Jak postavit loď
Elaine Feeney
Třináctiletý Jamie ONeill miluje červenou barvu. A k tomu vysoké stromy, déšť s větrem, knihy s přebalem, kočky, řeky a Edgara Allana Poea. Přeje si především dvě věci: sestrojit perpetuum mobile a komunikovat se svou matkou, která zemřela, když se narodil. V jeho mysli jsou tyto věci úzce spjaty. A na nové škole, kde ho vše jen mate a zahlcuje, najde dva lidi, kteří by mu mohli s tímhle přáním pomoci. Působivý román Jak postavit loď vypráví o tom, jak jeden chlapec a jeho poslání promění životy učitelů Tess a Tadhga. Něžný i silný příběh pojednává o lásce, rodině a mezilidských vazbách, o síle představivosti a o tom, že největší dobrodružství nikdy neprožíváme sami.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2024 , PasekaOriginální název:
How to Build a Boat, 2023
více info...
Přidat komentář


Mně se to líbilo, je třeba zvyknout si na trochu jiný způsob psaní. Mám tyhle "podivíny" ráda. Co mě zklamalo, byly gramatické chyby a překlepy v textu, a nebylo jich málo.


Musím říct, že mě knížka dojala. Irskem, lidskostí, temnými spodními (i horními) proudy a nevyslovitelnými jmény (jako třeba Tadhg) a to celé na příběhu 13letého Jamieho, který je tak trochu divný a hodně geniální a má rád lichá čísla, pošmourné počasí a učitelku Tess.


Jamiemu je třináct. Má rád různé věci – třeba kočky, vysoké stromy, řeky a červenou barvu. Rád má ve věcech řád a pořádek. Chtěl by sestrojit perpetuum mobile a komunikovat se svou matkou, která bohužel zemřela. Na nové škole ho všechno jen mate, dokud mu do cesty nevstoupí Tess a Tadgh, ti mu pomůžou nasměrovat život tím správným směrem.
Toto byla kniha, která zasáhne vaše emoce a ve mně navíc probudila touhu více pomáhat lidem, které mám ráda.
Ze začátku jsem měla problém zvyknout si na styl, jakým je kniha psána. Chybí tu uvozovky, místy je text i zvláštně a netypicky poskládán, ale jakmile jsem se začetla, prožívala jsem obyčejné dny s Jamiem. Poznala jsem jeho starosti, i to, co mu dělá radost a jelikož je ve věku mého syna, při čtení jsem měla pocit, že bych ho potřebovala ochránit. Zajímavý byl i příběh Tess a klidně by ho mohlo být více.
Příběh se odehrává v Irsku a jelikož se v knize popisují zajímavá místa, při čtení jsem vyhledávala, kde se zrovna nacházíme a jak to tam vypadá.
Kniha mě rozhodně zaujala. Byl to silný příběh, i když něčím zvláštní….
Jak postavit loď se mi hodnotí strašně špatně. Moje hodnocení vypovídá o kvalitě originálu, o němž vůbec nepochybuji, protože to pod tím nánosem prostě je (nemluvě o tom, že vím, že Irové prostě umí). Vyzdvihnout musím také překrásnou českou obálku, jednu z nejhezčích, jaké jsem v poslední době viděla.
Ale jinak? V krátké době je to druhá irská kniha z nakladatelství Paseka, ale na rozdíl od té první, která byla precizně připravená, tady mám obrovskou výtku směrem k týmu, který na textu pracoval. Být to na mně, okamžitě je vyrazím, do jednoho. Vy dostanete grant, a takhle tu knihu zmršíte? Není vám stydno? Tak mizernou práci jsem už hodně dlouho neviděla. Slezštinu si laskavě nechte pro sebe, nejsem na ni u takového díla zvědavá. A laskavě si po sobě opravte překlepy – neskutečné, kolik jich tam bylo. Členové týmu, příště po sobě koukejte pořádně zkontrolovat, co jste vyplodili, nebo knižní prostředí do jednoho opusťte.
Tvrdá slova? Občas to bohužel jinak nejde, je mi líto.