Já, Julie a dovolená
Dagmar Dandová
Bety je 45 let, je vdova, má protivnou sestru, nesnáší švagra, zbožňuje neteř Julii a rozhodne se zcela změnit svůj život. Zatím totiž téměř vše, co se do té doby snažila udělat, dopadlo katastrofálně. Ale po roce 1989 se otevřou hranice a pro Bety nové obzory. S kamarádkou Líbou odhodlaně založí cestovní kancelář a s prvním zájezdem a naprostou neznalostí odjíždí do Chorvatska. Pro jistotu si s sebou bere dvě pomocnice, ale brzy zjistí, že obě mají hlavu jenom na ozdobu. Dochází k dalším katastrofám nejen v Chorvatsku, ale i v Čechách. Julie utíká z domova, míří za tetou a v patách má rozzuřené rodiče. Bizarní příhody se stupňují, naštvaní turisté pomalu, ale jistě zakládají Betyin antifanklub, a pohromy se na Bety hrnou ze všech stran. Vzpamatuje se z toho ještě někdy? Životní kotrmelce hlavní hrdinky jistě pobaví všechny čtenáře, kteří se nad vtipně napsanou knihou chtějí zasmát. ... celý text
Přidat komentář
Je to jako když si kafe zamýcháte lžičkou od rajské. Bude se to dát pít, ale nebude to ono....Knížka baví humorem s kapkou vulgárnosti ale přemíra nuceného humoru nudí. Třeba výběr kandidátek byl příliš nucený ...Snad se autorka najde, není ještě pozdě.
Kniha mě bavila. Byla bláznivá, ale ne tolik, jako Deník šílené novinářky. Trochu mi to připomínalo Účastníky zájezdu. Knížka je vhodná pro odpočinek, přečetla jsem ji u dvou kafí.
Pravděpodobně se mělo jednat o vtipné čtení. Jak to vidím já, že tohle je tak ubohá urážka všech žen představující slepice v každé z nás, schopné kdákat jenom o malování a podobných blbostech, že tuhle knihu spálím při nejblížší návštěvě v krbu, ať má za ty peníze alespoň nějaký užitek!
Četla jsem ji na Korfu, kde jsem ji taky ponechala osudu. Myslela jsem si, že to bude horší, nesnáším, když si autor zvyšuje rating vytvářením hodnotících uživatelů, kteří nečetli jinou knihu než jejich. Žádná velká literatura, ale docela jsem se i zasmála.