Já ho vypátrám sám
Bohumil Říha
Desetiletý Štěpán se svou sedmnáctiletou sestrou Markou se stanou svědky stěhování sousedů. Setkají se zde se dvěma dosti nevrlými stěhováky a s jejich zuřivým psem Johánkem. Později se dovídají, že muži u jejich sousedů nebyli stěhováci, ale zloději. Jelikož je jejich maminka (učitelka) zrovna na lyžařském táboře a tatínek (houslista) koncertuje ve Švýcarsku, svěří se se svým zážitkem hodnému sousedovi, panu Zajícovi, který se s nimi vydá na policejní stanici. Policisté jsou samozřejmě rádi, ba dokonce velmi spokojeni, když jim děti oba muže dle fotografií identifikují. Štěpán si ve snu vzpomene, že u babičky kdysi potkal psa Johánka a společně s Markou se rozhodnou, že k babičce zajedou a zloděje vypátrají. Skutečně se jim podařilo psa objevit a za pomocí kamaráda Petra zjistit i jméno jeho majitele. Se svým objevem se svěří policistům, kteří přesto, že už oba zloděje chytli, dětem velmi vděčí za pomoc. Maminka i tatínek mají z dětí neskutečnou radost. Štěpán sklidí i mnoho chvály ve škole a hlavně u svého kamaráda Kuldy.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1957 | O letadélku Káněti |
1977 | Přede mnou poklekni |
1986 | Vítek |
1984 | Dětská encyklopedie |
1976 | Velká obrázková knížka pro malé děti |
Obrázky jsou lepší textu. Opravdu, přes slibný úvod do slibně napínavého děje, vše bohužel následně vyšumí a vlastně se v knize vůbec nic nestane. Je tu dost zbytečných pasáží, které s příběhem samotným vlastně vůbec nesouvisí a dost to zdržuje. Stačilo přečíst jednou.