Jak nebýt kluk
Robert Webb
Nebrečte, pijte pivo, nemluvte o svých citech, jezte maso, buďte tvrdí — a budou z vás chlapi. A nebo taky ne. Britský komik Robert Webb se ohlíží za svým životem — od prvních školních lásek až po chvíli, kdy zjistí, jak skvělé je někoho rozesmát; od ztráty milované matky až po okamžik, kdy se sám stal manželem a otcem. Při vzpomínání rozebírá absurdní očekávání, se kterými se chlapci a muži celý život potýkají, a dělá si legraci ze všech nevyřčených pravidel mužnosti a chlapáctví. Jak nebýt kluk je neuvěřitelně zábavná i dojemná kniha o očekáváních a vztazích, které z Roberta udělaly muže, o tom, co učíme své syny a dcery a že někdy se sice snažíme být nezlomnými hrdiny, ale ve skutečnosti se chováme jako buranští padouši. Webb v sobě zároveň nezapře komika: Jak nebýt kluk není ani tak společenská analýza jako spíš osobní zpověď, při níž se nejde pro vtip ani ostřejší slovo daleko. Ale ať už píše o sexu, vztazích, nebo vlastních emocích, vždy se kromě vtipné pointy snaží najít onu hranici, kde končí výchova sebevědomých a citlivých kluků a kde začíná toxická macho kultura.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2019 , HostOriginální název:
How Not to be a Boy, 2017
více info...
Přidat komentář
\"No, takže si sepíšu život na lísteček a pak to zkrátka... udělám.\"
Jak nebýt kluk je osobní zpověď jednoho z nejznámějších komiků současnosti. Upřímnost zde rozhodně nechybí. Stejně tak pro sprostá slova si autor nejde daleko. Budete se smát, budete smutní ale zároveň budete i naštvaní na hlavní postavu, neboť se občas vážně chová jako totální debil. Ale takový je život, ne? Robert Webb svůj život vzal a dal ho na papír. Nic netají a nic nepopírá. Píše souvislosti tak, jak je prožil, i přesto že to kolikrát na něj nevrhá pěkné světlo. Měl temné chvíle i temné myšlenky. Utápěl se v alkoholu i špatném chování. Nicméně dal tak za vznik čtivého příběhu nabytého špetkou - dobře hrstmi - humoru. A abych se vyjádřila k první větě - Robert si skutečně tento lísteček napsal. Bylo mu osmnáct a udělal si seznam toho, čeho chce v životě dosáhnout. K tomu to lístečku se vrátil ještě jednou o mnoho let později a zjistil, že velká část z toho se mu povedla. :)
Na knihu jsem narazila náhodou v knihovně a těšila jsem se na ni.
K půjčení mě přesvědčily hlavně recenze slavných osobností.
Autobiografická zpověď britského komika Robba Webba (já ho neznala) mi nepřišla ani vtipná, natož skvělá.
Bohužel jsem byla zklamána. Sprosté výrazy mi nevadily, i když bych se bez nich obešla, ale občas jsem se divila, jak může někdo takový debil.
Sám Webb si byl vědom, jaký byl v mládí nafoukaný idiot, jen se divím, je nedostal přes prsty.
Prostě jsem čekala víc.