Jak jsem vyhrál válku / How I Won The War
Patrick Ryan
Nesmrtelný válečný román, v němž válku bere vážně snad jen jeho hlavní protagonista, poručík britské spojenecké armády Ernest Goodbody, vychází v anglicko-české verzi. Donkichotský Goodbody se během několikaleté anabáze snaží vrátit válce její důstojnost, ale čtenář záhy pochopí, že jde o absurdní počínání – válka je beznadějně směšnou záležitostí a smích je také to jediné, čím ji lze porazit.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2008 , ArgoOriginální název:
How I Won The War, 1963
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Nejsem právě milovník válečné literatury ani válečné satiry a Švejka jsem dokázala strávit (a ocenit) pouze ve filmovém zpracování. Tato kniha je trochu jiná a přesto podobná. Absurdita z ní čouhá na všechny strany a hlavní hrdina Goodbody je oživlá nadsázka. Účetní firmy s obilím, který narukuje a je povyšován za zásluhy jen proto, aby se ho každý velitel rychle zbavil. Je to tak trochu prototyp současného úspěšného politika - sebestředný, snaživý pitomec s nepřekonatelnou loajalitou k pokynům nadřízených a snažící se získat povýšení. Aktivně plní absurdní předpisy, je znalcem všech vojenských příruček, obskurních pokynů a paragrafů, ale... Válka je absurdní, nesmyslná, šílená a humor je jeden z prostředků, jak se s ní vyrovnat a nezbláznit. Je jedno jestli je ten humor britský nebo český, ploché to může připadat jen někomu, kdo nemá pro humor smysl a neumí číst mezi řádky.
Užila jsem si scény s "chudákem" paní Clapperovou, Goodbodyho bezvýslednou ochranu mušketýrů před stykem se “sexuálními pracovnicemi”, příběhy o sběru vzorků stolice domorodců, honičku spojenců za italskými víny, boj s hořícími tramvajemi, krádež zlatého rouna podle bájesloví pro osmileté děti a v neposlední řadě Goodbodyho pochodový krok. Nejsou to nesmysly, ten příběh je úžasně vystavěný a má hlavu a patu. Je to legrační a na druhou stranu smutné - válka tam je na každém kroku, třebaže si z ní autor dělá legraci. Kniha je za mne osobně prostě geniální.
"Ať ELAS přijdou! Promluvíme si s nimi. Ještě rádi se vrátí zpátky do hor. Pan poručík Goodbody jim poví, co je kri-ket."
"Kri-ket?" opakoval Švéd. "Co je to kri-ket?"
"Kri-ket," spustil Spiros, "je anglická hra mezi dvěma mužstvy po jedenácti hráčích. Hraje se na házecí dráze..."
Kdo četl - rozumí. Kdo nečetl, ten to musí rychle napravit. :-)
Já se omlouvám, ale za mě teda ne. O něco lepší, než Švejk, kterého jsem ani nedočetla, ale stejně stupidní. Celá knížka je totálně o ničem, respektive o jednom blbcovi. Knížku jsem četla v rámci výzvy, takže jsem se přemohla a dočetla. I když ke konci jsem možná už rezignovala a přišlo mi to snesitelnější, než ze začátku.