Spravedlnost
Lee Child
Jack Reacher série
< 24. díl >
Jack Reacher je bývalý vojenský policista, vycvičený, aby si všímal věcí. Sedí v autobuse Geyhound a pozoruje spícího staříka, kterému vykukuje z kapsy silná obálka s penězi. Staříka pozoruje i jiný pasažér… očividně natěšený, že zbohatne. Když se zloděj konečně odhodlá k činu, Reacher přispěchá na pomoc. Stařík je vděčný, ale odmítne doprovod domů. Je zranitelný, vyděšený a očividně vězí ve velkém, velkém maléru. V jiné části města bojují o nadvládu dva nemilosrdné gangy, ukrajinský a albánský. Mají staříka ve své moci? Bude Reacher nečinně přihlížet a dopustí, aby došlo k nejhoršímu? Nebo se mu podaří zvrátit situaci ve prospěch těch, kteří to nejvíce potřebují? „Žijeme v náhodném vesmíru,“ říká Reacher. „Jednou za uherský rok něco dobře dopadne.“ Reacherova přítomnost zvyšuje šance. To rozhodně.... celý text
Přidat komentář
Tři hvězdy a to jenom proto, že je Jack moje srdeční záležitost už dlouhou dobu. Ale v posledních knihách už mu trochu dochází dech...
Jistý Jim Grant investoval do své nové budoucnosti, když byla v roce 1995 jeho pozice v televizní společnosti Granada v britském Manchesteru zrušena a on se najednou ve věku téměř jednačtyřiceti let ocitl před otázkou, co bude dál. Papír a tužky a šest dolarů . Odcestoval do země neomezených možností, do USA. Oženil se, chtěl se stát spisovatelem, měl plnou hlavu nápadů a zvolil pseudonym Lee Child . První úspěch z roku 1997, kdy poprvé proměnil rukopis v bestseler Jatka, vyvolal senzaci.
Já pravě dočetl již 25-tý příběh bývalého vojenského policisty Jacka Reachera. Nezdá se mi u nás zvolený název knihy "Spravedlnost".
Autorovou poslední knihou jsem zklamán, tedy naprosto se odliším dalšími řádky od komentářů pochvalných.
Proč ?
Lee Child již delší dobu nemá ten správný tah na branku. Naposledy mě zaujal knihou Nevracej se, ale to je již dávno.
Bohužel představa poutníka stopaře, později již pasažéra v autobusu byla zajímavá kdysi, bohužel stala se otřepanou. To samé při čtení (minimálně vždy na celé stránce), co vše za operace se odehrávají v jeho mozku, jde-li o volbu ANO-NE !
Přitom v příběhu "Varovný výstřel" zdědil J.R. poblíž NY rodinný dům, ve "Volném pádu" si parta bývalých MP kolegů rozdělila nemalé peníze po likvidaci gaunerů.
Reacher mimořádně vystoupí v tomto příběhu z autobusu, aby pomohl staříkovi, který mohl být okraden. Jenže zůstává v nejmenovaném středním městě, kde se dělí o moc dva gangy mafiánů. Kdo by sázel odkud gauneři pocházejí, prošustruje majlant.
Ještě jsem četl s pobavením, že jeden gang používá automobily značky Lincoln a všichní mají zvláštní druh "uniforem" (nejsou šedivé jako kdysi SS).
Nosí černé obleky, bílé košile a černé hedvábné kravaty. Tedy jsou okamžitě k poznání. A Lee vám ještě sdělí, že jsou všichni bledí ! Možná, že si spletl Ukrajince se Švédy. Ti mají také vlajku modro-žlutou. Bledí Švédové se stěhovali do státu Minnesota.
Tento gang i konkurenti půjčují obyčejně chudákům peníze za "nekřesťanských podmínek". To se Reacher pěkně naštve. Vytváří okolo sebe partu pomocníků, kde nechybí tradiční krásná milenka, dva beatoví hudebníci a geniální překladatel z mnoha jazyků (včetně zemí z východu a Balkánu). A to je vše ? Ano, Reacher je spokojen a rozjede akci. Příběh se tváří jako thriller, ale není. Jde o hluboké podcenění doposud věrných čtenářů.
V originále byl pojmenován Blue Moon . Já bych tradiční překladatelce poradil "Vždyť to byla brnkačka".
Na str.319 odjíždí Reacher autobusem kamsi na sever. Z pohozených novin si přečetl jak to vše ve městě kde krátce pobýval začalo fungovat, zmizely drogy, výpalné i prostituce - jak jednoduché ! Vše zásluhou nového policejního ředitele.
Zde si vzpomenu na Járu Cimrmana, který vložil panu Smrtkovi do úst větu: "Já odcházím a po mně přijde nový, mladší, pašák ."
Lee Child se svěřil na svém webu, že možná brzy skončí. Napsali s mladším bratrem Andy Grantem příběh The Sentinel. Je zvykem, že knihy s Reacherem vycházejí obvykle v U.K. a USA koncem roku. Zatím nejsou informace, že by to celosvětová pandemie změnila.
Reacher je stále ve formě, zde velmi úderný, živočišný a rozhodně nikoho nešetří. Možná díl spíše chlapský, ale mně se to líbilo (trochu jsem si zpočátku musela zvyknout na styl psaní - téměř vše jednoduché věty), ale hlavně super konec!
Reacher (nebo Child) je stále ve své formě. Další napínavý díl, výborně se četl. Je strašně smutné, jak (ne)funguje zdravotnictví v USA. Tentokrát není kniha jen o mlácení padouchů, má hodně zajímavý přesah. Konec je předvídatelný už od začátku, ale to asi k takové literatuře patří.
No tak tento díl,tedy zvlášť jeho konečná gradace, bylo něco nadpozemského, ovšem ne v kladném slova smyslu. Takové super dedukce od každého zúčastněného, to jsem tedy nestačila zírat. Navíc byl konec jaksi jednostranný a utahaný. Za mě ne úplně nejlepší díl a to pouze kvůli tomu konci.
Lee Child mě nikdy nezklamal. Mám rád hlášky Jacka Reachera, kterým se zasměji i když při počtu mrtvol se to asi nesluší.
Šílená slátanina, samý logický nesmysl či chyba. Kupříkladu konec, kde si Reacher, který je od začátku série stylizovaný do do někoho, komu stačí kartáček na zuby a triko za 5 USD si odnáší 5K dolarů na další cestu a říká si, že mu to na tři týdny vystačí. Rozhodně s tím brakem končím.
Já si toho mýho miláčka Reachera zase užila. I když sám vyřídit takovou mafii jde fakt jen v knížce. Ale představa je to skvělá. Mrtvých tam bylo tentokrát hodně a líto mi jich rozhodně nebylo. Mafiány ráda nemam. Jen se ještě přiznám, že ty první příběhy s Reachrem se mi líbily víc. Ale vymýšlet stále něco nového není určitě lehké a ještě se zavděčit nám čtenářům. Přesto fajn počtení.
parádní akční nářez, lakonické hlášky, hromady mrtvol, starý dobrý Reacher v plné síle. i když se trochu proměnil v likvidátora a ne mstitele bezpráví...
Upřímně řečeno, nebýt to právě Lee Child, tak knížka ode mne dostane jen 3 hvězdičky a další nečtu. Tento díl mi nějak nesedl stylem psaní. Příběh byl zajímavý, ale něco mi nesedlo.
Tak jako někdo pode mnou píše, i já se těším na každou další knihu o Reacherovi. Zatím jsem přečetla úplně každou a těší se mé velké oblibě. Tahleta je pro mne mírným zklamáním, je to už trochu mimo věrohodnost. Ale co pořád vymýšlet, že pane Childe. ..
Čekání se opět vyplatilo..... I když je Reacher zase o něco starší na efektivitě se nic nezměnilo... možná je více brutálnější, možná se jenom přizpůsobil době... každopádně opět parádní čtení... a zase čekám na další...
Naprostý masakr. No, co taky mohou čekat dva brutální gangy, když se mezi ně čirou náhodou zaplete Jack Reacher? Doufám, že dokud si bude vybírat tak kvalitní pomocníky jako v tomto příběhu, tak mu prohra ještě dlouho nehrozí.
Jack Reacher. S tímhle chlapem jsem už 11 let! Každý rok, od roku 2009, kdy jsme se poznali, běžím do knihkupectví a i kdyby na Tatranku nebylo, musím jeho příběh mít doma za každou cenu. Abych s ním prožívala jeho dobrodružství. Z nostalgie? Tradice? Síla zvyku? Nevím, ale prostě nechci přerušit takovou pouť. Ano, jeho příběhy jsou s každou knihou víc a víc bizardní. Tohle konkrétně byla řezničina jako prase, doslova pyramidy mrtvol. Ale něco tam pořád je. Něco, co všichni hledáme, na co čekáme, co milujeme. Kouzlo jeho osobnosti, jeho myšlenky, dialogy. Jak sám řekl, jednou možná prohraje. Já doufám, že ne. Protože i když se někdy té nereálnosti směji, zlomilo by mi to srdce!
A poznámka na závěr. Víte, že Spravedlnost je první kniha s všitou záložkou? :)
(SPOILER) První Childovy knihy byly uvěřitelné. Občas Reacher někoho zmlátil, občas zabil, v pohodě. Ale jeho schopnosti začaly nadpřirozeně růst. V jedné knížce přepral čtyři chlápky najednou, v další už osm, ale pořád to bylo málo. Tady Reacher (SPOILER) zcela odrovná dva nepřátelské gangy ovládající půlmilionové (!) město a nakonec ještě ruské dezinformační centrum. Desítky mrtvých. (KONEC SPOILERU). V příští knize patrně Reacher přemůže menší nepřátelský stát. Ale to už fakt kupovat a číst nebudu.
Reacher se tentokrát příběhem probíjí jako splašený vlak. S nemilosrdností sobě vlastní likviduje nepřátele a stojí, ostatně jako vždy, na straně slabších, bezbranných. Sice stárne (a to mě děsí), ale stále má bystrý, analytický mozek a sílu, jako ten výše zmíněný vlak. Čím brutálnější a drsnější protivníci, tím hrubější odpověď. Ano, vážení přátelé, dojde i na řezání hlav...
Řekl bych, že po mírně slabších posledních knihách, se Reacher a Child vrátili opět v plné síle.
Jen bych Vás chtěl, Lee, poprosit, udělejte vše proto, abychom se mohli nadále těšit z Vašich příběhů a s radostí trávit čas s Vámi a Vaším nezdolným hrdinou. Stojí to za to!
Autorovy další knížky
1999 | Jatka |
2000 | A přece nezemřeš |
2000 | Varovný signál |
2001 | Nezvaný host |
2005 | Výstřel |
Můj oblíbený hrdina, voják každým coulem, jeho příběhy hltám velkými doušky a vždy čekám netrpělivě na další díl.