Jak důležité je mít Filipa
Oscar Wilde
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/489949/bmid_jak-dulezite-je-mit-filipa-si7-489949.jpg
4
1687
1687
Divadelní hra anglického spisovatele irského původu Oscara Wildea z roku 1895. Konverzační komedie o třech dějstvích se satirickými prvky. Dílo charakterizují mistrné dialogy plné ironie, sarkasmu, paradoxů a aforismů. Hlavními hrdiny jsou Algernon Moncrieff a Jack Worthing. A pak je tu ještě Gvendolína Fairfaxová, Algernonova půvabná sestřenice. Jack se do ní bláznivě zamiluje a touží se s ní zasnoubit. V Londýně vystupuje pod pseudonymem Filip, pod kterým ho zná i Gvendolína. Unešená tímto krásným jménem se sňatkem souhlasí. Její matku, Lady Bracknellovou, ale znepokojuje Jackův nejasný původ. Byl totiž nalezen v cestovní tašce na nádraží Viktoria. Pozve si ho proto na snubní rozhovor a rozhodne, že musí najít alespoň jednoho z rodičů…... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2022 , 1400Originální název:
The Importance of Being Earnest, 1895
více info...
Přidat komentář
Další z klasických děl, které jsem si konečně "přečetla ušima". Perfektní, vtipné, úžasné... A navíc - milé děti, neotálejte s klasickou literaturou. Vážně stojí za to :)
Tuhle divadelní hru jsem vždycky chtěla poznat blíž, i poté, co jsem četla Lady Fuckingham. Trochu mě uklidnila kamarádka, která mi řekla, že ji nenapsal Wilde, takže tomu autorovi asi ještě dám šanci. Minimálně touhle hrou mě mile překvapil a vážně jsem si to užila. :)
Jak už tu bylo řečeno dříve, autorův humor je blízký tomu našemu domácímu a poskytuje příležitost toho náležitě využít. To, že mohli čeští herci vytvořit (v tomto případě v režii legendární Evy Sadkové) tak nádherné představení, jakým je TV film z roku 1979 (viz https://www.youtube.com/watch?v=UD38WhgCIZE), svědčí jak o jejich umění, tak o kvalitě textu.
A mohu potvrdit, že i jiná nastudování, která jsem viděla v divadle, byla výborná a bylo poznat, s jakou chutí vznikala. I kdyby Oscar Wilde nedocílil ničeho jiného, než toho, k pěti hvězdičkám by myslím stačilo i jen to samo.
Svižná komedie, která člověka rozptýlí, přivede ho na optimističtější myšlenky a zároveň má zajímavou myšlenkovou nadstavbu.
Bom dia,
Tentokrát jsem se rozhodl praštit do nějaké klasiky. V týhle knížce se potkaj dva frajeři, kteří chtějí popíjet čaj s vulvou o páté, ale protože jde o švandu, tak si zvolí falešný identity a pak se naháněj jako v komedii od Zdendy Trošky. Za svižnost dávám 6 brexitů z 10, ale jelikož v knížce nebyl Jirka Krampol nebo vtipy s prděním, na víc bohužel jít nemůžu.
Toto je hra mnoha tváří. Hra společenské kritiky, hra zvláštní estetiky, fraška, hra plná filosofie, hra pokřivené, pokrytecké lásky, hra omylů. Jendo z nejlepších děl Oscara Wilda, ve kterém si každý najde něco svého.
Knihu jsem četl dvakrát a v obou případech jsem se u ní smál. Každá strana na sobě nese krásný vtip, občas možná až zbytečně kousavý, ale stejně… Za vtipy se však ukrývají zajímavé otázky, nejen tázající se na nitro člověka, ale také na fungování společnosti. Opravdu se jedná o dílo neuvěřitelně pichlavé a ve své podstatě, ve svých nejhlubších částech, také smutné.
Jedna postava vedle druhé působí dosti nerealisticky, vyumělkovaně a archetypálně. Žádný charakter není originální, všechny se detailně drží svých rolí. A funguje to skvěle. Mladá namyšlená slečinka s láskou k falešné romantice, přísná praktická teta, která nejvíce ze všeho nesnáší kritizování své společenské třídy, Algernon, který do značné míry odráží osobnost Wildovu. Tito a další dělají dohromady skvělou komedii, ve které co replika, to citát.
Dílo si nese mnoho z Obrazu Doriana Graye a jeho hedonismu. Carpe diem, to je asi nejlepší shrnutí této hry. A je-li k tomu potřebný Filip, tím jenom lépe.
Dokonalé! Oscar Wilde (i s překladatelem) se těmi jazykovými hříčkami a šílenými situacemi přesně trefili do mého stylu humoru, takže jsem si celou hru maximálně užila. Kromě toho v ní bylo mnoho zajímavých filosofických myšlenek a postřehů. Těším se, až si od Wilda přečtu něco dalšího - jen doufám, že už tam nebude tolik překlepů jako tady...
Asi se budu do Wilda pouštět častěji, protože tohle mě opravdu bavilo. Nejen ten humor, sarkasmus a paradoxy, ale celkové pojetí klasického cynismu, co v podobných knihách nacházíme. Nemohu samozřejmě opomenout ani povedené aforismy, které jsou pro spisovatele tak typické.
Myslím si, že v tomhle textu je velmi zajímavé zamyslet se nad tématem lhaní a nakonec se pousmát nad ironií toho, že i ten největší lhář může vlastně mluvit pravdu.
Skvělé. Hned na první stránce autorem jasně řečeno, jakým stylem budeme pokračovat a jak se budeme bavit. Humor opravdu britský, a tedy za mě naprosto geniální. Celá spousta replik zcela perfektní, nazvat je bonmoty je opravdu trefné. Musím říct, že se mi také líbil český překlad, ale mám k dispozici i původní verzi a čtu dost pochvalné komentáře, takže se vrhnu i na anglický originál. Jsem totiž dost zvědavý, jak některé dialogy zněly původně. Věřím, že jisté věci dostanou rázem nový rozměr. Celkově tedy výborné, mohu vřele doporučit.
Kniha je upřímná a zábavná, baví mě všelijaká rozhodná prohlášení, které postavy zvolají.
"Upřímně řečeno, nejsem přítelkyní dlouhých zásnub. Pak mají lidé příležitost, aby se už před svatbou navzájem prokoukli, a to není nikdy radno."
"Všechny ženy se časem podobají svým matkám, to je jejich tragédie. Muži ne, to je zas jejich tragédie."
Tenhle anglický humor je mi tak blízký! Příjemně pobaví! Ráda a často se k ní vracím a moc si užívám, když se v ní pokaždé znovu ztratím.
Kdo by neznal tuhle klasickou duchaplnou komedii? Po letech jsem se ke knížce opět vrátil a musím přiznat, že mě nepřestává fascinovat. Autor v ní přímo hýří humorem, který není prvoplánový ani násilný, nýbrž laskavý a inteligentní.
Typický anglický humor, břitký, jemný jako dýka. Co věta, to bonmot, úplně jako pan prezident...
Jak je důležité míti Filipa je první Wildeova divadelní hra, kterou jsem četl a teprve s ní jsem pochopil, co to vlastně takový anglický humor je. A kdo je jeho mistrem. Tato hra mne tolik nezaujal dějem, který je vlastně docela typický pro tento žánr, nýbrž skvělou hrou se slovy, slovnímy hříčkami, aforismy a paradoxy, až mi přišlo že pan Wilde z každé řádky na čtenáře potutelně pomrkává. Anebo se čtenáři vysmívá, těžko říct...
Jde o přepis divadelní hry. Pokud pominu překlepy, se kterými jsem se u novějších knih (toto vydání je z roku 2013) bohužel muset smířit, čte se velmi dobře. Hodně mi to připomnělo knihy mého milovaného P. G. Wodehouseho. Přečteno za pár hodin. Dobře jsem se pobavil. Doporučuji.
Velmi uspokojivé.
Nestárnoucí konverzační drama, které je dodnes inscenováno po celém světě, poprvé bylo uvedeno v londýnském St. James’s Theatre roku 1895 na svátek sv. Valentýna - dobrá volba, když se děj točí okolo lásky :-).
V novinách The St. James's Gazette vyšel měsíc před premiérou následující rozhovor s Oscarem Wildem:
"Myslíte, že kritici vaší nové hře porozumějí?“
„Doufám, že nikoliv.“
„Na jaký druh hry se máme těšit?“
„Je vybraně lehkovážná, je to jemňounká bublina fantazie a má svou filozofii.“
„Jakou filozofii?“
„Že všechny bezvýznamnosti v životě máme brát vážně a všechno vážné máme brát s upřímnou a uváženou lehkovážností."
A právě proto mám Oskara Wilda ráda, baví mě jeho laskavě-ironická hra se slovy a jejich významy (sami pak zjistíte, že právě jména a jejich významy mají v tomto příběhu svou roli - což pro překladatele muselo být možná trochu oříškem ... jak přenést do češtiny fiktivní jméno obou mužských hrdinů Ernest a zachovat autorův záměr - jméno vzbuzující důvěru, vyjadřující vážnost a svědomitost, nebo, dle českého překladu - důvtipnost) ... co z toho pak vyplyne, když se do toho zamíchá vroucí láska, imaginární osoba a řada úmyslných i neúmyslných nedorozumění, které dohromady rozehrají skvělou šarádu, k tomu se přidají další a další bláznivé nápady, pak spousta bonmotů, slovních hříček a paradoxů, až je pak celá zápletka absurdní až nepravděpodobná /i tohle muselo být pro překladatele výzvou, takže klobouk dolů/ ... to už musíte zjistit sami ... každopádně, tahle vtipně bláznivá komedie o užívání si života za to opravdu stojí, za mě je vždy, stále znovu a znovu ... jedinečně úžasná, inteligentní a přitom dokonale zábavná. Vřele doporučuji k přečtení, případně poslechu či shlédnutí!
"Algernon: No, v žádosti o ruku nevidím opravdu nic romantického. Být zamilován, to je velmi romantické. Ale žádat o ruku, v tom není romantického pranic. Dovol, člověk může být přece vyslyšen. A obyčejně taky vyslyšen bývá. A pak je všechno vzrušení to tam. To nejlepší na lásce je nejistota. jestli já se někdy ožením, tak se určitě vynasnažím na to zapomenout.
Jack: To si dovedu představit, milý Algy. Rozvodové řízení bylo zvlášť vynalezeno pro lidi s pamětí takhle pozoruhodně seřízenou."
Nemám komedie příliš v lásce, málokdy narazím na někoho, kdo má podobný smysl pro humor, ale tohle bylo opravdu dokonalé! Nemám k tomu co dodat.
Štítky knihy
zfilmováno irská literatura komedie divadelní hry
Autorovy další knížky
| 1999 |  Obraz Doriana Graye |
| 2005 | Jak je důležité míti Filipa |
| 1999 |  Lady Fuckingham |
| 2004 | Strašidlo cantervillské |
| 1919 | Slavík a růže |
Kratičká divadelní hra s mistrnými dialogy plnými ironie a sarkasmu, břitkým humorem a promyšleným dějem. Na začátku je jeden vychytralý nápad v podobě Bunburyování, který vyvolá sérií zábavných a absurdních událostí, které jsou tak vtipné a úsměvné, že by si člověk také hned pořídil nějakého Filipa. Prostě pětihvězdičková klasika z pera geniálního Oscara Wildea, která nikdy nezklame.