Jak být dokonalý gentleman

04.09.2019

1) kniha se týká jen mravů v USA - škoda, že to na ní není nikde uvedené; řídit se podle ní jinde by byla hloupost (to se v ní ale nedočtete - prezentuje své názory jako neomylné absolutní pravdy)
2) překlad je slabý, zejména terminologie dress kodu a formálních oslovení úplně mizí v překladu a je jím znehodnocena. A v názvu knihy v originále není slovo "dokonalý" - což i k obsahu knihy sedí více - jde spíš o úvod.
3) kniha je směs extrémě formálních rad např. na setkání s papežem a královnou, a dost přízemních situací na sousedské párty. Není mi jasné, jakému čtenáři je určena. Někde čeká, že všichni jsou na úrovni a chodí ve smokingu a do nejluxusnějších restaurací, a jinde cílí na lidi, kterým je třeba opakovaně zdůraznit, že špinavé nože od omáček se nepokládají na ubrus.
4) kniha se nadmíru věnuje pití alkoholu. Opravdu nechápu, přoč by abstinent musel doma mít kvalitní vývrtku, bar, několik druhů alkoholu a několik sad sklenic na jeho různé druhy.
5)nejvíc mě tak asi zaujaly příklady zdvořilých odpovědí, kterými se dá vykroutit ze společensky nepříjemných situací. (např. Když máte poděkovat za odporný svetr, tak místo abyste lhali, že se vám líbí, tak řeknete, že vám připomíná veřery v Maine:-D)
6) Pozitivní je, že autor zkusil uchopit používání mobilů atd. Bohužel popis odpovídá době, kdy mobil uměl jen volat a SMS, takže v dnešní době internetu jsou zákazy používání mobilu a jiná pravidla již v mnohém překonaná a zastaralá. Obdobně se výrazně snížilo používání klasické pošty oproti e-mailu. Osobně u některých věcí lpím na papírové formě, ale opravdu si nemyslím, že by člověka dělalo gentlemanem to, že na e-mail odpoví listinným dopisem. I s ohledem na rychlost.
7)knihu bych doporučil jako průvodce chování v USA, ale spíše v anglickém originále.