A přece nezemřeš
Lee Child
Jack Reacher série
< 2. díl >
Všechno se seběhlo čirou náhodou. Jack Reacher náhodou pomohl mladé ženě, která s plnýma rukama šatů z čistírny klopýtla na ulici. Chvíli nato už sedí oba se spoutanýma rukama v dodávce a jsou odváženi neznámo kam. Náhodou je unesená žena nejen agentka FBI, ale i dcera náčelníka generálního štábu americké armády a neteř prezidenta USA. A rozhodně ne náhodou si právě ji vybral předák neonacistické militantní organizace jako rukojmí k dosažení svých vyděračských požadavků na americké vládě spolu s řízenými střelami, kterých se už zmocnil. Jenže náhodou Jack Reacher je náš starý známý, bývalý důstojník vojenské policie, ověšený medailemi za udatnost, muž, který umí zabíjet i zapálenou cigaretou, jeden z nejlepších střelců, jací se kdy v USA narodili. Náhodou to Borken neví. Když se to dozví, je už pozdě. Reacher se rozhodl zasáhnout.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2000 , BB artOriginální název:
Die Trying, 1998
více info...
Přidat komentář
Poprvé jsem si četl o Jacku Reachovi, trochu jako 007, ale proč ne. Taková pohodová kniha, časem se k ní vrátím.
Tento díl se mi líbil. Čtivý, spád a zajímavá zápletka. Konec ale zbytečně protahovaný.
O hodně slabší než Jatka. Také zbytečně delší. Navíc tam, kde fungovalo vyprávění v ichformě, tady ta erforma působí nejen odtažitě, ale u některých vysvětlení o rychlostech kulek a tření vzduchu doslova směšně. Samotná zápletka je - po dočtení - taky vachrlatá. Nebylo by jednodušší unést rovnou manželku nebo nějaké dítě prezidenta? Když vymýšlíte komplikované spiknutí, tak vozíte bombu jednou dodávkou s jedním člověkem přes čtvrtinu států? A když už Reacher věděl, že vše stojí a padá s Borkenem, proč ho při první příležitosti neumlátil kusem klacku? Třeba po střelecké soutěži? Ostatní by najednou nevěděli, co dělat. Také ostatní postavy se občas pohybují jako mimoidi, a někdy mám pocit, že jen běhají nahoru dolů, aby Lee Child mohl věnovat pěkných pět stránek popisu lesa. Samozřejmě onen úsporný, rychlý styl a dovednost pracovat se zápletkou, do děje vtáhnou, a některé scény jsou hodně napínavé. Pak je tam ale hodně scén, které člověk přeskáče, buď že se stále dokola opakují, nebo jsou popsány značně nevěrohodně (třeba proč Graber nestřílel rovnou, když Holly zaútočila na jednoho ze strážců, ale čekal, až ji znovu dostanou?). Při snaze o hodně stran se autorovi kniha rozpadla pod rukama. Napínavá je zhruba do půlky, události v lese, jimž je věnován největší prostor, jsou pak v podstatě selankou, s množstvím naprosto zbytečných a zbytečně natahovaných scén. A onen trademark (Reacher se vyspí s hlavní ženskou hrdinkou a pak ji nechá dál žít její život) zde nabývá také spíše komických rysů. ("Tak jsem ti ji, McGrathe, pročistil, dole funguje, a tady teda tu Holly máš a žijte šťastně do smrti.")
Jack Reacher podruhé. Tentokrát unesený společně se sympatickou a tajemnou agentkou FBI pravicovými extrémisty a procházející tvrdými zkouškami v jejich táboře uprostřed hor a lesů. Na vynikající Jatka to sice nemá,nicméně i tak je kniha zábavná - hlavně to téma 2 geniální mozky versus stovka militantních paranoidních šílenců kujících pikle proti vládě USA. A nejvíce vtipná pasáž - střelba na terč.
Kniha je fakt čtivá. Bohužel dávám jen 4*. Postavit první knihu na obrovsky neuvěřitelný náhodě je OK. Postavit druhou knihu na další, stejně neuvěřitelný náhodě, mi nepřijde jako dobrý nápad.
Přirovnání k Morrellovi mi připadá trefné.
Úžasná kniha. Na rozdiel od Jatky nie je písaná v prvej osobe, ale aj tak má neuveriteľný spád. Ak sa dá povedať o nejakej knižke že vas vtiahne do deja, tak sú to práve knižky, ktoré sú písane týmto štýlom. Krátke vety, jedna za druhou. Žiadne zbytočné prívlastky, priamočiary popis jednotlivych obrazov. Pripájam krátku ukážku:
Muži vepředu zůstali sedět, tiše a vyčerpaně. Potom vystoupili. Dveře se otevřely a pružiny sedadel zavrzaly. Pod nohama jim zapraštěly kamínky. Ticho proťalo kovové zaprásknutí dvířek. K zadním dveřím se blížily kroky. V řidičově ruce cinkaly klíče.
Klíč zajel do zámku. Zámek cvakl. Pohnula se klika. Dveře se rozletěly. Loder je zajistil kovovou vzpěrou. Otevřela se druhá půlka. Zajistil ji. Pokynul jim glockem, aby vystoupili.
Aj keď sú niektoré schopnosti Jacka Reachera trošku prehnané, nič to neuberá na tom, že táto knižka je fakt výborna.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1999 | Jatka |
2000 | A přece nezemřeš |
2000 | Varovný signál |
2001 | Nezvaný host |
2005 | Výstřel |
Parádní knížka, jedna z lepších Reacherů.