Minulost
Lee Child
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/410258/bmid_minulost-hzm-410258.jpg
4
227
227
Jack Reacher série
< 23. díl >
Bývalý vojenský policista Jack Reacher má z Maine namířeno do San Diega, ale daleko nedojede. Poslední řidič, jehož si stopl, ho v New Hampshiru náhle vysadí na opuštěné silnici uprostřed lesů. Reacher se při svém putování vždy řídil náhodou či intuicí a tentokrát na nejbližší křižovatce zabočí k městečku Laconia, kde se údajně narodil jeho otec. Alespoň se to tak v jejich rodině tradovalo. V tutéž chvíli se nedaleko odtud porouchá auto dvěma mladým Kanaďanům, kteří jedou do New Yorku prodat svůj cenný majetek. Patty a Shorty skončí v osamělém motelu, jejž provozují čtyři muži. Ti jsou jim ochotní pomoci, ale mladé dvojici se zdá, že se proti nim všechno spiklo. V motelu není mobilní signál, pevná linka vypadává a slíbený automechanik stále nejede. V Laconii se Reacher dozví, že tam nejspíš nikdo toho jména nikdy nežil, a místní obyvatelé i policie mu dají jasně najevo, že není vítaný. Takže Reacher musí odjet, přestože by chtěl zůstat, a Patty se Shortym musí zůstat, i když ze všeho nejvíc touží odjet…... celý text
Přidat komentář
Když někdo píše jednu knížku o tomtéž hrdinovi dvacet let, tak nutně nemohou být všechny výborné. Kdyby se někdo pokusil je všechny - nebo většinu z nich - přečíst v jednom zápřahu, tak by si musil po nějaké době Reachera spíš zhnusit, než ho nadále milovat. Když se o tom s někým bavím, tak mi naskakuje srovnání, které může pokulhávat, ale něco na něm je, ač budu srovnávat knížky s filmy, konkrétně s Jamesem Bondem. Bondovky jsou, nebo alespoň do doby před několika lety byly, příjemnými pohádkami, kde dobro, i když trochu zvláštní a ne tak úplně bez chybiček, zvítězí. Hrdina měl své atributy, fyzické i psychické a patří k němu řada ikonických aspektů. má své neměnné zvyky. Proto si také myslím, že bondovky od doby, co 007 začal být mlácen, mučen, neoholený a v roztrhaných zakrvácených šatech, nejsou tím, co se mi tak líbilo, že jsou to prostě thrillery moderního, ale hodně zaměnitelného a jiným thrillerům podobného rázu, které se mohou líbit, ale já už je za pravého Bonda nepokládám. Reacher má také své atributy, které u něj autor vytvořil zčásti naráz, zčásti mu je přidával v průběhu let, jsou fyzické i psychické a způsoby, jak Reacher žije a řeší problémy, ke kterým se nachomýtne, jsou také očekávané a musí se sobě podobat. Jinak je totiž čtenář zklamán, že to není "jeho Reacher". Např. jednomu čtenáři na této poslední knize vadí, že tam Reacher neprožije milostný románek, pokud možno s nějakou prokurátorkou, generálkou apod., ač v jiných knihách se to prakticky vždy nějak odehraje. Pak Reacher zamává, odchází a na silnici vztyčí palec. Tak to má být, tak se mi to také líbí a je to má oblíbená četba. Nebudu se proto vrtat v knížce Minulost z hlediska, zda jde autor dolů či ne. Napsaná je jako obvykle velmi čtivě, příběh je vystaven zdárně, téma do jisté míry neotřelé. Rodinná historie není hlavní linkou, možná si povšimněme, že tak úplnou náhodou se ale Reacher do Laconie přece jen nedostává. Vlastně tam jet chtěl. Náhoda na autostopu je pak častou metodou, jak autor Reachera dostane na místo, kam ho dostat potřebuje. Silný příběh Kanaďanů a únikové hry je dobrý, má ovšem zásadní vadu v tom, že představitelé "zla" jsou totální amatéři. Jenže takových vad je v knihách o Reacherovi spousta a čtenářům, ani mně, to vůbec nevadí. Takže dávám čtyři hvězdičky a těším se na další pohádku o Reacherovi. Na rozdíl od bondovek je lepší o Reacherovi číst, než ho vidět ve filmu...
Můj milovaný Child! A Jack Reacher, skvělé jako vždy - jen nesmím pod Jackem vidět toho mrňavého Toma Cruise, to byl výsměch!
Stále je to ten stejný Reacher, jakého známe už léta. Na svých cestách necestách Amerikou občas zavítá do malých, zapadlých městeček a začíná rozplétat to, co se zpočátku jeví jako menší záhada lokálního rázu. S přibývajícími stránkami se nám ono tajemství pomalu odhaluje a my nestačíme žasnout, kde bere Lee inspiraci pro stále nové příběhy. I tentokrát vše začíná nenápadně, dva mladí Kanaďané uvíznou v zapadlém motelu a o kus dál Reacher téměř marně hledá zbytky svého rodinného příběhu. Autor se více zaměřil na motelovou linii a Reacherovo hledání rodové historie je zde spíše do počtu. Ani v podstatě nemá rovnocenného protivníka. V Laconii a v přilehlém okolí se Reacherovi postaví jen amatérští nešťastníci a to včetně těch poslaných z Bostonu. Žádné velké dopadení místního bose se nekoná, zřejmě vzhledem hlavní motelové linii. Tam je to jiné. Motelu a lidem okolo se pro tentokrát Child věnuje zdánlivě více, než samotnému Reacherovi. Odehrává se tam nejvíce akce a my máme možnost bližšího poznání většiny motelových aktérů, byť hodně detailů z jejich životů zůstane přesto utajeno....
Nejnovější Reacher je opět slušným, originálním thrillerem, u kterého se ovšem nemohu zbavit dojmu, jako kdyby autorovi už pomalu docházel dech a nápady. Jelikož je Reacher má srdcovka, dávám čtyři hvězdy, ale s vědomím, že jsem byl pro tentokrát dost shovívavý.
Bomba, za mne jedna z nejpovedenějších knih L.Childa. Začetla jsem se a nemohla přestat. Reacher je má srdcovka a tady ve formě. Super napsáno , dvě dějové linie, přičemž jednu Reacher vyřídí jen tak mimochodem v průběhu děje.
Lee Child je prostě stálice. Umí psát a jeho styl je čtivý a poutavý. Líbí se mi celá série s Jackem a na tuhle knihu jsem se moc těšila. Autor prostě umí!
Autor to prostě umí a nezklamal ani v tomto případě, opět čtivý a napínavý příběh.
Asi nejsem tak náročná jako čtenář přede mnou. :-) Mě se knížka líbila. Můj oblíbený Reacher je zpátky. Přijede, pobude, vyhraje a jede dál. To mě baví a doufám,že se dočkám dalšího dobrodružství.
Autor mi u této knihy připomíná architekta, který je ze všech stran tlačen, aby vytvořil dílo, na které všichni zainteresovaní netrpělivě čekají, zejména s vidinou velkého zisku. Má sice čas, ale nemá invenci. Už toho vytvořil dost, proč ho všichni pořád otravují. Základem konstrukce je nosný sloup, v našem případě Reacher. A to je problém, jak jej usadit, co vymyslet, aby se stavba třeba nezřítila jako "domeček z karet". Způsob práce, který zvolil, přinesl efekt (a také peníze) před 15-ti léty. Teď to není už to, co všichni netrpělivě očekávají. Bohužel. Reacher bloumá po New Hampshire a ne a ne se dozvědět něco více o svém otci. Čas tlačí, chce se odebrat z chladného východu do teplé Kalifornie. Původní dobrý nápad Lee Childa, myšlenka současného módního hitu, t.zv. zážitkové hry nespěje ke konci. A tak se rozhodne k obvyklému řešení - co nejrychleji vše ukončit . Podle toho i vypadá výsledek. Opět bohužel. Vlk se nažral a koza zůstala celá.
Byl bych potěšen, pokud v květnu r.2020 budu číst nový příběh, ale se starým dobrým Jackem Reacherem.
Starý známý lakonický Reacher se nemohl zastavit na své plánované dlouhatánské cestě nikde jinde než v Laconii. A lakonické útržky z rodinné historie mu napovídaly, že to město bylo místo dětství jeho otce. Zjišťování podrobností mu dalo práci, protože jako obvykle se hned tak s někým nemazal, a navíc se octl uprostřed takové nepěkně "humánní" outdoorové hry. Konec dobrý a už vyráží z New Hampshiru do nedohledna, tedy přes celé Státy.
Pobavil a napnul, tak to má být, tak je to správné. Možná jsem v jeho případě nekritická, vem to nešť: 90%.
K čemu všemu může dojít při zcela nevinném, doslova detektivním pátrání po rodinných kořenech. K tomu navíc Jackův sklon zaplést se do potíží, když cítí nějakou křivdu či levotu. Dvě dějové linky, které se protnou teprve v závěru.
V každém případě se jedná o další povedený příběh, který má sice poněkud pomalejší rozjezd, ale rozhodně o slušnou akci není nouze. Překvapivě k té doslova nejžhavější nedojde Jackovou zásluhou. A ještě autorův vtípek na závěr - tajemství kufru Patty a Shortyho.
Konečně jsme se dočkali... Jack Reacher je zpátky a opět ve formě... Žádný příběh o tom jak chodil někam na základní školu s taškou na zádech, ale normální pokračování jeho pouti po Americe... A dokonce se dozvíme něco málo o rodičích...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1999 |  Jatka |
| 2000 | A přece nezemřeš |
| 2000 | Varovný signál |
| 2001 | Nezvaný host |
| 2005 | Výstřel |
Přečetla jsem skoro všechny knihy o Rearcherovi a tato je nejhorší. Vůbec to není spisovateluv styl. Pul knihy jsem měla pocit že jde o dva příběhy v jednom. Až ta druhá půlka me víc zaujala.