Jackaby
William Ritter
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/273009/bmid_jackaby-Cxo-273009.jpg
4
388
388
Příběh detektiva, který se specializuje na paranormální jevy, překypující troufalým vtipem a notnou dávkou hrůzy ve stylu Doktora Who a Sherlocka Holmese. Abigail Rooková právě přicestovala do Nového Fiddlehamu v Nové Anglii. Píše se rok 1892 a ona nutně potřebuje najít práci. Potkává R. F. Jackabyho, detektiva objasňujícího neobjasnitelné, jehož bystré oko si všímá všeho neobvyklého — což zahrnuje i pozorování nadpřirozených bytostí. Abigail má zase jiný dar, dokáže si všímat obyčejných, ale podstatných detailů, takže se na místo Jackabyho asistentky výborně hodí. Hned během svého prvního dne v novém zaměstnání se Abigail ocitne uprostřed napínavého případu: ve městě řádí sériový vrah. Policie je přesvědčená, že se jedná o běžného kriminálníka, ale Jackaby si je jistý, že je to nelidská stvůra, jejíž existenci policie — s výjimkou mladého pohledného detektiva Charlieho Canea — vytrvale popírá.... celý text
Přidat komentář
Jednoduché, hézké čtivé. Jackaby je roztomile trhlá postavička žíjící ve vlastním světě. Učitě si přečtu i Případ ukradeného zubu.
Nad (mé) očekávání zábavná YA fantasy, třebaže trochu předvídatelná, ale vtipná, čtivá a s rychlým spádem, zabydlená zajímavými tvory a netvory. Nalákala mě i na další díl. :-)
To bylo pěkné! Autora neznám, netušila jsem, co si půjčuju, jakýsi nicneříkající Jackaby.... Ale jen jsem si ho podle knižního popisu představila, zajásala jsem. Moje krevní skupina, nádherně praštěný člověk. Celé to záhadné stíhání tajemného tvora jsem posunula do pozadí příběhu a vychutnávala jsem si vtipné komentáře, nečekané bytosti a situace. Kniha mi (za všechny) připomněla i kouzelné banshees, na které jsem léta nepomyslila, přestože mě kdysi bavila hudební skupina s jejich jménem v názvu.
Tento zvláštny detektív nadprirodzena si získal moje srdce. Bolo to milé, chytré, zábavné a donútilo ma usmievať sa ako šialená. Veľmi sa teším na ďalšiu časť.
Oddychové čtení s odkazy na těžkou pozici ženy v 19. století. Abigail ztotožňuje emancipovanou ženu, která nechce být ochranitelkou rodinného krbu, naopak touží, jako její mužské protějšky, zažívat dobrodružství. Vztah mezi ní a Jackabym je asi takový jako mezi Penny a Sheldonem - plný sarkasmu a roztomilého vzájemného nepochopení. Dialogy těchto dvou postav jsou nejzábavnější částí knihy. Zápletka je jednoduchá, nic pro ty, kteří chtějí potrápit svou šedou kůru mozkovou. V průběhu čtení narazíte na nejednu zajímavou referenci z oblasti folkloru např. irskou banshee, čachtickou paní a mexickou La Lloronu. V závěru knihy je pak úvaha hlavní hrdinky nad vlastní obyčejností. Pocitem, že ničím zvláštním nevyniká. A když už se rozhodne konat, nepřipadá jí, že by udělala dost... Další díl si určitě přečtu.
"Já bych tedy takovým notýskem nepohrdla. Každý bychom mohli mít svůj. Vypadali bychom pak víc jako praví detektivové."
Jackaby je takový potrhlejší Sherlock v podání R. Downeyho. Kniha mě bavila, líbily se mi nadpřirozené potvory jako trollové, převtělené kachny a duchové. Vyšetřování spojené se seznámením hlavní dvojce už bylo jen takové oddechové čtení. Slupla jsem příběh jako malinu. Určitě by se dalo napsat i objemnější dílo. Ale budu se těšit na druhý díl.
Na začátek musím říct, že jsem nečekala nic speciálního. Detektivka s nádechem nadpřirozena a ikonická dvojce po vzoru Doyla. Knížka byla vtipná a přes to, že by se dalo říci, že byla tuctová jsem se do knihy rychle začetla a zamilovala
Nečekejte složitou zápletku, překvapení nad vrahem a mnoho postav, knížka je typický young adult. Na druhou stranu, je to velmi příjemné, spíše oddechové počtení, na dovolenou ideální.
Nebylo to špatné, četlo se to dobře, ale nic převratného. Chybělo mi tam trochu rozvinutí linky s Charliem. Jsem ráda, že jsem si to přečetla, ale znovu už necítím potřebu knihu číst.
Knížka, kterou musíte číst s úsměvem na rtech, i když je hlavním tématem vyšetřování vražd (dominantou jsou však zcela jiné motivy, zejména vylíčení Jackabyho světa). S roztomilou přirozeností je zde přistupováno k existenci nepřirozených bytostí, postava Jackabyho je úžasně napsaná, ale nejen to. Celý příběh dotvářejí takové drobnosti, které ho dělají naprosto okouzlujícím, nehledě na jazykovou komiku a situační humor. Prostě přečtěte, bavte se a nezírejte na žábu. :)
Taková odpočinková četba, zábavná s úžasnými postavami. Líbí se mi doba, v níž se příběh odehrává, takže jestli máš rád/a Sherlocka, Doctora Who, fantasy... neváhej a přečti si ji :D Taky mi přišlo zajímavé, že knihu napsal muž z ženského pohledu.
Nuda, nuda, nuda....tohle mě vůbec nebavilo. Ať už děj samotný a stejně tak i styl psaní.
Tak tahle knížka mě hodně bavila, byla jsem trochu překvapená, některé bytosti jsem v knize zezacatku vůbec nečekala, po delším čtení už jsem se ale nedivila ničemu. Zasmála jsem se, ač jsem vraha tušila už od první třetiny, stejně jsem musela číst pořád dál, četla jsem knihu tři večery s tím že ten poslední jsem přečetla asi 160 zbývajících stran a i když už jsem byla šíleně unavená, musela jsem knihu dočíst.
Knížka se mi moc líbila. Na obalu psali, že potěší každého fanouška serialu Doctor who. Proto jsem si ji bez váhání koupila. Jsem za to vážně ráda. Knížka je místy velmi vtipná a obsahuje přesně můj styl humoru.
Jako wau. Totální nadšení. Zápletka je jednoduchá, její řešení prosté a cesta k němu nijak komplikovaná. Ale! Ta samozřejmost, s níž Jackaby propojuje svět legend a naší reality, je prostě okouzlující. Bez vysvětlování, bez omlouvání, bez bombastičnosti a zcela a úplně samozřejmě. Prostě tráva je zelená a domovyk žije na Ukrajině. Bez pochybností, tak to prostě je. A tato neokázalost Jackabyho světa, který reprezentuje, je osvěžující.
Líbí se mi hlavní hrdinka. Její pragmatičnost a schopnost pojímat věci tak, jak jsou, a přitom ne slepě, je sympatická. Líbí se mi Jackabyho bezprostřednost, posedlost a výjimečnost. Baví mě postavy, které se vynořují a zasahují do děje.
V tomhle příběhu mi prostě sedlo všechno.
Nezávislá hlavní hrdinka byla sympatická mimo jiné tím, že to s bojem vůči autoritám nijak nepřeháněla a prokazatelně se raději oblékla do pěkných šatů, než do kalhot. Detektiv Jackaby byl uvěřitelně excentrický. V jednu chvíli se mi zdálo těch nadpřirozených bytostí trochu moc, ale velmi rychle jsem se v Ritterově světě zabydlela (koneckonců zbožňuju Nástroje smrti) a ke konci mi už všechno připadlo logické a patřičné. Pachatele jsem odhalila poměrně brzy, takže jediným záporem bylo množství obětí, než byl případ vyřešen. Ještě jeden bod za to (pozor spoiler), že Abigail nevzplanula láskou ke svému šéfovi. Jo a kamarádství s duchem bylo taky super!
Kniha spojuje vše, co mám ráda - fantasy, Sherlocka, Doctora Who i detektivku. Autor dle mého názoru však až příliš těžil z těch dvou slavných velikánů a inspirace v nich byla dost očividná a dle mě byla spíše na škodu. Při čtení jsem měla totiž pocit, jako by se autor snažil zkopírovat to nej z těchto dvou postav.
Abigail byla taková... nijaká. Byla tam vlastně jenom pro to, aby tam byla.
Zápletka je velmi jednoduchá a docela průhledná, člověk brzy sám odhalí vraha.
Rozhodovala jsem se mezi dvěmi a třemi hvězdičkami. Díky skvělé obálce, díky které jsem si knihy všimla, dávám nakonec hvězdy tři.
Detektivní příběh s prvky mysteriozna a fantasy. Od knihy jsem podle popisků očekávala asi více, než mi příběh ve skutečnosti dal. Děj je poměrně jednoduchý, trochu krvavý, celkově ale kniha velmi rychle utíká a slušně se čte, ale je opravdu určena spíše mladším čtenářům.
Kniha je velice čtivá, postavy sympatické. Ale jako detektivka moc neoslní, když poznáte, kdo je vrah ve chvíli, kdy se poprvé objeví na scéně, a tajemství jiných postav také.