Ptáčník
Mo Hayder
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/182008/bmid_ptacnik-B0f-182008.jpg
4
782
782
Jack Caffery série
1. díl >
Některé zločiny nás šokují. Některé děsí. A některé předčí naše nejhrůznější představy... Detektiv Jack Caffery umí nahnat hrůzu i nejprotřelejším kriminálníkům, ale tentokrát už od začátku tuší, že ho čeká procházka peklem. Když je na opuštěném předměstí Londýna nalezeno pět mrtvol bestiálně znetvořených a sexuálně zneužitých žen, zavládne mezi přivolanými policisty zděšení. A to ještě nevědí, že vrah zanechal v tělech svých obětí malý suvenýr – a že vše provedl se zručností zdatného operatéra, byť poněkud zvrhlého... Oficiální vyšetřování se drží několika různých verzí, ale Caffery ví, že pravda je někde jinde. Ačkoli je si vědom, jak zrůdně geniální je jeho protivník, nepolevuje ve svém úsilí zjistit motiv vražd a odhalit jejich pachatele. Když se mu konečně podaří zahnat vraha do kouta, může celé město konečně vydechnout, že noční můra skončila. Nebo snad ne?... celý text
Přidat komentář
81%
Přečteno po čase znova. Brutální, zvrácené, nechutné. Ale knížka je výborná a těžce odložitelná.
Jack Caffery začíná svou práci na pozici detektiva inspektora. Na předměstí Londýna jsou nalezeny mrtvoly žen brutálně a atypicky znetvořené. Současně s pátráním po vrahovi žen se Caffery pořád snaží dopadnout vraha svého bratra Ewana, který zmizel, když mu bylo osm let a je přesvědčený, že v jeho zmizení má prsty soused, už trestaný za pedofilii.
Myslela jsem si, že už vraha znám, ale byla jsem na omylu, autorka to vymyslela skutečně dobře. Závěr je dost dramatický, ale děkuji za něj, udělal mně radost, tedy až na smrt jednoho ze členů Cafferyho týmu.
Takže jasné doporučení, ale zároveň doporučuji před čtením thrilleru nejíst.
První díl série se mi celkem líbil. Bylo to trochu brutální, ale dá se to vydržet. Jak již bylo psáno Carter je brutálnější (ale za mě i o stupínek čtivější). Asi si další díl přečtu, nicméně teď hned se na něj nevrhám (jako u některých jiných sérií, které mě baví).
Příběh jako takový byl dobrý, ale nějak se mi nelíbil styl psaní nebo možná spíš špatný překlad. Pro mě spousty zbytečných popisů, narozdíl třeba od Cartera, to nemělo takový spád.
No mě to až tak brutální nepřišlo, protože jsem fanda Chrise Cartera a jeho knížky mi přijdou daleko děsivější. Nicméně knížka je velmi čtivá, děj ubíhá a hlavní detektiv Jack mi sedl, takže jsem spokojená a jdu na další díl.
Tak tohle není pro slabé povahy, temná, brutální a hodně děsivá detektivka , kterou jsem musela i rozdýchat a měla strach, že to nedočtu...
Jack D je skvělá postava, i když z dětství má noční můry, jeho mysl funguje na plné obrátky.
Případ je velmi složitý a je těžké ho rozlousknout. Jinak strhující čtení a jsem ráda, že knihu jsem četla přes den, určitě si přečtu další díly...
Kniha se čte dobře,ale bohužel mi celkově vyzněla tak nějak vypočítavě. Autorka ve snaze šokovat vymyslela spoustu zvrhlostí,ale právě ten záměr byl příliš okatý,takže se nakonec alespoň u mě trochu minul účinkem
Pro mě až moc nechutné a zvrácené. Hlavní hrdina poznamenaný dětstvím mi nějak nesedl.
Knihu jsem sice dočetla, ale zřejmě jsem opravdu "slabší povaha", i když podobných titulů mám načteno hodně. Popis té brutality a nekrofilní úchylnosti mi opravdu nedělal dobře, i když byl obsah "zjemňován" střípky Cafferyho osobního života. Zřejmě teď na chvilku změním žánr. Pro milovníky thrillerů však doporučuji.
Drsné, temné, pekelné, místy odporné. A přece tak dobře napsané! Kde Mo hledala nápady na hrůzné případy Jacka Cafferyho? Sama o sobě prý říkala, že je to její temná mysl, kterou léčí svými romány...No, kdo ví. Její knihy jsou mimořádné a já jen lituji, že jsem je nezačala číst už dávno, když na mne čekaly v knihovně...
Ptáčník je kniha, kterou jsem nemohla odložit. Má na svědomí noc, kterou jsem nad ní probděla. Vůbec toho nelituji, stálo to zato! A já mohu jen doporučit, i když pro slabší povahy to asi není.
Ze začátku mi trvalo, než jsem si zvykl na styl, kterým je knížka psaná, je to taková klasická britská detektivka křížená s americkou. Ale chytlo mě to a konec byl strhující.
(SPOILER) Nejak asi nejsem schopna napsat smysluplnou recenzi v momente, kdy prekladatel i nasledny korektor totalne selhali.. jinak pribeh dobry, lehce Hannibalovsky, popisny tak nejak lacine za hranou, ale charaktery nedelaji zadne vylozene psychologicke vykruty a par prekvapeni se v pribehu taky najde.. a po dlouhe dobe i prijemne zmateni z momentu "tak kdo to, doprcic, byl?" :)
Na mě to tedy bylo hodně překombinované a celkem zvrácené. Ale taky velmi napínavé - hlavně v závěru knihy jsem trnula, kdo z toho nakonec vyvázne živý. Takže nechám se určitě nalákat na další díly.
Ne nadarmo se říká: ,,Proti gustu žádný dišputát..." Nu, autorka nám opravdu s velkým gustem předložila, napsala tento thriller. A nejsem si tak zcela jistá, zda se v něm nenechala inspirovat od jihoamerických Močiků, nebo někým - něčím jiným...
Každopádně tento příběh měl grády. Čtivé to bylo od samého začátku, až do konce. Po odložení knihy, mi přišlo na mysl několik přirovnání typu jako ,,láska až za hrob," nebo ,,mrtvým pro radost..."
Knihu silnějším náturám mohu doporučit.
Morbidní, drsné, nechutné, kruté… tato slova protékají jednotlivými recenzemi na všech možných internetech. A já se zrovna nedávno vyhradil vůči podobným věcem v knize Larse Keplera. Takže u Ptáčníka jsem chvílemi váhal, zda číst dál. Ale četl. A dočetl. A tak jsem přemýšlel proč. Proč mně brutalita v jedné knize vadí a v druhé ne. A jsem přesvědčen, že zatímco Kepleři mají brutalitu v příběhu jako základní kámen, okolo kterého staví vše další, tak Mo Hayder používá brutalitu jen jako mazivo. Základním kamenem Ptáčníka je dobře vystavěný a čtivě vyprávěný příběh. Nejen o morbidním, drsném a nechutném světě sexuálních úchylek a zločinu. Ale také o tom běžném, civilním, který umí být krutý zcela jiným způsobem. Třeba i krutě humorný…
Nevím, zda se pustím do další knihy Mo Hyderové. V jedné z nich si prý jako jeden z nejkurióznějších způsobů násilné smrti vymyslela vytažení střev konečníkem. Trochu mě láká se dozvědět více… V každém případě – detektiv Caffery mi uvíznul v paměti. Možná, že se za dlouhých zimních večerů a šumavských mrazů, které nás momentálně ještě čekají, vrátím do špinavých londýnských uliček, abych si poslechl, jak si vede…
Kdo má rád svižný děj, krátké kapitoly, snese nějakou tu prasárnu proloženou ještě větší prasárnou a i po několika dílech je mu Jack Caffery stále sympatický, tak bude z knihy nadšený stejně jako já..
Spisovatelka tak trochu s pejskem a kočičkou pekla dort. Zamíchala do knihy co šlo. Sériové vraždy, navíc pěkně morbidní. Geniální vyšetřovatel s psychickými problémy, ze kterých se dostává alkoholem. Neschopný ambiciózní člen policejního sboru. Paralelní sledování průběhu vyšetřování a činnosti vraha. Radikální zlom příběhu. Tak nevím, co jí ještě napadne v dalších dílech. Určitě si je ale přečtu, protože tenhle dort dokázala udržet v logických hranicích a přivést k zajímavému závěru. A pátá hvězda za mně sympatické vyřešení dopadení vraha.
Kniha by měla obsahovat upozornění „Nečtěte před jídlem“. Co se knih týká, jsem docela drsňačka a jen tak něco mě z míry nevyvede, ale tohle bylo chvílemi až moc… Až moc nechutné, až moc brutální. Neříkám, že je to špatně, jen to prostě bylo přepálené tolik, že si snad ani děj za pár měsíců nebudu pamatovat tolik, jako některé detaily. Začátek mě úplně dostal a od knihy jsem si hodně slibovala. Nakonec samotný děj ten skvělý úvod už nepřekonal a vyklubalo se z toho lehce nadprůměrné dílo. Postava Veroniky mi byla vysoce nesympatická, tam bych bývala nad jejím brutálním koncem přimhouřila oko. Celkově se mi kniha líbila a nejspíš dám šanci pokračování. Tam už aspoň budu vědět, do čeho jdu.
Štítky knihy
sérioví vrazi feťáci, narkomani
Dobrá detektivka! Ale: Místy nesrozumitelný text, snad pouze díky překladu, hlavně tedy v dialozích, to byla opravdu hrůza někdy. Popisu mnoho, ale nic z nich nevzešlo, takže zbytečně moc a na nevhodných místech. A úplně to zabil překombinované a táhly konec. To jsem přeskakovala. Ubralo to 1 hvězdu. Přečíst ale přesto doporučuji.