Jak mluvit, aby nás teenageři poslouchali
Adele Faber , Elaine Mazlish
S podtitulem: jak poslouchat, aby nám teenageři důvěřovali. Máte doma puberťáka a čím dál méně si rozumíte? Tato kniha je skvělým rádcem, jak jednat s dospívajícími tak, aby naše slova brali vážně, a jak jim naslouchat, aby v nás dospělých viděli partnera, nikoliv nepřítele. Způsoby jednání a tipy, jak vést dialog, jsou velmi názorně předvedeny na kreslených scénkách. Autorky využívají hlavně příkladů ze života a rozhovorů mezi rodiči a jejich dětmi. Na příkladu jiných rodin si lépe uvědomíte, kde se dopouštíte chyb a poučíte se, jak některé zaběhnuté způsoby chování změnit. V knize naleznete • Jak se vžít do pocitů vašeho dospívajícího dítěte - jak nezlehčovat jeho přání, nezavrhovat za každou cenu jeho názory, ale jak nalézt společnou řeč nad daným problémem. • Jak neobracet názory dítěte proti nám svým věčným a marným vyčítáním, rozkazy a sáhodlouhým moralizováním, ale jak lépe popsat problém, své rodičovské pocity a to, co od dítěte očekáváme. • Jak můžeme použít i humorné nadsázky k dosažení výchovného cíle a spolupráce dospívajícího. • Jak pokárat, ale nepotrestat, aby si dítě lépe uvědomilo svou zodpovědnost, nikoliv aby se vzpříčilo dalším výchovným pokusům. • Jak pochválit a jak vyjádřit naši nespokojenost. • Jak najít kompromisy na obou stranách tak, aby neutrpěla výchova, ale zároveň aby nedocházelo ke zbytečným střetům při řešení někdy i malicherných problémů (úklid pokoje, pomoc v domácnosti, večerní návraty...). • Názory dospívajících na výchovné postupy a chování dospělých, co je na nás „štve“, což nám ulehčí pochopení, proč k některým výchovným krizím dochází. Kromě toho nám tato kapitola umožní zavzpomínat na dobu, kdy jsme to prožívali my sami a usnadní nám vcítit se do mysli našeho potomka. • Problémy s alkoholem, sexem a drogami – jak dítě neinformovat o nebezpečí dlouhými rodinnými přednáškami, ale působit na něj průběžně a téměř nenápadně. ... celý text
Literatura naučná Psychologie a pedagogika Rodina
Vydáno: 2010 , Computer Press (CP Books)Originální název:
How to talk so teens will listen and listen so teems will talk, 2005
více info...
Přidat komentář
Dočetla jsem se v podstatě to samé co v knize Respektovat a být respektován. Pravidla mluvení autorka zavádí nejen pro rodiče, ale i pro puberťáky, takže kniha je přínosná i pro ně. Dokonce stejný přístup k pochvalám a trestům. Vysvětlování je dost polopatické.
Osobně mám trochu problém s dvěma věcmi: komunikace tímto způsobem se mi jeví tak nějak robotická, nepřirozená a předkládané scénáře, jak puberťák zareaguje, dost přitažené za vlasy. Druhá je, že celý problém je popsán na nějaké seanci rodičů (cosi jako AA), ta atmosféra je fakt trapná. Navíc je metoda vlastně stoprocentně úspěšná. No věřili byste tomu?
Při čtení knížky jsem se občas pěkně pobavila - ty názory puberťáků naprosto přesně sedí. A reakce rodičů jakbysmet. Teď jen si všechny ty rady pamatovat a použít je v praxi.
Jen jednu malou výtku bych měla, a sice k paní překladatelce: měla by si zopakovat pravidla českého pravopisu, skloňování především.
Kniha radí jak volit slova tak, aby si to mládež přebrala a nebrala vše jako osobní útok nebo výsměch. Ukazuje jak se vidí teenageři a jak vnímají naše slova. (jak se ukázalo, tak úplně jinak než jak to chceme a myslíme my)
Zajímavé a poučné čtení. Sice z mého pohledu poměrně dost zjednodušené, protože jednotlivé scénáře předpokládají určitou reakci teenagera, nicméně připusťme si, že ta reakce může být úplně jiná. A také si nemyslím, že i přes předpisovou reakci rodiče, si teenager vždy uvědomí tu správnou cestu. Ale i tak kniha stojí za přečtení.