Jáchym z Fiore
Fabio Troncarelli
Jáchym z Fiore (asi 1135–1202). Život, názory a dílo. Teolog naděje, kalábrijský mnich Jáchym z Fiore, který bude brzy blahořečen, je dnes již rehabilitovaný pečlivým vědeckým zkoumáním jeho skutečných spisů. Opěvovaný Dantem jako moudrý muž, nesprávně hodnocený filosofy coby „utopický znalec příchodu Antikrista“, myslitel, jenž chtěl hovořit o souvislostech mezi smyslem lidských dějin a chválou za Boží dobrodiní, je představen italským specialistou, který působivě vykresluje jeho značně dramatický život. ... celý text
Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: 2012 , Refugium Velehrad-RomaOriginální název:
Gioacchino da Fiore, la vita, il pensiero, le opere
více info...
Přidat komentář
Osoba Jáchyma z Fiore mne už dlouho zajímá, díky sv. Františkovi z Assisi, takže jsem zakoupil tuto knihu, aniž bych se, jak to mívám většinou ve zvyku, ptal svých přátel, zda je dobrá. Nu, od doporučení tu jsou přeci i náhodná otevření, není-liž pravda?
„Nějaký mladík, který hledá svou cestu, se může dopustit chyb, dříve než dosáhne zralosti, ale nelze ho kárat za to, že se snaží najít svou cestu, a právě proto se dopustí chyb, které mu dávají růst. Tímtéž způsobem hnutí, která se odvolávala na Jáchyma, se mohla někdy dopouštět i omylů (ostatně stejně jako ti, kteří je násilně potlačili); a nicméně, i když neschvalujeme spáchané omyly, neměli bychom se divit tomuto hledání ryzosti duchovního života, i když dospělo do krajních nebo chybných postojů. Tentýž duchovní popud, přijímá-li se lepší stránka, totiž dovolil lidem jako svatý František najít svou cestu.
Proč by se měl tedy současný člověk zajímat právě o Jáchyma? Kdybychom chtěli odpovědět vtipnou replikou, mohli bychom říci, že Jáchym byl velkým svědkem své doby. Jeho krajně závažné svědectví musí být pochopeno, aby se lépe chápala jeho i naše doba. Uvědomovat si přítomnost je možné pouze tehdy, dokážeme-li se konfrontovat s minulostí: pouze máme-li během času přiměřený smysl pro rozvoj idejí a hodnot, na nichž se zakládá naše kulturní totožnost, můžeme si vytvořit ideje a priority přiměřené potřebám doby, v níž žijeme. Ba dokonce více. Nezávisle na lekci, kterou si z toho můžeme vzít, svědectví velkého přestavitele je hodné toho, aby bylo slyšeno, protože v každém případě ukazuje úsilí o formování kolektivního vědomí tím, co by Dante nazval velký duch.
Jáchym byl pěvcem Nejsvětější Trojice v dějinách a teologem naděje; obětoval nám svou mysl tím, že bádal o tajemstvích Písma ve jménu svých spolubratrů a lidí s toutéž velkomyslností, s jakou by jiný světec mohl rozdat všechen svůj majetek chudým. Toto svědectví (toto mučednictví, abychom užili odpovídající řecké slovo), toto obětování se může zdát ne tolik zřejmé, ale má velkou hodnotu.“
Tomu se tuším říká pádná odpověď!
Štítky knihy
svatý František z Assisi, 1182–1226 teologie katolická církev duchovní život řeholní, klášterní život poustevníci opati a arciopati mystici církevní dějiny, dějiny církve
Jáchym z Fiore
Tendenčně napsaná kniha pojatá v podstatě jako promotion Jáchyma z Fiore pro dosažení úspěchu v procesu blahořečení - což ostatně autor nepřímo uznává. Důvodů, proč bylo nutno Jáchymovu památku rehabilitovat, je více, ovšem přepjatý katolický fanatismus není nejhorším z nich - tím je bezesporu podezření z kacířství, dobově motivované právě řeholníkovou religiozní rigiditou. Jáchym proslul i svým proroctvím o konci světa (s nímž to ale není tak jednoduché), stejně jako podezřením z autorství Traktátu o třech podvodnících.