Jak být šťastný
Eva Woods (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/404633/bmid_jak-byt-stastny-SbM-404633.jpg
4
104
104
Annie se topí ve smutku už tak dlouho, že zapomněla, co vlastně znamená být šťastný. Všechno se změní, když potká Polly – veselou, plnou dobré nálady a radosti. Polly má ten nejsilnější důvod, proč žít tak, jako by každý den měl být její poslední. Umírá totiž na rakovinu a lékaři jí dávají tři měsíce života. Polly a Annie uzavřou nečekané a silné přátelství a skrze malá i závažnější rozhodnutí se ukazuje, že štěstí není tak nedosažitelné, jak se ještě před nedávnem zdálo. Ale sotva se Annie začne konečně stavět na nohy, je to naopak Polly, kdo bude potřebovat ukázat cestu…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2019
,
Ikar (ČR)
Originální název:
How to be Happy, 2017
více info...
Přidat komentář
"Krásné čtení", dá-li se to tak říct. Smutné, ale velmi inspirující. Síla osobních zkušeností, ať už autorky, či Vaše osobní dodává příběhu zcela jiný náboj. Určitě Vás donutí (ale zcela nenásilně) se zamyslet nad vlastním životem, nad tím, jak fungujeme, jak bychom se mohli chovat a jednat jinak.
Příběh lidí, kterým do života vstoupila těžká nemoc, smrt blízkých, nemá vždy šťastný konec. Nicméně je třeba vidět to dobré, pozitivní, nezapomínat na maličkosti. I maličkost může změnit mnoho.
Vybavila se mi jiná kniha od Willa Bowena "Šťastný život" a výzva projektu "Svět bez stížností". Jednou jsem si skoro navlékla náramek této výzvy, ale nakonec jsem to neuskutečnila.
Výzva "100 šťastných dní" je hozenou rukavicí, nyní už zbývá ji pouze zvednout!
Bylo to smutné, ale zároveň motivační čtení. Nedokážu si vůbec představit, jak se cítí člověk, kterého nepoznává vlastní matka. Kniha mě donutila zamyslet se nad vlastním životem.
Hodně mi to připomíná nějaký film, ale jaký? Polly byla fajn holka, která ukázala Annie nový směr života. Oblíbila jsem si ji, i když bylo hned jasné, jak to s Polly dopadne. Konec byl smutný, poprvé u knížky jsem byla empatická a soucítila s Annie, jak se cítí a co se odehrává v člověku, při ztrátě blízkého. Ze začátku ji Polly lezla na nervy, ale pak zjistila, že 100 dní ke štěstí je tou pravou kamarádkou. Obě si prožily rakovinové ESO.
Veľmi som váhala s hodnotením. Je to pekná kniha s peknou myšlienkou, čisto ženská verzia Predtým než som ťa spoznala. Len to s ňou bolo raz hore a raz dole. Jasne že je to dosť klišé a celú polovicu knihy aj bolo a postavy mi raz boli sympatické a raz nie. Takže som sa nevedela úplne ponoriť. Ale tá druhá polovica to zachraňuje. A nakoniec to predsa nebolo až také presladené ako mohlo byť. Takže tesne, ale 4 *.
Ze začátku jsem se musela do této knihy hrozně nutit (nevím proč, nějak mě nevtáhla). V té chvíli bych byla hodnotila max. 3 hvězdičkami s přivřeným okem. Postupně jsem si ale postavy oblíbila a začala být zvědavá, jak že to s nimi vlastně dopadne. A najednou kniha dostala úplně jiný spád. Ale hlavně - i když je od začátku jasné, jak to s Polly dopadne, stejně jsem brečela jako želva, což se mi u knížky stalo úplně poprvé. Tak moc jsem si nakonec postavy oblíbila. Nicméně 5 hvězd si pošetřím pro díla, která mě bavila od začátku do konce, takže hodnotím "jen" 4*.
Knížka mě zaujala tématem. Co všechno se dá stihnout za 100 dní, které zbývají...předat tu zkušenost, rakovinové eso, jak říká Polly, naučit někoho jiného žít tak, jak by žil před smrtí, naplno. Zajímavá myšlenka a skvělý nápad na román, ale čekala jsem víc. Možná to bylo stylem psaní nebo něčím jiným, knížka mě dost nudila, donutila jsem se jí dočíst a vůbec se mě nijak nedotkla emočně, a to já od knížek čekám, že se dotknou mého srdce a že v nich najdu.....něco..
Moc pěkná knížka v které se každý najde. Donutí člověka zamyslet se nad životem. Pěkně se četlo.
Polly se dozví, že jí zbývá pár měsíců života, rozhodne se prožít každý den šťastně, obléká se do všech barev duhy a především odsoudí dosud nic netušící Annie, aby se stala její kamarádkou a absolvovala střeštěné nápady s ní... První polovina knihy mi přišla tak trochu banální, maximálně na 3 hvězdičky, v druhé polovině to ale autorka pojala o dost zajímavěji a neotřeleji a hvězdičky tak dosáhly min. na 4,5, i slzička ukápla. Hezké byly i vedlejší dějové linky Řeka Costase, obou lékařů nebo samotné Annie a její rodiny. Zdařilý příběh.
Moc jsem od knížky nečekala, málo komentářů, žádný bestseller... A přitom jedna z nejhezčích, nejvtipnejsich a zároveň nejsmutnejsich knížek co jsem četla. A přitom jsou o hodně známější autorky, (i bestsellerů) které vás z daleka nevtahnou do děje, tak jako tenhle příběh nečekaného přátelství. Pokud máte blbé období a rádi citáty, tak šup do toho.
Kniha je hezká, to ano, ale nemůžu si odpustit srovnání, je to téměř to stejné jako kniha “100 dní štěstí”, což tedy na konci knihy autorka objasňuje, že ji inspirovala k napsání knihy výzva na Facebooku “100 happy days”. Existuje tedy nějaká výzva 100 dní ke štěstí, musí však hlavní postava mít rakovinu, aby si uvědomila, co je to štěstí? Já myslím, že ne, je to věc rozhodnutí, trocho mě už vytáčí tématika umírajícího člověka a toho, jak si konečně užívá své poslední dny. Hvězdy dávám za vztah doktora a Annie a taky za praštěnou Polly, která mě bavila a díky které jsem knihu dočetla.
Jak být šťastný .... aneb 100 dní štěstí .... když tvoje dny mohou být sečteny ....
Pěkná, motivační a pozitivní kniha - o nečekané blízkosti Polly a Annie ....
I malé věci dokážou velké zázraky .... stačí se jen dívat kolem sebe ....
Napsané vtipně a s pochopením - nakonec v doslovu nám autorka objasní, kde čerpala inspiraci.... doporučím.
Asi bych knihu nedoporučila tomu, komu zemřel (nebo umírá) někdo blízký, ale jinak je to pro mě vlastně dost veselá kniha. Zároveň i hodně smutná, převládá v ní naštěstí radost ze života. Polly má určitě můj obdiv. Kolikrát člověk fňuká kvůli úplným hovadinám a přitom...
Senzační knížka a velmi milé překvapení. Smutná, místy vtipná, ze života, ale především krásně pozitivní....
Ne, není to žádný manuál na život, jak být šťastný. Ale v tom příběhu dvou kamarádek, které dostaly od života naloženo hodně, se dá najít mnoho použitelného jak na zamyšlení, tak na inspiraci. A věřte, že se v mnoha situacích najdete a bude se vám chtít současně brečet i smát.
Je to tak, pokud nejde o život, tak jde o...., no o nic, svatá pravda!!!
Kniha je hezky jednoduše psaná. Díky krátkým kapitolám je to taková oddechovka, když člověk nemá moc času a přesto se chce posunout v knize dál. Líbí se mi také nápad se 100 denní výzvou, na které je celý příběh postaven. Kniha donutí k zamyšlení nad sebou, nad životem, nad problémy všedních dnů a ukáže, že vše co se nám děje, ať je to na první pohled sebehorší je jen a pouze náš úhel pohledu a je jen na nás, zda se ho pokusíme změnit, nebo třeba naklonit do jiného úhlu. Konec mne rozplakal, ačkoliv jsem ho čekala.
Než jsem knihu začala číst, měla jsem trochu jinou představu o ději, který v ní bude. Byla jsem ale velmi překvapená. Kniha velmi podtrhuje moje sluníčkové myšlení a to se mi líbilo. Závěr byl samozřejmě tak trochu předvídatelný už od začátku, ale přesto jsem až do poslední chvíle doufala, že to bude jen vtip. Každopádně bych knihu doporučila všem lidem, kteří si stěžují na malichernosti a zbytečně se utápějí v depresivních myšlenkách. Už nějaký ten čas se snažím myslet pozitivně, jak říkáme s přítelem "Mít sluníčkový dny" a přesně to byla podstata postavy Polly. A měla by být nás všech.
Tahle kniha mi spadla do ruky úplně náhodou, když v Dobrovském měli akci 1+2. A teda vůbec toho nelituji.
Doporučila bych knihu všem, kteří si pořád stěžují jak těžký mají život a tvrdí, že jsou ze všeho v depresi a přitom si neumí užívat ani toho mála co maji. 100 denní výzva je zajímavý nápad jak se k něčemu dokopat, i když třeba jen k maličkostem.
Příběh se četl dobře. Rozděleni na dny mě bavilo, i když mi bylo naprosto jasné jak to vše skončí
Tuhle knížku miluji! Čtu ji pravidelně alespoň jednou ročně a nemůžu říct, že by mě omrzela. Moc mě mrzí, že ji čte tak málo lidí a všeobecně, že jsem ještě nikoho neslyšela o ní mluvit.
Krásný příběh o tom, jak se těšit i z maličkostí a nezůstávat zahrabaný jen ve špatné náladě. Výzva 100 šťastných dní je velice inspirující, minimálně v tom si každý den najít jeden moment nebo věc, která vám vykouzlí úsměv na tváři, i když se vám zrovna nedaří vůbec nic. Nezapomeňte, že po dešti vždycky vysvitne slunce, ať už to trvá jak chce dlouho, nevzdávejte to :)
Štítky knihy
nevěra přátelství naděje rakovina, nádory nemocnice, špitály lékaři
Já prostě nečtu tyhle "šťastný" knihy z přesvědčení.. no, ale vlastně proč ne.. :D
Knihu někdo onehdá vychvaloval na fb. Hned jsem jí splašila a po pár týdnech jsem si jí vzala do práce. Nečekala jsem žádnou hitparádu, přeci jen jsem jednu podobnou zatratila už na 50 straně a nebyla jsem schopná jí dočíst. Jmenovala se asi "100 dní štěstí".
Ale tohle bylo úplně jiné. Chytlo mě to už na začátku, v lecčems jsem se našla. Bavila mě. Mělo to všechno. Absurdní situace. Vtipné situace. Smutné situace. A taky ty zatraceně usměvavé, a těch bylo asi úplně nejvíc i přes to, o čem kniha byla.
Nakonec dočítám s bolavým (jen tak trochu) srdcem ale přes to s úsměvem na tváři. :)