Jak mi Francie zachránila manželství
Amy Finley
Amy, profesionální kuchařka, toho času na mateřské dovolené, se jednoho dne rozhodne, že zkusí štěstí a přihlásí se do kulinární televizní reality show. Stane se nemožné a ona vyhrává. Vzápětí natočí několik epizod vlastního televizního pořadu Gourmet Next Door (Gurmánka odvedle), Protože už jí nezbýval čas na vlastní rodinu, vedlo to až k rozluce s manželem. V zoufalé snaze zachránit manželství navrhne Amy manželovi riskantní plán: opustí kariéru v televizi a odstěhuje se s celou rodinou na rok do Francie, kde se do manžela zamilovala a kde spolu krátce žili. I v novém životě v Burgundsku hraje klíčovou roli vaření, ale jak se Amy vypořádá s tím, že musí zabít králíka, aby mohla připravit lapin a la moutarde, nebo s kocovinou po bouillabaissových orgiích?... celý text
Literatura světová
Vydáno: 2012 , MottoOriginální název:
How to eat a small country, 2001
více info...
Přidat komentář
Lehké odpočinkové čtení - trochu bez děje, trochu cestovatelské a trochu pro gurmány ....
A mně se to líbilo - Francii považuji za krásnou zemi a jejich kuchyně je rozhodně zajímavá ....
Putování a poznávání krajových specialit ve mně vzbudilo chutě ....
Kdo by neznal rybí bouillabaissu, lyonský salát nebo burgundské šneky ... chutí je zde opravdu hodně .... králík v hořčičné omáčce, gratinované brambory a spousta druhů sýrů ....
Něco mne nelákalo - žabí stehýnka, plněné dršťky, telecí hlava - i když, jeden nikdy neví ....
A zakončení cesty na Korsice - a sušenky z kaštanové mouky - to by se mi líbilo.
Kdo rád cestuje a rád si dopřeje pochoutky, pro toho kniha bude inspirací.
Odložila jsem na stránce 212. Ke každým pár stránkám jsem se musela doslova ,,dokopat" a knihu jsem četla skoro celý měsíc. Čekala jsem alespoň pobavení při čtení zážitků o cestování a gurmánství ve Francii, bohužel příběhy pro mě byly naprosto suše napsány. Bohužel celkově mě celkově kniha velice zklamala .. :(
Těšila jsem se na vyprávění o francouzské kuchyni a o vývoji manželství. O vztazích v knize nebylo takřka nic, spíš to byly takové zápisky z putování Francií. Pasáží o jídle tam bylo požehnaně, hezky jsou popsané speciality jednotlivých regionů Francie. Ale občas mi zůstával rozum stát. Například, že rodina vejde do prázdné restaurace s nepříjemným a neochotným číšníkem, zůstane přes všechna varovná znamení a divné pocity sedět, všichni si objednají si bohatý oběd a pak se hrozně diví, že jim nechutnalo. Je to nenáročné čtení, zejména zpočátku se to čte hezky, ale celkově to pro mě bylo trochu zklamání.
Pasáže o jídle byly fajn a vzbuzovaly chuť k jídlu, ale to opravdu bylo to jediné pozitivní, co se o knize dá říct. Jinak to byla taková podivně slepená, nesouvislá změť. Několikrát jsem se podívala, jestli mi nechybí nějaké stránky, protože vůbec nebylo jasný, kam autorka skočila, o čem píše a proč.
Tato kniha mně přišla jako výčet pocitů, dojmů, zkrátka jako poskládané úryvky nějakého ne příliš souvislého příběhu. Ani kulinářskou inspiraci jsem nenašla. Pro mě zklamání.
Příjemná knížka, autorka popisuje cestování po Francii a místní kuchyni.. Oddechové čtení :).
(SPOILER) No, autorka mi symaticka nebyla a ještě méně její nevychované děti... to jsem vždy rostla, dcera kope do dveří na hotelu, ona ji nenapomene. Běhají v restauraci personálu pod nohama a ona se ještě diví, že to číšníkům vadí. Oni tam totiž pracují a nesedí si v klidu na židli... kreslí na ubrousky a ani se v té restauraci nezeptají zda mohou. Atd. Další co nechápu, za cestu do Francie a jídlo a další utratí peníze svých dětí co měly na studia, vážně? Bože... O jídle to taky tolik nebylo, o vztazích už vůbec, nelíbilo se mi to. Bylo to roztekane a velice neuměle napsané.