Umění Egypťanů
Olivia Zorn
Jak je poznáme? série
< 2. díl >
"Egypt je dar Nilu." To jsou slova řeckého historika Hérodota, jenž v 5. stol. př. Kr. cestoval po Egyptě; země faraonů na něj učinila ohromný dojem. Vliv egyptského umění lze vystopovat i v pozdějších kulturách... Celé generace neznámých umělců vytvořily početné plastiky, estetické i pro dnešní výtvarný vkus. Sochy měly svůj účel - zpodobňovaly přírodu či bytosti, aby tak duši poskytly schránku pro věčnost. Díla z rozsáhlého časového úseku vystavovaná na celém světě působí stejnorodým dojmem. Z velké části je to zásluhou uměleckých pravidel platících v období Staré říše, která bez větších změn přetrvala tisíce let. Když byly díky Rosettskému kameni rozluštěny hieroglyfy, bylo možné dešifrovat nápisy i jména králů a výrazně se rozšířily znalosti o staroegyptských dějinách, kultuře, náboženství a životním stylu. Přeložila Ivana Vízdalová. Váz., 128 stran, 16 x 21,5 cm, celobarevná publikace... celý text
Literatura naučná Umění
Vydáno: 2005 , Knižní klubOriginální název:
Die Kunst der Agypter, 2004
více info...
Přidat komentář
Umění mě tolik nezajímá, ale Egypt ano a tak jsem tuhle knihu prostě musela mít a stejně tak jsem si jí i musela přečíst.
Musím říct, že jsem byla nadšena fůrou obrázků s popiskami. Kniha je pak hezká už jen na pohled a když jí otevřete, tak se radujete z toho, že si můžete při čtení prohlížet snímky. To je pozitivní část na této knize.
Dále napíši, že mi přišlo trochu zbytečné okénko: Na první pohled. Tyhle poznámky mohly být vypuštěny. Ale přežila jsem to i s nima samozřejmě.
A teď věci, které mi trochu vadily. Když čtu poučné historické knihy (které mám opravdu moc ráda), tak si myslím, že je potřebné, aby byl text barvitý a dobře se četl. V této knize text na barvitosti postrádal. Musím říct, že hezčí popis mám i v učebnici na dějepis. O Egypt se ale opravdu zajímám, tak jsem to samozřejmě dočetla. Přesto mě to někdy trochu dráždilo, protože tomu opravdu něco chybělo. Jako kdyby autorka psala knihu trochu z donucení - možná jde jen můj pohled na věc.
Ještě se našlo hodně bílého místa (nevyužitý prostor), ale to není nějak důležité.
Dověděla jsem se přeci jen hodně zajímavostí a na těch sto stránkách se dala přežít i strohost textu. Přeci jen jsem už ale četla mnoho zábavnějších publikací (tahle je zábavná pouze svým zjevem, protože mi přebal trochu rozkousali štěňátka :D).
Výborná knížka. :)