prostě nepřekonatelný. Svým způsobem mi připomíná našeho Krchovského . Občas je vám z básní dusno, občas letíte ke hvězdám....Jak v životě samém...Ale rozhodně za čtení stojí. Za moji lásku k Villonovi stojí paní Loukotková a její Navzdory básník zpívá. U čtení této knihy začnete Villona totálně milovat a jeho básním totálně propadnete..nebo taky ne a to vám už pak nic nepomůže...
Jeden z mála autorů, které jsem hodně mohl.
- Malý testament jsem uměl nazpaměť.
- Nebylo kapitoly ve Villonově životě, o níž bych nedokázal mluvit (což není zas tak těžké vzhledem k poskrovnu informací, které máme).
- Kniha od Jarmily Loukotkové patřila k mým oblíbeným.
Zajímalo by mě, jak bych se na autora a jeho tvorbu díval dnes? Tj. bez nadšení a potřeby jakési revolty patřící k mládí. Byl by to pro mě kriminálník, opilec, smilník a lhář? Někdo, s kým bych se nechtěl přátelit a nedej bože, aby se s ním tahalo moje dítě? Líný póvl?
Je zajímavé, jaké proměny s naším vnímáním světa způsobuje tok času.
Villon je prostě můj favorit... komu jinému plný počet * nežli jemu. Čtete, žasnete, milujete....nic více, nic méně
Krásně vypravená kniha (1. vydání). Fischerovy překlady, které mám nejradši.
Přečteno pár balad kvůli povinné četbě a místy jsem se i docela pěkně pobavil :D. Doporučuji - 75%
Zase ta povinná četba!!! Netvrdim, že je to špatný, ale řekla bych, že na ZŠ to tak uplně nepatří... Moc jsem tomu nerozuměla...musela jsem o tom strašně moc přemýšlet...a to jsem louskala jen Závět!!! Nechápu, proč nás to nutí číst takhle brzy, akorát nám to zoškliví a my se k tomu pak ani nevrátíme!!! Třeba by mě to později bavilo, ale teď?!
Nikdy předtím jsem poezii moc nečetl, ale Villonův styl mi hodně sedl + je v knize hezky rozebrán jeho život a dílo, což mi hodně pomohlo k pochopení jeho básní. Klobouk dolů, že to napsal v 15. století. Trošku se minul dobou, kdybych ho dnes potkal, věřím, že bych si s ním někde v hospůdce u piva dobře rozuměl.
Villonova poezie je doopravdy krásná. Ačkoliv jsem se jí bála, bylo to pěkné čtení a velice mě překvapila
Každý, kdo má alespoň trochu vztah k francouzské literatuře, by neměl opomenout díla dvou středověkých Frantíků - Villona a Rabelaise. Rabelaise nechám zatím stranou, to je kapitola sama o sobě. Villon ale v naší kultuře zapustil pevné kořeny, pronikl nejen do Osvobozeného divadla ( Balada z hadrů ) a do Burianova D34 (Paříž hraje prim), ovlivnil svou formou i Vrchlického, Karáska ze Lvovic další, kteří jej překládali. Nejlépe ale snad mimo formální stránky vystihl i ducha Villonovy poezie právě Otokar Fischer a zájemce o Villona by neměl ani přehlédnout knihu Jarmily Loukotkové Navzdory básník zpívá s kompletním překladem Villonových básní včetně balad v žargonu a která je snad nejrozsáhlejší knihou o Villonovi.
Autorovy další knížky
| 1985 |  Velká závěť |
| 2009 | Básně |
| 2010 | Malý a Velký testament |
| 2009 | Já u pramene jsem a žízní hynu |
| 1964 | Já, François Villon |
Co napsat?Opravdový básník i rebel.